Internet je plný varování před podvodníky, tu apelujícími na city nemocí fiktivního dítěte a žádostmi o zaslaní peněz na jeho léčbu, tu se snažícími přesvědčit náhodně vybrané oběti, že jsou jedinými dědici miliónů dolarů umírajícího důchodce, který je z Ugandy, USA, Brazílie, … (nehodící se škrtněte). Stačí poslat pár desítek tisíc dolarů, a jsou vaše. Banky nás zase bombardují varováními před šmejdy, vytvářejícími klamný pocit ohrožení našich peněz na účtech a přesvědčující nás, abychom jim sdělili informace k účtu, nebo lépe, abychom peníze vybrali a předali jim je do úschovy.

Řeknete si, že tohle přece nemůže fungovat. Že jsme logicky myslící bytosti, zvláště pokud jde o naše peníze. Přesto se téměř denně dočítáme o lidech, kteří podobným způsobem přijdou v lepším případě o desítky, v horším o stovky tisíc korun. Jsou i lidé, kteří do toho "spadnou" dokonce „za melouny“. Přes všechna varování v médiích, na internetu i prostřednictvím bankovních zpráv. Lidé jsou nepoučitelní a stále přicházejí o peníze, které už nikdy neuvidí.

Naprosto stejně ovšem přicházejí o peníze lidé, kteří podlehnou cíleným propagandistickým akcím, zaměřeným na jejich peníze pod hlavičkou pomoci „nebohé, těžce zkoušené Ukrajině“. Osobně nijak nezpochybňuji utrpení lidí, žijících v oblastech zasažených válkou, nebo ve velkých městech, trpící v důsledku ruských útoků na objekty kritické infrastruktury výpadky dodávek elektřiny, plynu a pitné vody. Zvláště v nadcházející zimě. Ostatně právě ČR vynakládá v oblasti podpory ukrajinských utečenců tolik prostředků, že to začíná viditelně omezovat schopnosti českého sociálního a zdravotního systému zajistit potřeby nás, českých občanů.

Už i česká mainstreamová média přiznávají, že Ukrajina není tou deklarovanou „čistou baštou demokracie“, připravenou vstoupit do EU a NATO, ale spíše zemí prolezlou korupcí, v níž mizí peníze i věcná pomoc ze zahraničí jako v bezedné černé díře. Přesto se stále najdou lidé, ochotní skočit bez rozmýšlení na lep šmejdům, organizujícím pod její vlajkou žebrání peněz ne snad na humanitární pomoc, to se teď už nenosí, ale na nákupy smrtících zbraní, tanků, vrtulníků, dronů, nebo dokonce „Plameňáků“, střel s plochou dráhou letu, tak tajemných, že je ještě téměř nikdo nikdy neviděl v akci. Pro tu posledně jmenovanou sbírku si její "organizátoři" dokonce vypůjčili z čistě propagandistických důvodů jméno nedávno zesnulé státní úřednice Dany Drábové.