Děkuji vám, paní předsedkyně. Vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, pane premiére, kolegové z vlády, dnešní diskuse bude nepochybně plná emocí a silných slov, konečně už byla. Vláda a tentokrát i já osobně dáváme dnes staré i nové opozici zbytečnou příležitost k vypjatým projevům a kritice vlády na půdě této Poslanecké sněmovny.

Téměř po dvou letech od svého ustavení přicházím k vám, poslancům a poslankyním, se žádostí o vyslovení důvěry a mandát na pokračování v započaté práci. Považuji za nutné provést při této příležitosti bilanci uplynulých měsíců. Po volbách v květnu 2010 jsme my všichni i česká veřejnost vstupovali do nového volebního období s velkými nadějemi a očekáváními. Nabízela se jedinečná příležitost na stabilní vládnutí, na maximální prosazení priorit z našich programů. Připusťme si, že jsme tuto příležitost prohospodařili. Dostali jsme se do začarovaného kruhu ultimát, dramatických mediálních vzkazů a vzájemné nedůvěry. Veřejnost tuto situaci citlivě vnímá a její důvěra v politiku a parlamentní demokracii se dostala bohužel na minimum.

Bylo by nespravedlivé házet vinu jen na jednu politickou stranu nebo na jednu koalici. Smysl pro fair play, jak se zdá, v politice chybí tak nějak obecně. Někdo umí druhého tlačit ke zdi elegantně a pro veřejnost téměř neviditelně, avšak o to efektivněji, někomu nezbývá než hystericky povykovat. Kombinace obou je ale dlouhodobě neudržitelná a pro vnímání politiky smrtící. Každý z nás koaličních poslanců a ministrů k této situaci nějak přispěl. Někdo tím, že málo razantně prosazoval svůj názor ve vlastní straně, někdo tím, že raději nechá problém hnít, než aby jej řešil, jiný zase tím, že se ke kolegům chová jako mazák k bažantovi na vojně.

Rozhodnutí, které jsem učinila minulý týden, je snahou o nápravu mé dřívější slabosti. Chci ukončit politiku nesrozumitelných ultimát a pokusit se společně s kolegy, jejichž podpory si velmi vážím, vydat novou cestou. Doufám, že podobné sebereflexe jsou schopni i ostatní hráči. Pokud má vláda fungovat jako důvěryhodný tým, musí se důvěryhodně a slušně chovat všichni hráči. Výsledkem mého kroku z minulého týdne je hlasování o důvěře vládě, které nás dnes čeká. To si velmi dobře uvědomuji. Považuji ale dnešek za příležitost patrně už poslední začít znovu a přesvědčit občany, že vládnout jde i jinak.