Tyto vládní předlohy, které Senát zamítl nebo je vrátil s pozměňovacími návrhy, byly nejprve v rozporu s jednacím řádem Sněmovny zařazeny na probíhající řádnou plenární schůzi, aniž by se o doplnění pořadu této schůze hlasovalo a aniž by byla připuštěna námitka opozičních poslanců proti takovému postupu.

Koaliční poslanci se ale s tímto „válcováním" opozice zdaleka nespokojili. Nejenže následně omezili délku a počet vystoupení jednotlivých poslanců tak, aby každý poslanec mohl vystoupit nejvýše dvakrát po deseti minutách, ale navíc sloučili rozpravu k celkem čtrnácti vládním návrhům zákonů, aby docílili toho, že se - podle jejich výkladu - toto omezení vystupování poslanců vztahuje na celou sloučenou rozpravu. Poslanec by tak ke každému návrhu zákona mohl mluvit v průměru necelou minutu a půl.

Je zjevné, že se vládní koalice svým nedávným dvojitým debaklem u Ústavního soudu nepoučila. Opět svým postupem popírá základní principy demokratického zákonodárného procesu, zejména právo opoziční menšiny vyjádřit v otevřené rozpravě svůj názor a projevit legitimní odpor proti záměrům většiny.

ČSSD proto připomíná závěry vyslovené v letošním nálezu Ústavního soudu, jímž byl zrušen zákon o úsporných opatřeních v působnosti MPSV (viz body 72 až 75 nálezu):