Šťastný (ODS): V medicíně nevidím rozdíl mezi využitím opiátů a marihuany

Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, je pro mě obtížné jaksi diskutovat nad návrhem, který je předkládán širokou skupinou velmi vážených osob a podpořený řadou odborníků, nicméně je mojí povinností sdělit Sněmovně, že já jsem byl, pokud se dobře pamatuji, jediným členem výboru pro zdravotnictví, který nezvedl ruku pro tento návrh. Nenabádám nikoho k tomu, aby se zachoval stejně, nicméně bych vám rád vysvětlil ve stručnosti hlavní důvod, proč jsem tak učinil a proč jsem k tomuto návrhu, k této novele poměrně skeptický, byť si plně uvědomuji, jak jsem již řekl v prvém čtení, že jde o zcela bohulibou snahu dostat k nemocným lidem novou látku, kterou beztak používají na základě nelegálního užívání nebo nelegální výroby, popřípadě se k ní dostávají na hranici zákona.

Já jsem v prvním čtení řekl, a proto to nebudu dál rozvádět, že pokládám tento návrh zákona za průlom do lékového zákona, systému schvalování léčiv. Jsem přesvědčen o tom, že jestliže existuje jakákoli účinná látka, která může způsobit léčbu onemocnění nebo zmírnění obtíží, má se dostat do systému na základě standardních mechanismů. Nevidím rozdíl mezi využitím opiátů v medicíně a využitím kanabinoidů v medicíně. Prostě ten rozdíl není žádný podle mého názoru, každý výrobce má legitimní možnost dostat do systému, dostat na trh, léčivé přípravky, které obsahují kteroukoli účinnou látku, byť jde o látku, která je na seznamu omamných a psychotropních látek. Existují naprosto zaběhnuté, desetiletími osvědčené mechanismy zkoušení, registrace těchto léčivých přípravků. A já jsem přesvědčen, že zavádět nějakou novou skupinu, samostatnou skupinu léčiv jenom proto, že na trhu neexistuje dostatečný zájem ze strany výrobců, není správná cesta, že bychom takto mohli v budoucnu pokračovat u kterékoli jiné účinné látky, ať jde o omamnou a psychotropní látku nebo nejde.

Důvod, proč výrobci nemají zájem masivně tyto preparáty vyrábět, je prostě jednoduchý. Na trhu nebo ve společnosti existuje poměrně jednoduchý, laciný způsob, jak se k těmto látkám dostat. Prostě pořád je levnější na hranici zákona vypěstovat pět rostlin konopí, sklidit je a využívat pro léčebné účely. Já to říkám pouze s omezením na otázku léčebných účelů, neříkám to v souvislosti s nějakým jiným využitím omamných a psychotropních látek.

A ten problém bude pokračovat - tím, že zavedeme tento zvláštní zákon, který přinese nový úřad, novou administrativu, nový systém uvádění na trh, nový systém dokonce výkupu léčivého přípravku ze strany státu. Srovnejme, je to stejné, jako kdybychom se rozhodli, že státní agentura bude vykupovat opium, aby pak následně z něj nechala vyrábět léčivé přípravky. Čili je to zavedení samostatného systému. A já jsem přesvědčený, že to nepřinese to, co ti lidé od toho očekávají. Lidé tyto látky získávají velmi levně na černém trhu. A to, co my zde nabízíme, je nejenom zvýšení administrativy a administrativní zátěže Ministerstva zdravotnictví a Státního ústavu pro kontrolu léčiv, ale také dostáváme ten proces do systému cen, tak jak jsou v Evropě nebo ve světě běžné.

Samostatnou kapitolou je otázka úhrady ze systému veřejného zdravotního pojištění. Já si myslím, že toto je u uživatelů a propagátorů konopí pro léčebné účely velmi důležité téma. Je potřeba si uvědomit, že takto nastavená léčba není laciná, Pavel Bém o tom hovořil. Já chci jenom předestřít, že v Izraeli jeden gram konopí stojí 8 šekelů, čili to je nějakých 40 korun, v Holandsku je to 8 euro, čili nějakých 200 korun. Čili když se budeme pohybovat tady v těchto limitech a budeme brát denní dávku - můžeme se v tom lišit - 30 až 50 gramů, dostáváme se do situace, že pokud by došlo k prosazení do systému veřejného zdravotního pojištění, a já musím říci, že takovou věc bych pokládal za nesmírně nešťastnou, ale budou po schválení tohoto zákona k tomu vyvíjeny další a další tlaky a je jenom otázka času, kdy dojde k tomu, že tady se dostaneme do řešení situace, že budeme politicky rozhodovat o zařazení těchto preparátů do systému zdravotního pojištění a dokonce možná to nebudeme rozhodovat ani tady, bude to nesmírný tlak na administrativu ministra zdravotnictví a jednotlivé zdravotní pojišťovny, které jsou oprávněny v rámci registračních listů toto provádět - tak se dostaneme do sumy , když budu brát jenom izraelské ceny, 336 mil. korun ročně do systému zdravotního pojištění, pokud by k tomu došlo. Pokud bychom brali holandské ceny, dostáváme se přes jednu miliardu korun ročně navíc v celém systému. Čili já před touto věcí velmi varuji a říkám, že nepokládám tuto věc za úplně nejšťastnější, i když si plně uvědomuji, že jednotliví pacienti žádají možnost legálního využití konopí, a i když si uvědomuji obrovskou fundovanost a dobrý záměr předkladatelů.

Konečně chci říci - probíhá zde načítání pozměňujících návrhů. Já jsem si principiálně žádný pozměňující návrh nepřipravil. Ale chtěl bych hovořit o skutečnosti, která tady zazněla před chvílí od pana kolegy Rusnoka. My jsme objevili na zdravotním výboru v rámci komplexního pozměňujícího návrhu otázku cenotvorby, čili otázku ceny, jakým způsobem má být výběr jednotlivých dodavatelů prováděn a na základě jakého systému stanovit co nejnižší cenu.

Já tady chci upozornit, že jsem už na jednání výboru pro zdravotnictví poukazoval na to, že komplexní pozměňující návrh, který byl schválen Ministerstvem zdravotnictví nebo dokonce vznikal v jeho součinnosti, nenastavuje příliš transparentně otázku výběru nejlevnějšího dodavatele. Totiž zjednodušeně řečeno, systém je v tom komplexním pozměňujícím návrhu nastaven tak, že nejprve proběhne první kolo soutěže, které zjednodušeně řečeno má být kvalifikačním, tzn. do druhého kola se dostanou podle toho návrhu pouze uchazeči, kteří splní kvalifikační předpoklady, technické podmínky včetně pravidel správné pěstitelské praxe a další předpoklady tak, aby Státní ústav pro kontrolu léčiv měl jasnou garanci, že ti dodavatelé jsou schopni systém dodržovat a že jsou schopni dodat předmětnou látku v požadované kvalitě a množství. Jenomže v tom druhém kole je nastavená cenová váha 50 % jako hodnotící kritérium. Tady už si toho někdo všiml, a proto nepochybně pan kolega Rusnok se snaží cenovou váhu zvýšit na 75 %. Já osobně se domnívám, že by cenová váha při dvoukolovém řízení, kdy do druhého kola vpustíme pouze ty, kteří jsou schopni tu látku vyprodukovat, a schválíme je, měla být stoprocentní. Já nevidím žádný důvod, proč v této chvíli by neměla existovat cena jako ten nejdůležitější parametr ve druhém kole, která by měla rozhodovat.

Ale je tam ještě jeden velký problém, na který já upozorňuji a doufám, že ho některý z těch pozměňujících návrhů vyřeší, a to je otázka, že ti schválení uchazeči nemusí dorovnat cenu na tu nejnižší, tak jak je tomu třeba v případě stanovování ceny a úhrady léčivých přípravků. Jinak řečeno, dostanou se do druhého kola třeba dva tři čtyři uchazeči, nastaví cenu, rozhodne cena, ale nikde tam není napsáno, že ti ostatní tři musí dorovnat nabídku na tu nejlevnější. Na to já upozorňuji. Vůbec není vyřešeno, co pak s tím ministerstvo udělá. Může koupit jeden gram za cenu nejnižší nebo 1 % té produkce za cenu nejnižší a 99 % za ceny vyšší. Nebo to bude průměrovat? Jak se rozhodne? Tohle to tam vůbec není vyřešeno a já v tomto vidím z hlediska transparentnosti celého procesu, který tato vláda a celá společnost žádá, poměrně velký problém.

Tolik tedy moje stanovisko k této věci. Nechci této sněmovně nabízet nějaké militantní řešení, už v prvním čtení jsem řekl, že nechci házet dobré vůli klacky pod nohy. Ale moc prosím navrhovatele a zástupce Ministerstva zdravotnictví, aby tyto argumenty, které jsem tady řekl, ještě jednou vzali v potaz a případně je dokázali nějakým způsobem korigovat.

Děkuji vám za pozornost.