V těchto dnech se na mě, jakož i na další poslance, obrátila skupina občanů, která je přesvědčena, že současný poměrný volební systém přispívá ke stavu nedůvěry nejen k jednotlivým politikům a konkrétním členům vlády, ale i k obecné (ne)úctě k představitelům moci zákonodárné a výkonné v našem politickém systému. Její představitelé se opírají o výzkum CVVM z 20. července loňského roku, podle něhož »katastroficky nízkou míru prestiže profese poslanců a ministrů je možné hodnotit jako určité ohrožení demokratických principů naší politiky«.

Zástupci této skupiny občanů, mezi nimiž jsou i známé osobnosti jako lékař Jan Pirk, ekonomka Markéta Šichtařová, skladatel a hudebník Ondřej Soukup, herec Ondřej Vetchý či harfenistka Kateřina Englichová, mi zaslali e-mail s výzvou, abych i já přispěl k vyvolání jednání o změně volebního systému do Poslanecké sněmovny z poměrného na většinový.

Autorům výzvy jsem odpověděl s tím, že rozumím obavám, které deklarují. Ale jsem přesvědčen, že příčiny degradace prestiže politiků a politiky jsou zcela mimo popisované problémy a jejich návrh je nevyřeší. Je totiž třeba hledat prapříčiny, a nikoli vnější projevy, a také cestu, aby volební strany, hnutí, uskupení byly zatíženy větší kontrolou, větší odpovědností, aby byl zastupitel či zákonodárce odvolatelný, aby byl přijat zákon o majetkových přiznáních…

Zavedení většinového systému i v dolní komoře Parlamentu ČR bych považoval za omezení demokracie! Pak by totiž ani v jedné komoře parlamentu složení nekopírovalo rozložení politické orientace voličů. To by nakonec vedlo k volebnímu boji zejména dvou největších protipólů, a to k nespokojenosti občanů - proto, že zastoupení by měly v zastupitelských a zákonodárných orgánech majoritně jen dva tábory. Výsledkem by byla ještě nižší účast ve volbách a ještě větší nezájem o politiku a veřejné dění.