Kmotr skutečně dosud není vědecký termín. Natož aby si někdo připouštěl, že je sám kmotrem. Je to ovšem tím, že skutečnost i v tomto případě předběhla vědecké poznání. Podobně jako starší termíny obdobného typu, například mafián nebo tunelář a jevy mafiánský kapitalismus či spálená země, ale pomáhají v označování někoho a něčeho, co velmi prokazatelně existuje.

Pracovně je mi kmotr, když: disponuje rozsáhlým majetkem, jehož způsob nabytí je nejasný, zasedá v množství statutárních orgánů veřejných akciových společností a další soukromé přímo vlastní nejčastěji přes prostředníky, jeho aktivity provázejí trvalé pochybnosti nad tím, zda nejedná především v osobním zájmu s cílem obohatit se. Pohybuje se neustále na dvojím pomezí: jednak politiky a byznysu a jednak v tom obojím na hraně zákona a trestné činnosti. Ještě důležité poznávací znamení podobné hracím vlastnostem šachového krále: neprsí se do záře kamer, naopak, zůstává záměrně v politickém pozadí, odkud představuje své věrné na větrnější místa. Sám se soustřeďuje na jejich ovládání a vlastní kšefty. Takovým kmotrem je náš Pavel Hurda.

Žižkov, přezdívaný namnoze Hurdistán, spravuje více než dvě desetiletí. Jako bývalý sympatizant Klubu angažovaných nestraníků za Pražského jara pracoval před revolucí oficiálně na OPBH po kotelnách jako topič, neoficiálně, jak vyprávějí místní pamětníci oněch let, prodával v bílém tuzexovém obleku na třídě maršála Koněva za nevýhodno valuty. Obojí zaměstnání propojil po revoluci v povolání. Krátká politická zkušenost z osmašedesátého, pěstěný disidentský profil, znalost žižkovských kotelen a obchodní duch mu spolu poskytly náskok. Využil ho dokonale. Spoluzakládal místní ODS, brzy ji ovládnul a s lety zcela potlačil veškerou vnitřní opozici a s ní i vnitrostranickou demokracii. Na každého u nich a na mnohé z rádoby opozice už něco ví, protože jediný postup přes něj k podílu na moci byl pro jeho spolustraníky skrz tichou spolupráci na jeho kšeftech. Těmto svým podstraníkům nechával mocenské pozlátko starostenství a ostatních veřejných funkcí, sám nikdy nebyl víc než řadový radní, zato se vždy spokojil s předsednictvím partajní buňky a placeným členstvím v představenstvech a dozorčích radách městem vlastněných akciových společností. Sebraný soupis jeho aktuálních funkcí tohoto typu jsem shrnul zde. Čítá neuvěřitelných jednatřicet položek, včetně předsedání představenstvu akciové společnosti Pražská plynárenská – odměnou za nejintenzivnější plynofikaci ve střední Evropě.