Vážené dámy a pánové,

dovolte mi, abych vás srdečně uvítal na dnešním již 10. slavnostním koncertu, který je zde v prostorách Rudolfina každoročně pořádán u příležitosti výročí vzniku společného státu Čechů a Slováků v říjnu 1918. Jsem rád, že tato akce je letos obohacena i o výstavu obrazů a že si na tomto koncertu chceme připomínat vedle tradic bývalého Československa i 20. výročí vzniku samostatného českého a slovenského státu.

Tehdy v prosinci 1992 mnoho z nás mělo obavy z budoucnosti, ale dnes již můžeme říci, že vztahy obou našich národů i obou republik jsou stále nadstandardní: Dokladem jsou výměny studentů na vysokých školách, společné úspěšné televizní soutěže talentů, úzká spolupráce mnoha firem i společné působení vojáků obou zemí v zahraničních misích a řada dalších společných aktivit od sportu až po vědu.

Myslím, že mohu bez obav říci, že na tom má zásluhu právě naše společná minulost. Naše současné vazby potvrzují stále jasněji, že zrod Československé republiky v říjnu 1918 byl pro oba naše národy velkým přínosem a měl by proto pro ně zůstat trvalým zdrojem hrdosti a inspirací. Pokud se budeme společně stejně pozitivně stavět k lidem, jako byli Masaryk a Štefánik či Šrobár a Beneš, tak nevidím naši spolupráci nijak problematickou ani do dalších let.