Je jí mimo jiné způsob, jakým čerpáme prostředky z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, na co nemalé prostředky jdou, a ke komu.

Podotýkám, že tohle není laciná kritika Libereckého kraje v předvolebním čase.  Jde mi o systém, nastavený státem a Ministerstvem školství, systém, který začíná tím, že počítač náhodně vybere nezaujatého hodnotitele, a končí projekty, nad jejichž společenskou účelností mohu s úspěchem pochybovat, samožerným uzavřeným matrixem, který produkuje školitele, aby školili další školitele, kteří budou školit lektory, a ti si pak na to napíší projekt.

Vůbec je zvláštní, v jakém nesouladu je tento systém se skutečnými potřebami (nejen) Libereckého kraje a hlavně s tím, co doporučují odborníci ve školství, co potřebují ředitelé škol a pedagogové.

Smeten byl projekt, který by usnadnil život žákům s kombinovanými vadami a autismem. Prý pro formální pochybení. Chtít z projektu zaplatit kompenzační zdravotní pomůcku, to je opravdu drzost. Jo, takhle projíst to na konferencích, utratit za prezentace v PowerPointu a brožurách na křídovém papíře či mzdách, to by šlo.