„Zaznělo mnohokrát, že tzv. sociální reforma této vlády zcela rozvrátila stav, který platil do počátku roku 2012 a který docela fungoval. Seminář tak jasně podpořil naši novelu, kterou chceme stav posuzování a přiznávání průkazů ZTP a ZTP/P vrátit právě do doby „před Drábka“,“ uvedla pořadatelka semináře Kateřina Klasnová.

 

Na poslankyně Věcí veřejných Janu Drastichovou a Kateřinu Klasnovou se začaly loni obracet desítky lidí se zdravotním postižením, na které tvrdě dopadla nová legislativa této vlády a ministerstva práce a sociálních věcí. Nápravou má být novela Věcí veřejných, kterou čeká brzy první sněmovní čtení. K podpoře novely dnes Kateřina Klasnová uspořádala seminář, na nějž pozvala všechny poslance, senátory i zástupce vlády, zejména ministerstva práce a sociálních věcí. Tématy semináře byly odebírání průkazů ZTP a ZTP/P a výhod s nimi spojených (např. volné parkování či MHD zdarma), posudky stupňů závislosti zdravotně postižených osob a s tím spojená výše příspěvku na péči, příspěvek na mobilitu, řeč došla okrajově i na sKarty.

„Z pozvaných zákonodárců nepřišla bohužel ani desítka. Jsou to přitom právě oni, kdo budou rozhodovat o tom, zda zlepší postavení zdravotně postižených, zda bude sněmovna schopna napravit problém zvaný sociální reforma. Dnes by slyšeli konkrétní příběhy, kterých jsou po celé republice desítky tisíc,“ řekla Klasnová po semináři. Ztráta výhod, spojených s držením průkazů ZTP a ZTP/P, hrozí minimálně 120 000 lidí do konce roku 2015.

 

Klasnovou na semináři podpořili Václav Krása a Jana Hrdá z Národní rady osob zdravotně postižených a Zdena Cupková ze Sdružení zdravotně postižených, ve spolupráci s níž vznikal legislativní návrh Věcí veřejných. 

 

„Osobně jsou mi proti srsti sbírky na vozíky a podobně. To bych pochopil v Kongu, ne v České republice, která se chce řadit mezi patnáct nejvyspělejších států světa. Ale tato vláda lidem k pořízení speciálních pomůcek prostě nepomáhá,“ uvedl ve svém vystoupení Krása. Odhadl také, že po odebrání příspěvku na péči přijde až 40 000 lidí o zaměstnání a půjdou na úřad práce. „Vysvětlovali jsme to vládě horem dolem, ale bylo prostě zapotřebí akutních úspor – potřebujeme drahé a nefunkční IT systémy a potřebujeme vydělat,“ řekl ironicky Krása, když vypočítával desatero hříchů sociální politiky této vlády. „Sociální reforma rozvrátila celý systém podpory osob se zdravotním postižením, ti lidé nemají jedinou jistotu, že jejich stav bude posouzen správně. Mezi poslanci lobujeme za podporu tisku, který podaly Věci veřejné. Jeho zamítnutí v prvním čtení by byla velká škoda. Pro nás paradoxně zrušení současného stavu a návrat do minula je krokem vpřed,“ dodal předseda NRZP.

 

Zdena Cupková úvodem připomněla, že hovoří nejen jako právnička, ale že sama má již desítky let nohu amputovanou a hovoří tedy i z osobní zkušenosti. „Do loňska měl prostě na průkaz ZTP a ZTP/P nárok každý, kdo splnil určité posudky a kritéria zdravotního stavu. Dneska nikoho z posudkových lékařů nezajímá, co komu je, ale zajímá ho, jestli ten člověk splňuje podmínky mobility uvedené v zákoně,“ zahájila Cupková. Když četla přesné podmínky mobility, z obecenstva se ozýval smích a výkřiky „To je šílené“.

 

“Minulý systém nebyl dokonalý, ale byl rozhodně lepší než teď,“ navázala Jana Hrdá z NRZP. „Nadále trváme na zvýšení adresnosti, protože systém nyní adresný není, chybí sociální a rehabilitační práce, která musí s posudkovou péčí souviset. Dva lidé se stejnou diagnózou mají jiné sociální poměry, dokáží něco jiného. Posudkáři bagatelizují věci, které souvisejí se zvládáním životních potřeb. Člověk, který si sám nenalije nápoj, uslyší – najíte se 0lžící? Najíte. Tak potřebu příjmu potravy zvládáte. Maminky dětí s autismem slyší od posudkáře – máte si ho vychovat. Vozíčkář, který si otevře bezbariérovou toaletu, podle nich zvládá vykonat potřebu…,“ vypočetla Hrdá.

 

S osobními zkušenostmi pak vystoupili Michaela Kotěšovská s dětskou mozkovou obrnou či otec dcery se spastickou kvadruparézou Dalibor Sekyra. „Dětskou mozkovou obrnu lékaři ještě léčit neumějí. Ministerstvo práce a sociálních věcí už to ale dokázalo. Podle posledního posudku nemám nárok na průkaz ZTP,“ uvedla Kotěšovská. Největší problémy jí ztráta výhod působí v hromadné dopravě. „Nechci od státu žádné příspěvky, podařilo se mi sehnat práci a potřebuji jen dojíždět do ní tak, abych měla nárok si v tramvaji sednout. Protože jsem ale mladá a vypadám normálně, samotnou mě teď jistě zdravější cestující žádají, abych jim uvolnila místo,“ řekla Kotěšovská. 

 

“Čím jsem starší, tím jsem zjevně zdravější,“ řekl lakonicky Zdeněk Titl, exreprezentant ČR ve sledge hokeji. K současné legislativě přistoupil s ironickým nadhledem a několikrát obecenstvo rozesmál. Úřady mu například sebraly možnost práce s mimořádnými výhodami, přestože má amputovanou nohu a nemocnou levou ruku. Tento zákrok úřadů mimochodem označil v průběhu diskuse Václav Krása "za svinstvo".

 

Na semináři vystoupili i zástupci ministerstva práce a sociálních věcí, např. vrchní ředitel sekce sociálně pojistných systémů Jiří Biskup. Či Dušan Gajdošík, vrchní ředitel úseku lékařské posudkové služby ČSSZ, který uvedl, že je skutečně nezbytné, po více než roce zkušeností s novou legislativou, oddělit mimořádné výhody ZTP a ZTP/P od posuzování stupně závislosti. Zároveň by MPSV mělo přehodnotit i přístup k lidem s amputovanými končetinami nad kolenem a výše, kteří by opět získali nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku.

 

“Přesně to novela Věcí veřejných mimo jiné také navrhuje. Na seminář přijelo více než sto lidí z celé republiky, což je vysoce nadprůměrná účast, dokazující, jak velkého množství se problém nové legislativy této vlády týká. Doufám, že poslanci nebudou hluší a slepí a že novelu podpoří,“ uzavřela Klasnová. Pokud by návrh VV v prvním čtení přece jen neprošel, jsou Věci veřejné připraveny podat příslušné pozměňovací návrhy k novelám ministerstva práce a sociálních věcí.