Každý nyní cítí potřebu vyjádřit se. Někteří souhlasí, jiní kritizují. Arcibiskup Duka se v rámci snahy - prosadit si své - uchýlil k velmi nevkusnému vyjádření o nacistické nebo komunistické propagandě. Vzhledem k historii naší nejstarší demokratické strany to byla velká urážka všech straníků, kteří padli v nacistickém odboji a kteří bojovali za demokracii proti komunistické totalitě.

Abychom ale celou kampaň pochopili, musíme se podívat na začátek. Od chvíle, kdy se toto téma a dohoda vládních stran s církvemi objevilo na veřejnosti, zástupci některých občanských sdružení a představitelé ČSSD návrh kritizují. Navrhují jednání nebo diskuze, ale jsou odmítáni.

Přeci v každé civilizované zemi, když se chystá tak ohromný přesun majetku a finančních prostředků, musí být zahájena celospolečenská veřejná diskuze. Z této diskuze musí být vypracován závěr a dohoda politických stran. Není možné, aby dosažení většiny v Poslanecké sněmovně znamenalo, že si mohou dělat strany naprosto, co chtějí. To musí každý soudný politik pochopit i s výhledem na to, že ani on nemusí být vždy součástí většiny.