S každým dnem volební kampaně je atmosféra ve společnosti vypjatější. Očekávání, že přímá volba bude důstojnější než nepřímá, se nepotvrdila. Nezdá se mi, že by uplynulé měsíce byly dobře využity pro debatu o nás, občanech ČR.

K pocitu občanského komfortu patří i způsob, jak spolu dokážeme jednat. Zdvořilost, slušnost a solidnost nic nestojí, přesto je ve veřejném prostoru citelně postrádáme. A kdo jiný než budoucí hlava státu by nám v tomto měl jít naproti?
 
Proč tedy musím poslouchat nesmyslné bonmoty Miloše Zemana? Jako ten z poslední televizní debaty o zemanech, knížatech a znásilňování. Už vidím, jak podobné úvahy ozdobí setkání se zahraničními státníky ve Španělském sále Pražského hradu. Zejména prezidentky, ministryně a velvyslankyně budou poctěny. A sem mířím. Hlavu státu volíme s tím, že je naší vizitkou pro svět, je osobou, která má mít náš respekt i úctu. Některé názory prezidenta sdílet nemusíme, ale je žádoucí, abychom většinu jeho postojů či rozhodnutí mohli přijmout bez pocitu, že odporují ideálu fungující společnosti.

Miroslava Němcová
předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR
místopředsedkyně strany