Tak je to s naší Českou republikou. Daně se zvyšují, a pan Kalousek neustále křičí, je třeba zvyšovat, vybírat a ještě zvyšovat. Nakonec se může stát, že nebude od koho vybírat.

Je přeci všeobecně známo, že 70% státních příjmů tvoří živnostníci, malý a střední podnikatelé. Je to ekonomická krev této země. Zastavením průtoku této krve se zastaví vše, a začne odumírat.

Nepochopením těchto ekonomických vazeb, s nesmyslným zvyšováním daní, ve stylu naplnit příjmovou kapitolu státní kasy vede celou naší zem do likvidační fáze, jako předvoj k fázím státního bankrotu a nutnosti zrušit naší státní měnu České republiky, Českou korunu a přijetím eura. Dříve, než se vyjádřím k tomu kroku, který by dal chápat i jako zradou národních zájmů. Je nutné se zamyslet nad sekundárními jevy, které tyto myšlenky nutí vystupovat na povrch úvah, jak houby po dešti. V neposlední řadě i výkřik knížete, že opustí vládu v případě, že nepodpoří a nepodepíše smlouvu o fiskální odpovědnosti EU. Ale jsou to i jiné sekundární jevy. Nezájem ministerstva financí a ministra Kalouska jako odpovědného správce financí České republiky o dvanáct miliard ve Švýcarských bankách, zdržovací a zastírací manévry, které nakonec vedli k rozhodnutí Švýcarské strany a nepřipuštění České republiky k žalobě. O tom jsem již napsal v článku:

Ministr Kalousek musí nést odpovědnost, musí být odvolán, pane premiére

Když pomineme veškeré primární jevy přístupů ministra financí včetně uvedeného článku: