Ve středu 13. března má vláda na svém jednání zařazen jako bod č. 5 senátní návrh zákona, kterým se zrušuje karta sociálního systému (sKarta). Jde o návrh na zrušení pokusu o jednotný způsob vyplácení nepojistných sociálních dávek a o změny identifikátoru. Nový způsob protlačila vládní koalice, a to i přes odpor sněmovní opozice a Senátu, v rámci dvou vládních návrhů zákonů jako další fázi sociální reformy a úspor!

Za vládu obhajoval předložené návrhy exministr Jaromír Drábek (TOP 09). Po intervenci předsedy poslaneckého klubu ODS organizační výbor změnil návrh na zpravodaje Poslanecké sněmovny, ačkoliv bývalo pravidlem, že funkci zpravodaje vládních návrhů ve výboru pro sociální politiku zastávali opoziční poslanci. Zpravodajem se tak stala Lenka Kohoutová (ODS). Zákon byl nakonec, i přes protesty odborné a občanské veřejnosti, 7. listopadu 2011 schválen, následně vešel v platnost a účinnost.

Projednávání návrhu zákona však nebylo standartní! Paní zpravodajka připravila, za pomoci úředníků MPSV, rozsáhlý pozměňovací návrh, který obdrželi členové výboru jen krátce před hlasováním. Proto zástupci opozice na protest opustili jednání schůze výboru a hlasování se nezúčastnili. Přes tuto skutečnost výbor doporučil sněmovně upravený návrh schválit. Později tentýž výbor doporučil svým usnesením ministerstvu zastavit výdej sKaret a znovu se tak stalo ještě minulý týden (7. března).

Není jednoduché rozklíčovat všechny vazby, problémy, nechtěné efekty, které vedou k tak dlouhému a silnému odporu k sKartám. Jde evidentně o střet TOP 09 a ODS. Můžeme se jen dohadovat, jaký podíl na jejich kolizi má tzv. boj za zájmy klientů či snaha se očistit a svést vinu za problémy na koaličního partnera. Přece jen jde o mediálně vděčné téma a o nemalý počet voličů. Otázkou rovněž zůstává, jak do této kauzy zasahuje zájem o vliv nad toky nemalých státních finančních prostředků včetně zájmu jednotlivých „spřízněných“ firem. Na poplach dlouhodobě bijí jak jednotlivci, tak formální i neformální občanská sdružení. I zde je složité dešifrovat, jaký podíl na protestech má jen odpor k novému, jaký přináší nová byrokracie, komplikace, chybovost a složitosti, jaký nechtěné zpřehlednění a kontrola, a jaký rovněž zájmy vlivných firem v pozadí.