Ministr financí Kalousek spustil při hodnocení výsledku státního rozpočtu za minulý rok ohňostroj chvalozpěvů. Přitom již při porovnání výsledků jak rozpočtovaných příjmů, tak rozpočtovaných výdajů je zřejmé, že vývoj rozpočtu byl velmi chaotický. Způsobila jej sama vláda, která přecenila výši hospodářského růstu, který odhadla na 2,5 procenta, přičemž skutečnost je možné vyjádřit poklesem HDP nejméně o jedno procento. Tomu odpovídá i výpadek rozpočtových příjmů ve výši téměř 43 miliard korun.

Pokud jde o výdajovou oblast rozpočtu, tam se vláda chlubí snížením výdajového rámce o 47 miliard korun. Ministr Kalousek se rozplývá sám nad sebou, jako by právě on byl tím nejdůvěryhodnějším dlužníkem střední Evropy. Je to jinak. Tím nejdůvěryhodnějším dlužníkem ze zemí stření Evropy je Česká republika dlouhodobě. A to i přesto, že se souhrn schodků státního rozpočtu k hrubému domácímu produktu zvýšil za posledních 6 let ze zhruba 28 % na cca 45 % k HDP (v roce 2012).

Dluhová služba, resp. nízké úroky ze státních dluhopisů českého státu, nejsou tedy zásluhou této vlády ani jejího ministra financí.

Ministr financí se pochválil rovněž za loňské čerpání z fondů EU, kde čistá pozice ČR činila 70 miliard korun. V tuto chvíli nemáme bližší údaje o celkovém objemu peněz přijatých v minulém roce z fondů EU, ale z logiky věci by to mělo být nejméně cca 110 miliard korun. A v předposledním roce čerpání v rámci současné finanční perspektivy by to měla být částka ještě vyšší.

Pan ministr se pochválil také za „geniální“ předvídavost při výběru DPH.  Výběr DPH byl meziročně o cca 3 miliardy korun vyšší, a to při zvýšení základní sazby o 4 %. Škody, které zvýšení DPH udělalo v oblasti spotřebitelské poptávky, však nelze v tuto chvíli vyčíslit.

Vládě se v celku dařilo vybírat daň z příjmů zaměstnanců. Katastrofálně však skončil výběr daní z příjmů OSVČ. V rámci této daně se vybralo podle slov ministra financí pouze 1,7 miliardy korun. Není zřejmě jiná daň, na které by se dala lépe demonstrovat neférovost daňového systému tak, jak se vyvinul za pravicových vlád. Připomínám, že objem této daně za rok 2006, tedy v době vlády, kterou jsem vedl, dosáhl výběr částky 18 miliard korun, byť v té době již existovaly daňové paušály.

Souhrnně lze říci, že HDP se v loňském roce propadl nejméně o 1 %, což generuje výpadek rozpočtových příjmů. Podílový ukazatel schodku ku HDP vláda zatím odhaduje na 3,5 %. A tváří se, jako by 59 miliard korun výdajů v rámci církevních restitucí, které stát vydá v příštích 30-ti letech (což představuje dalšího 1,5 % HDP), se posuzování výsledků rozpočtu minulého roku netýkalo. Účetní schodek státního rozpočtu za minulý rok tak činí cca 5 %.

Rozpočtový schodek byl za rok 2012 dodržen za předpokladu snížení výdajů meziročně o cca 40 miliard korun. Při předpokládaném poklesu HDP v tomto roce o 1 % bude v rozpočtu chybět 12 až 15 miliard korun, které bude jenom obtížně možné kompenzovat dalším snížením rozpočtových výdajů.

Jiří Paroubek, předseda nár. soc.