Nezaměstnanost rozšiřuje pocit nejistoty mezi obyvatelstvem, v regionech s její vysokou mírou zvyšuje kriminalitu, zhoršuje mezilidské vztahy, rozvrací rodiny, má dlouhodobé nebo trvalé dopady na zdravotní stav i na psychiku lidí. Vytváří pocit zoufalství a beznaděje. Vedle těchto měřitelných dopadů se však projevují i další negativní skutečnosti. Mezi nimi i šířící se mínění, podle kterého jsou lidé bez práce líní a neschopní jedinci parazitující na sociálním systému. Takovýto postoj vede k názoru, že být bez práce není problém státu a společnosti, ale důsledek neochoty či neschopnosti některých jedinců hledat si práci, a také si ji udržet. Tito lidé tak získávají stigma, které je vylučuje z kategorie „normálních“ občanů, a ocitají se v podstatě mimo společnost.
Zvláště negativním faktorem je v poslední době v zemích Evropské unie prudce rostoucí nezaměstnanost mezi mladými lidmi, často absolventy vysokých škol. Jejich podíl dosahuje až 25 procent, a v samotné České republice zůstává bez práce každý pátý člověk ve věku do 25 let. Například ve Spojených státech se pro tyto mladé lidi už ujalo označení boomerang kids. Jedná se o absolventy škol, kteří se po studiích vracejí zpátky domů, neboť nemohou najít práci. Současná moderní společnost zdůrazňuje podporu vzdělávání a sama sebe označuje za vzdělanostní. Naproti tomu, dnes mnozí mladí lidé hledají ve studiu spíše než cestu ke vzdělání, únik před realitou nezaměstnanosti. Soudí, že je lépe studovat než být dlouhodobě bez práce.
Mnozí mladí lidé berou raději neplacené stáže, které jim sice vylepšují životopis a rozšiřují kvalifikaci, na druhé straně ale neřeší jejich momentální ekonomickou situaci. Nezaměstnaní – a obecně vůbec chudí lidé – získávají ve společnosti, díky pokřivené optice převažující ve veřejné diskusi na toto téma, nižší status. A právě ten provází mnohé absolventy škol už na počátku jejich profesní kariéry. Efektivně s tímto fenoménem bojuje náš jižní soused, a to pomocí tzv. "duálního systému vzdělávání", kterým Rakousko vytvořilo cílenou a komplexní podporu pro mladé.
Evropská unie se problémem rostoucí nezaměstnanosti zabývá dlouhodobě, přesně pojmenovává důsledky a hledá cesty k jejímu snížení. Víceletý finanční rámec EU pro léta 2014 až 2020 například předpokládá navýšení objemu investic do inovací, výzkumu a vývoje, do infrastruktury a mládeže, a také pro zlepšení úrovně vzdělání a podpory sociálního začleňování. V rámci Evropského sociálního fondu by také měla být nově zřízena tzv. záruka pro mladé lidi. Mimo to si EU klade za cíl dosáhnout do roku 2020 75% zaměstnanosti osob ve věku 20 až 64 let. Podle tohoto plánu by přibližně 40 procent lidí ve věku mezi 30 až 34 lety mělo mít vysokoškolské vzdělání. Stejně tak by se měl snížit počet lidí, kteří žijí na pokraji chudoby a čelí sociálnímu vyloučení. Za tím účelem vznikla strategie Evropa 2020, a v jejím rámci existuje i celá řada iniciativ, z nichž některé, jako na příklad Mládež v pohybu nebo Program pro nové dovednosti a pracovní místa, mohou napomoci řešit i pozici mladých lidí.
Pro zlepšení situace na pracovních trzích jsou však zásadní postoje vlád jednotlivých členských států EU. Jak uvedl v Právu 11. března Bohuslav Sobotka, česká „vláda rezignovala na jakoukoliv aktivní politiku zaměstnanosti“. Je dokonce ochotna nechat propadnout i 100 miliard korun z Evropské unie, které by snížení nezaměstnanosti u nás mohly napomoci. Plošné škrty, krácení investic a neřešení sociální situace obyvatelstva rozhodně nepatří k postupům, se kterými se můžeme ztotožnit.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD
