Za poslední tři roky v Evropě významně poklesl index důvěry v politickou elitu a také důvěra v českou politickou reprezentaci je na minimální úrovni. Nepřehledné reformy a zejména škrty skrývají značná rizika, která mohou zhoršit budoucí konkurenceschopnost země. A to ještě tato vláda brzy přijde s dalšími škrty či zvýšením daní z důvodu plánování nereálného ekonomického růstu našeho hospodářství.

Vláda odsouhlasila majetkové vyrovnání s církvemi a nyní začíná hovořit o snižování administrativní zátěže či snižováním počtu úředníků ve státních orgánech. Již daleko méně hovoří o boji s korupcí a se šedou ekonomikou. V době kdy ministr financí i celá vláda predikovali růst HDP v tomto roce 2,5%, pak například Raiffeisenbank předpovídala pokles o 1,2%, Česká spořitelna pokles 0,4% a OECD růst ve výši 1,6%. Státní rozpočet po všech škrtech a zvýšení DPH byl schválen deficitní ve výši 105 miliard korun, a to navzdory tomu, že si tato vláda říká rozpočtově zodpovědná.

Nedůvěra veřejnosti však pramení z přesvědčení, že zvolené reformy a zvolené škrty nejsou spravedlivé a útočí na většinu populace naší země. Podle sociologa Kellera útočí stát na domácnosti, na které převádí své dluhy. Neschopnost současné vlády vybrat daně a zatočit s šedou ekonomikou se obrací na obyvatelstvo a to likvidačním způsobem. Pan ministr Kalousek nevybral plánovanou spotřební daň, daň z příjmů OSVČ, diví se, že klesá domácí spotřeba či se obchodování přenáší do šedé ekonomiky.