Já vám děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, v krátké době za sebou nám vláda předkládá opět novelu zákona o stavebním spoření. Minule jsme snižovali státní příspěvek na limit dva tisíce korun. Jistě si na to všichni vzpomenete. Nyní přichází především s účelovostí a státní podporu ke stavebnímu spoření má dostat pouze ten, kdo ji použije buď na bydlení nebo na řešení penze, na penzijní připojištění. To má platit od roku 2014.
Možná je dobré si pro pořádek připomenout vývoj stavebního spoření. Stavební spoření v České republice je co do počtu smluv třetí největší v Evropě, a to po Německu a Rakousku, a to i když u nás bohužel zájem o uzavření nových smluv poklesl. Je to určitě také tím, že neustále se mění parametry stavebního spoření a je zde určitá nejistota. Smlouvy poklesly tedy meziročně o více než 100 tis.
Pokles je i co do výše poskytnutých úvěrů. Meziročně je to o 17,5 %. I tak je uzavřeno více než 4,5 mil. smluv a spořitelnami byly poskytnuty úvěry za 48 mld. Kč.
Spořitelny mají také rozpůjčováno zhruba 68 % svých vkladů a v systému spoření je dnes více než 400 mld. Kč.
To, že klesá zájem o stavební spoření, lze připočíst jednak nižšímu výnosu ze stavebního spoření, a to po předchozí změně zákona, jak jsem již zmínil, tedy snížení státní podpory, zdanění úroků ze stavebního spoření, ale pokles zájmu o stavební spoření je určitě dán i nejistotou a obavou, jak to bude se stavebním spořením vypadat v budoucnosti.
Vláda svoji fiskální politiku zakládá především na jednoduchých škrtech, a tak se předmětem jejího zájmu samozřejmě stává bohužel i stavební spoření, konkrétně snižování státní podpory, státního příspěvku, který je financován ze státního rozpočtu. Předchozím opatřením došlo ke snížení tohoto příspěvku z 3 tis. Kč na 2 tis. Kč. Přitom řada lidí uzavírala smlouvy a vstupovala do stavebního spoření s tím /řada z vás si to určitě také pamatuje nebo měla takové spoření/, že státní příspěvek byl 4500 Kč. Během krátké doby tedy došlo ke snížení tohoto příspěvku ze 4500 na současných 2000, a to bohužel nemusí být konečné číslo.
Je třeba si uvědomit, že státní podpora zlevňuje stavebním spořitelnám zdroje a díky tomu mohou také stavební spořitelny svým klientům, spořitelům, nabízet nižší úročení úvěrů. I když úvěrům ze stavebního spoření v současné době konkurují hypotéky /úroky u hypoték jsou v současné době na historickém minimu, otázka je, jak to bude s úroky u hypoték v budoucnosti, to je jiná otázka/, naproti tomu výhodou úvěru ze stavebního spoření je to, že úroková sazba je pevná po celou dobu splatnosti úvěru a je obsažena již ve smlouvě, kterou klient se stavební spořitelnou uzavírá. Ten, kdo uzavře smlouvu o stavebním spoření a bude chtít v budoucnosti čerpat úvěr, třeba za šest let, tak ví, jaký pevný úrok bude po celou tu dobu mít.
Výše státní podpory tedy významně ovlivňuje cenu zdrojů spořitelen pro poskytování úvěrů.
Předložená novela nově zavádí povinnost prokázat účelové použití státní podpory při ukončení smlouvy bez použití úvěru. Tato povinnost se bude vztahovat i na dříve uzavřené smlouvy pro část podpory, na kterou vznikne nárok počínaje rokem 2014. To už tady ve svém úvodním slovu také pan ministr řekl a zdůvodňoval.
Domnívám se, že obava spořitelen o odliv klientů v souvislosti se zavedením povinnosti použít státní podporu k financování především určeného účelu, tedy k bydlení či na penzi, není jistě lichá a je třeba dát za pravdu stavebním spořitelnám, že to jistý vliv na uzavírání smluv resp. neuzavírání smluv míti bude. Samozřejmě řada lidí využívá stavební spoření, to je třeba také si říci, jako výhodnou investici.
Máme tady příklad i ze Slovenska, kdy právě zavedením podobných změn, které se u nás chystají, došlo právě k odlivu klientů.
Co já vidím za problematickou záležitost a mohu dáti za pravdu Asociaci českých stavebních spořitelen, je především uvolnění stavebního spoření pro komerční, tedy univerzální banky. Jestliže dnes mohou poskytovat úvěry ze stavebního spoření pouze specializované spořitelny, a to za poměrně přísných podmínek, kdy nesmějí nabízet žádné jiné bankovní služby, bankovní produkty, tak podle novely budou moci na trh se stavebním spořením vstupovat i banky univerzální. Ministerstvo financí to zdůvodňuje rozšířením konkurenčního prostředí a stabilitou systému. Tyto banky budou získávat od státu levné zdroje a jejich využití bude zcela na vůli jejich rozhodování. Nebudou v tom vůbec omezovány. Je tedy oprávněná obava, že tak dojde k omezení poskytování úvěrů ze stavebního spoření a tyto banky budou samozřejmě tyto zdroje používat na lukrativnější obchody. To ve svém důsledku může znamenat i omezení jistoty a omezení výhod pro klienty. Rozhodne zde tedy situace, kdy stavební spoření budou moci poskytovat dva subjekty, ale s naprosto odlišnými podmínkami.
Přitom toho černého Petra bude držet vždy stavební spořitelna. Stavební spořitelny se tak ocitnou v nerovném postavení a to může vyústit v jejich transformaci na univerzální banky, což dovoleno bude, nebo pohlcením jejich mateřskými bankami. A v další budoucnosti samozřejmě může takto stavební spoření postupně zanikat.
A já se chci zeptat, zdali právě tohle není záměr. Není záměr vlády, není záměr Ministerstva financí. Přeje si Ministerstvo financí zánik stavebních spořitelen?
Dnes velice důvěryhodného produktu využívaného, jak jsem již zmínil, kdy je uzavřeno 4,5 milionu smluv. Bohužel, já si myslím, že veškeré kroky Ministerstva financí k tomu směřují.
A proto z tohoto důvodu i z důvodů, které jsem již uvedl, já takovýto návrh zákona, tuto novelu také nepodpořím. Domnívám se, že jde o takovou plíživou a salámovou metodu, jak vlastně stavební spoření zcela dostat do kolen a v důsledku udělat vše pro to, aby stavební spoření zaniklo. Proto podávám i návrh na zamítnutí v prvním čtení. Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
