Ale jeho realizace, včetně nástrojů komunikace, se v čase může a dokonce v některých případech musí měnit. To nám názorně ukázaly letošní prezidentské volby.

Okolo a uvnitř ODS se zdá být stále velmi rušno. To samo o sobě není špatně. Problém je, že podíl negativ výrazně převyšuje podíl pozitiv. Měřítkem úspěchu politiky strany, či koalice, jsou jak samotné dílčí úspěšné projekty, tak jejich obhajoba před veřejností v jednotlivých volbách. Naučili jsme se obhajovat sami před sebou, že ty či ony volby s tím či oním nesouvisí. To je samozřejmě nesmysl.

Pro úspěch ve volbách potřebujete aktivní, morálně bezúhonné kandidáty s erudicí dle toho, na jaký post kandidují. Dále srozumitelný program vycházející z ideové orientace strany (z jejích kořenů).  V neposlední řadě potřebujeme společnost naladěnou tak, aby se do voleb zapojila a vybrala si nás a náš program.

Co z toho neplníme? Bohužel ve všech třech oblastech klopýtáme. Máme mnoho politiků, kteří neumějí včas odejít. Drží se za každou cenu své vnitrostranické funkce i funkce zastupitelské. Co naplat, že místo 25 % a více hlasů ve volbách dostávají dnešních 5 - 10 %. Jim je to jedno, hlavně že oni se do příslušného zastupitelstva dostali.

Dokud nebude platit, že ten, kdo prohraje volby (nebo není ve vládnoucí koalici), přenechá své místo, minimálně vnitrostranické, novým adeptům, tak se dál neposuneme. Toto pravidlo je nepsané, ale běžné v západoevropských nebo severoamerických státech a v nich působících stranách. My to neumíme. V tuto dobu bych mohl uvést nikoli jednotky příkladů, ale desítky. Proto je to tak alarmující.