Ve skutečnosti máme úplně jiné starosti, než poněkud marnou diskusi o společné měně. Máme tady vysokou nezaměstnanost, špatnou a zcela marnou strukturu rozpočtu, nízkou míru investic, strukturální potíže české ekonomiky se spíše zvětšují, než aby byly řešeny. S tím vším souvisí euro jenom velmi okrajově.
Především ale o tom, zda budeme za pět let platit eurem nebo nebudeme za pět let platit eurem, nerozhodneme ani tak my sami. I kdybychom se ve snaze mít společnou měnu rozkrájeli, nebude nám to naprosto nic platné. Základní otázka totiž zní, zda za těch pět let bude ještě euro.
Osobně mám projekt společné měny celkem rád, je pohodlná a skýtá velké možnosti pro obchod. Ale měsíc od měsíce a rok od roku se stále více ukazuje, jak ošidná tato společná měna je a především, jak umí být nestabilní ekonomika, které chybí jedna noha obvyklého mixu hospodářské politiky. Oscar Lafontain, bývalý německý ministr financí, který byl ve funkci právě v době, kdy euro vstoupilo na scénu jako faktická reálná měna, dneska říká to, co někteří prohlašovali dávno. Řadě zemí chybí zoufale jejich vlastní měla, která by devalvací nebo prostě poklesem svého kurzu otevřela ekonomice prostor pro posílení konkurenční schopnosti. Pro některé země eurozóny se euro stalo koulí u nohy, která znemožňuje pohyb. Pro tyto ekonomiky je euro příliš silné.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz