Mnozí dnes žijí v neustálém strachu z »tvořivé« iniciativy vlády. V té vyniká i ministr zdravotnictví Leoš Heger. Občana otužilého různými kroky Topolánkovy a Nečasovy vlády hned tak něco neporazí. Ovšem, co je moc, to je moc.
 
Na základě návrhů ministra Hegera se lidem s chronickými obtížemi např. vzdaluje možnost hrazeného lázeňského pobytu. A když budou potřebovat rehabilitaci, tak si také připlatí. Ministr Heger uvedl: »Pokud někoho bolí záda, tak ať si rehabilitaci zaplatí. Třeba ho to povede ke změně životního stylu, která na bolest zad může mít vliv.« Takže vy, kteří jste vykonávali fyzicky náročné či deformující profese (záda bolí i u počítače), nestěžujte si, můžete si za to sami. Pokud jde o cenu jednoho rehabilitačního cvičení, padl zatím údaj 300 Kč.
 
Jen po zlomené noze je přitom těch základních rehabilitací deset, plus další doplňkové. To je třeba pro pokladní ze samoobsluhy »maličkost«. Ministr si ostatně dovede představit i další razantní zvýšení poplatků u lékaře a při návštěvě specialisty. Nechce je zvyšovat hned a zřejmě mu máme být za odklad vděční. Další jeho nápad, tzv. dvousložkové pojistné, při němž by vedle současných odvodů (zaměstnance i zaměstnavatele) platil občan další odvod pojišťovně, v plné rovnosti s jinými klienty, kteří ovšem mají mnohem vyšší příjem, je ještě úžasnější.
 
A nejnovějším krokem je memorandum, které Hegerovo ministerstvo již podepsalo se všemi pojišťovnami. Má jít o tzv. restrukturalizaci zdravotní péče, což v překladu do srozumitelné řeči znamená redukci lůžek, rušení oddělení i celých nemocnic. Zato si ale občan může připlatit 5 až 15 tisíc za výběr operatéra. Bohatí hypochondři budou mít péči, na chudé potřebné se nemusí dostat. Nemocnice musí vydělávat, aby nebyly zrušeny.
 
Ministr Heger tvrdí, že ve zdravotnictví není dost peněz, a tak se musí zvýšit finanční podíl pacientů. Jaká je ale skutečnost? Tento nedostatek je vytvářen i uměle. Zavedením stropů pojištění, nízkými platbami za tzv. státní pojištěnce, zvyšováním DPH na léky a zdravotnické pomůcky atd. Pravice dlouhodobě vytváří situaci, která jí má umožnit, navzdory ústavním zákonům, protáhnout privatizační chapadla do zdravotnictví a ze zdraví udělat běžné zboží.

Co s tím? V Řecku se na protest upálil důchodce, v Čechách máme ale naši vlastní cestu, kterou jsme úspěšně i neúspěšně aplikovali v r. 1419 a 1618. Říká se jí »defenestrace«. Prvním krokem by mohla být porážka pravice v podzimních volbách. Vláda čeká, že v létě, o dovolených, budeme mlčet. Místo toho bychom například měli všude tam, kde nám chtějí třeba zrušit tu »naši« nemocnici, rozjet opravdu masivní petiční akce a protesty. Ukažme vládě, že si to líbit nenecháme!

Věra Žežulková, vedoucí mediálního úseku ÚV KSČM