Být premiér nebo ministr je podle mého velmi zodpovědná funkce. Musíte mít připravený tým lidí schopných skutečně a dobře pracovat. Tým lidí, kteří mají v dané oblasti představu, co chtějí dělat, případně co chtějí či nechtějí měnit. Vést stranu je velmi těžká věc, zvlášť když z prostých lidských důvodů ani za tento dlouho a těžce sestavovaný tým nikdy nemůžete zcela ručit.

Nemám ambici řídit vše a kecat do všeho. Opravdu. Samozřejmě mám jisté představy, ale v současném politickém systému jsou nerealizovatelné. Bezesporu bych si uměl představit na jednotlivých ministerstvech schopné odborníky nebo manažery, ale žádný z nich není tím, koho by do vlády jmenovaly parlamentní strany. Představte si, že by finance či hospodářství vedl renomovaný ekonom. To je v našich krajích věc nevídaná. Nebo že by obranu vedl někdo erudovanější než chemik, lékař či amatérská zpěvačka.

V současném systému musíte vládnout v koalici a uplatit koaliční partnery nějakým ministerským bidlem. A na to bidlo si sedne stranický funkcionář, který svému předsedovi drží pod krkem nějakou stranickou frakci. A své místečko musí mít i předseda - ať už je odborník na cokoli či na nic - ministrem musí být i kdyby šindele padaly.

Takovou vládu bych tedy rozhodně řídit nechtěl prostě proto, že se řídit nedá. Jak chcete řídit pana Kalouska, když ovládá Finančně analytický útvar, který má pod dohledem všechny finanční transakce v zemi, a kdykoli kohokoli může nebo nemusí sestřelit z jakéhokoli bidla.

Vzpomeňme, že první ránu dostal Vondra, jen co začal zkoumat čachry Kalouskovské party na ministerstvu obrany. Kýval se sice déle, ale spadl tak jako tak. Tím nesnižuji jeho odpovědnost za Promopro. Jako vždy je pozoruhodný nepoměr mezi nepostiženými megatunely a postiženým „tunýlkem“, což ostatně i běžní občané pociťují denně.