Podle místopředsedy VA ČR Petra Marka se navíc novela zákona opírá o zřejmě neexistující dokument, kterým měla být Analýza trhu s vínem zpracovaná agenturou Ernst & Young. Na jejím zpracování se sice finančně podílela i Vinařská asociace, ale ani její zástupci, ani nikdo jiný, ji nikdy neviděl. „Opakovaně jsem o ní žádala jak Svaz vinařů, tak dotyčnou agenturu, ale nikdo mi ji nebyl schopen poskytnout, ačkoli bylo veřejně řečeno, že materiál má sloužit pro potřeby zákonodárců,“ zdůrazňujme Veronika Vrecionová.

Ze setkání s představiteli Vinařské asociace vyplynulo, že celý proces přípravy a obhajoby novely zákona vykazuje znaky cílené manipulace a zavádějící interpretace dat. Například výsledky kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) jsou vykládány tak, že se mezi lety 2010 až 2013 zvýšil záchyt nevyhovujících vín dvacetinásobně a že tedy rozsah falšování vín a nesprávné deklarace jeho původu v ČR výrazně roste. „Ve skutečnosti se ale do prohřešků započítávají třeba chyby a vady na etiketě nebo senzorická hodnocení vína, což je individuální vjem, který automaticky neznamená falšování vína,“ konstatoval Petr Marek. Není ani pravda, že sudová vína, která mají nově podléhat na rozdíl od lahvových vín regulaci, jsou častěji falšovaná. Z celkem 1041 vzorků kontrolovaných vín, u nichž SZPI zjistila v roce 2014 nějaké pochybení, se týkalo falšování 23 sudových vín a 50 vín v lahvích, v loňském roce zjistila SZPI falšování u 28 sudových, 24 lahvových vín a 19 vín přímo u výrobce z celkem 1557 kontrolovaných vzorků. Celkem 38 falšovaných vín z počtu 71 záchytů falšování pocházelo z Moldávie, z ČR pak bylo 13 záchytů, ale většina od jedné jediné firmy. „To v praxi znamená, že větší problém s falšováním vína je mimo ČR a na našem území jde, až na několik málo firem, o jednotlivé případy,“ zdůrazňuje Jiří Maděřič z VA ČR.