Ministr obrany Pete Hegseth požádal náčelníka generálního štábu armády generála Randyho George, aby okamžitě odešel do důchodu. Podle CBS News chce Hegseth do čela armády dosadit člověka, který bude naplňovat jeho a prezidenta Donalda Trumpa vizi armády.

George byl do funkce jmenován prezidentem Joem Bidenem v roce 2023 a podle běžného čtyřletého mandátu měl zůstat ve funkci do roku 2027. Dříve působil jako poradce ministra obrany Lloyda Austina a sloužil ve válce v Perském zálivu, Iráku i Afghánistánu.

Pentagon oznámil, že George „s okamžitou platností odejde z funkce 41. náčelníka generálního štábu armády. Ministerstvo obrany je generálu Georgovi vděčné za desítky let služby naší zemi“ a popřál mu vše nejlepší v důchodu.

Nejmenovaný úředník ministerstva obrany pro CBC News uvedl, že v armádě nastal čas na změnu vedení. Z funkcí byli dle stanice CNN odvoláni i velitel Velitelství pro transformaci a výcvik armády, generál David Hodne a velitel kaplanů, generálmajor William Green.

Vedením armády byl pověřen dosavadní zástupce náčelníka generálního štábu generál Christopher LaNeve. Hlavní mluvčí Pentagonu Sean Parnell uvedl, že ministr obrany Hegseth mu „plně důvěřuje, že bezpochyby naplní vizi této vlády“.

Válka v Íránu mezitím pokračuje. Prezident Trump ve středu avizoval, že Spojené státy jsou připravené přitvrdit. V projevu z Bílého domu uvedl, že Spojené státy v příštích dvou až třech týdnech zasáhnou Írán „mimořádně tvrdě“ a „vrátí ho do doby kamenné, kam patří“.

„Naším cílem nebyla změna režimu. Nikdy jsme o změně režimu nemluvili, ale k ní došlo v důsledku smrti všech jejich původních vůdců. Všichni jsou mrtví,“ cituje server DW.

Server TN.cz nastínil tři možnosti, jak by se mohl konflikt dále vyvíjet. První scénář počítá s tím, že po skončení bojů se Spojené státy pokusí otevřít Hormuzský průliv diplomatickou cestou. Írán by si mohl ponechat kontrolu nad průlivem výměnou za zmírnění sankcí.

Druhou možností je další eskalace války. Trump už naznačil, že by se americká armáda mohla pokusit obsadit íránský ostrov Chárg, který je důležitý pro vývoz íránské ropy. To by ale znamenalo nutnou pozemní invazi a pravděpodobně i rozšíření konfliktu po celém Perském zálivu.

Třetí scénář předpokládá, že válka bude pokračovat v současné podobě. Tedy bez vítěze.

Írán by dál blokoval Hormuzský průliv a pouštěl by jen lodě zemí, které považuje za spojence. Například lodě z Číny, Ruska, Indie nebo Pákistánu.

Ceny ropy by dále rostly. Podle odhadu Oxford Economics by světová produkce ropy mohla klesnout až o 20 milionů barelů denně. Cena ropy by pak mohla vystoupit až na 200 dolarů za barel a ekonomické problémy po celém světě by se dále prohlubovaly.

Psali jsme:

Kdo z „našich“ zradil Letnou? Volba radních ČT rozkládá opozici

„Všichni ví, kdo za Fialy kolaboroval.“ Gulyáš se vysmál dopisu novinářů o Babišovi

„Ať méně jezdí.“ Rada z Bruselu při drahé naftě vás zvedne ze židle

Týden pro omluvu od Milionu chvilek. Pak přijdou žaloby