Jeho manželka je soudkyně, a tak za to poslala karikaturistu do vězení. Vše je podle zákona zcela v pořádku. Pán poškozoval majetek -krásné plakáty politických stran. Kreslíř si myslel, že přeci za takovou věc jej v demokratické zemi nikdo soudný nemůže odsoudit. Dokázal, že nežijeme v demokratické zemi a minimálně soudkyně Langerová není vůbec soudná. Je vidět, že rodině Langerů by se dobře dařilo i v nějaké totalitní zemi, neboť filozofie nesvobody jim připadá správná. Pořádek musí být a k němu tykadla na půvabné Langerově pleši prostě nepatří.

Ničitel majetku.

Další člověk si udělal nevinnou legraci a „rozpohyboval“ panáčky na  semaforech přechodů. Opět putuje do kriminálu. Poškozoval majetek města a  majetek je posvátný. Alespoň některý. Zase cítím pachuť totalitního uvažování. Hoch si dovolil příliš.

Nedotknutelný majetek?

Na obou případech je zajímavé, že jsou v příkrém rozporu s tím, jak nás „stát“ chrání proti skutečným vandalům. Když vám posprejují dům, máte smůlu. Nedovoláte se nikde. Ba co víc, když vám exekutor zabaví a třeba i  směšně levně prodá váš majetek, i když jste nedlužil ani korunu, tak se  vůbec nic neděje. Postupoval správně, podle zákona. Zákon legitimizuje loupeže soukromého majetku. Přece chudák exekutor nemá čas zjišťovat, zda jde o majetek dlužníka či někoho jiného. Nakonec po něm nemůžeme ani chtít, aby přemýšlel, zda náhodou vůči stokorunovému dluhu nezabavuje majetek za statisíce či miliony. Takže máme recesisty v kriminálech a po  ulicích běhají státem posvěcení zloději.

Pěstí od policajta a stojíš před soudem.

Jiný pán nesouhlasil s tím, že kůrovce v Národním parku Šumava zahubíme tím, že uřízneme stromy. Šel blokovat dřevorubce a jak jim stál v cestě, tak ho hromotluk v uniformě srazil na zem. Má to nahrané na kameře, naštěstí. Přesto stojí před soudem on a ne ten policajt. To asi pro výstrahu všech co by chtěli svůj jiný světonázor prezentovat nějakým obtěžujícím způsobem. Prostě když se kácí les, lítají třísky.