Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové. Že prezident republiky vrátil tento zákon, tak to každý, kdo sleduje jeho veřejná vystoupení, musel očekávat. Konzistentně již dlouhou dobu vystupuje proti všemu, co se snaží zejména pomocí ekonomických nástrojů zabránit dalšímu zvyšování zátěží životního prostředí.

Nebudu ze sebe dělat kdovíjakého odborníka na ekologii, ale jako ekonoma mě přístup prezidenta Klause zaráží. Abych to osvětlil.

Ve vráceném zákoně jde především o implementaci směrnice Evropského parlamentu.

Nebudu tedy ze sebe dělat kdovíjakého odborníka. Ve vráceném zákoně jde především o implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady o snížení energetické náročnosti budov. To tady konec konců pan ministr také říkal.

Jsme ve stavu, kdy úroveň celkové poptávky po stavebních pracích považuje za uspokojivou pouze jedna třetina stavebních podniků, i to mě překvapuje. Jako hlavní bariéry růstu produkce se u podniku označuje jednoznačně nedostatečná poptávka. A to je dlouhodobá záležitost. Pokles stavebnictví je u nás víceméně trvalý. V roce 2011 stavebnictví kleslo o 3,5 %, v roce 2010 o 7 %, stavebnictví kleslo v roce 2009 i v roce 2008, i když tam byla řekněme spíše ještě stagnace. I s letošním rokem je to tedy 5 nepřetržitých let, kdy klesá stavebnictví. To není dobrý signál ani pro investory. To nás nestaví po ekonomické stránce mezi země, které dokáží zvládat ekonomickou krizi. Upřímně, prvním signálem toho, že roste hospodářství země, je to, že se oživuje stavební výroba, takže u nás můžeme spíše říci, že nejsme ještě na dně, a to smutné.

Prostě stavebnictví, ostatně jako celá naše ekonomika, potřebuje dostat nové impulsy, které přinesou růst a stabilitu.