Bude stejně tragická jako loni a předloni, a bylo by to ještě horší, kdyby nezačala v červnu drasticky škrtit výdaje nebo je aspoň odsouvat dále ke konci roku. I tak je souhrn schodků z prvních pololetí posledních tří let o polovinu vyšší, než všechny pololetní schodky dohromady za celých předchozích 16 let, tedy za celé období od vzniku samostatné ČR. Kde se ta strašidelná díra vzala? Máme věřit, že tak velká byla krize, o které původně ministr financí Miroslav Kalousek řekl, že se nás nedotkne?

Nebo je to spíš důsledek třaskavé směsi mičurinského zápalu (vzpomeňme s jistou pietou na daňové kolečko ODS) a finančního neumětelství, která charakterizuje naši rozpočtově odpovědnou vládu? Vzpomeňme si na tu smršť nápadů, zavedení a zrušení superhrubé mzdy. Zrušení daňové progrese a zavedení degrese prostřednictvím stropů na pojištění. Snižování sazeb daní i pojištění. Rozšiřování vratek DPH při pořizování automobilů. Nějak ty rekordní schodky vzniknout musely.

Pravice se přitom nemá se na co vymlouvat, převzala konsolidované finance. Než na to doopravdy sáhla, byly tři roky po sobě, mezi lety 2005 až 2007, pololetní rozpočty vždycky přebytkové. Nyní vláda doufá, že se schodek nevzroste o propad daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení na úrovni 10. až 15. miliard korun. Spoléhá na přízeň nebes, která zajistila nízké úrokové sazby na mezinárodních trzích, takže ušetříme na obsluze státního dluhu.

Ekonom by mluvil o zásahu automatických stabilizátorů. Když je bída, méně se vybere, ale dluh také méně stojí. Jenže tahle země není řízena autopilotem. Do hry vytrvale vstupuje pevná paže "reformních destabilizátorů". Nevybralo se sociální pojištění? Pak je tedy snížíme a snížíme i penzijní nároky. Tím si zaděláme na situaci, kdy se v budoucnu bude víc osob obracet na státní sociální pomoc. Vázne výběr DPH? Pak ji tedy drasticky zvýšíme sjednocením sazeb na 19 procent. Nebo raději na 20? Ale opravdu pak vybereme víc? Při stagnaci reálných mezd?