Naprostý rozvrat státní správy, který vidíme v pozadí metylalkoholové katastrofy, má své číselné vyjádření nejen v děsivém počtu mrtvých, ale také ve statistikách výběru daní. Příliš velké chybějící peníze jsou už dlouho jasnou indikací toho, kolik lidí žije zcela mimo zákon.

Část chybějících daňových příjmů, tak jako smrt z metylalkoholu, jde na vrub organizovanému zločinu. Část může být plodem chaosu ve správním systému, kde místo kariérního řádu vládnou „noci dlouhých nožů“ a „kamarádi kamaráda“. Ale nemalá část mizerného výběru může být také tou nejmírnější formou občanského protestu.

Proč platit, když je v každodenním přívalu korupčních skandálů, které obcházejí jedno ministerstvo za druhým, značná část příspěvků daňových poplatníků stejně zmařena? Proč to brát dole vážně, když ti nahoře využijí každé volné chvilky mezi řečmi o protikorupčním boji, a kradou taky? Lidi si mají utrhovat s odpuštěním od huby, ale vláda není schopna sáhnout ani po penězích, které dostala na stříbrném podnosu, jako jsou evropské fondy! Dokonce bude s ostudou prvních 25 miliard korun vracet! Kdo tohle zaplatí?

Stačí jeden pohled do statistik ministerstva financí, abychom měli důsledky tohoto neblahého stavu jako na talíři. V září byl celostátní výběr DPH opět nižší než v loňském roce. Vůbec nereagoval na fakt, že fakticky se dolní sazba DPH, tedy sazba u potravin, léků či tepla, zvýšila o nevídaných 40 procent. Vyjděme z toho, že původní sazba10 procent je základ, a když se tento základ zvedne o čtyři procentní body na sazbu 14 procent, tak je to holt čtyřicetiprocentní skok, jaký by se dal čekat leda za války.