Čelíme globální (hospodářské) krizi a související krizi důvěry v politiky a politiku vůbec. Stojíme patrně u zrodu něčeho nového, co ještě nemá pevný tvar.
Dá se říci, že nejaktuálnější otázkou dneška se znovu stává otázka mravnosti. V soukromém, ale hlavně veřejném životě. Opakuje se situace, která panovala za života našeho prvního prezidenta. Tomáše Garrigua Masaryka, od jehož smrti uplynulo právě dnes sedmdesát pět let.
Zakladatel naší moderní státnosti byl ve svém dlouhém životě konfrontován s hned několika zásadními změnami společenského či ekonomického řádu. Nemálo lidí na ně také tehdy reagovalo zkratkovitě. Ničivým konzumem, bezohlednou arogancí nebo hledáním proroků snadných řešení nejsložitějších věcí.
Toho všeho se Masaryk, současník Velké hospodářské krize 30. let, obával. Ukázalo se, že právem. Viděl většinou dál, než ostatní lidé, a chápal, o jak sebezničující jednání jde. Kladl proto důraz na pojmenování nových problémů či hledání východisek. Mnohokrát mluvil i psal o takzvaných ideálech humanitních, všelidských hodnotách, jež by úspěšnou československou praxí daly příklad světu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz