Prezident Zeman ocenil celkem 33 osobností. Ještě než k tomu došlo, ve svém projevu mluvil o odvaze, kterou řada vyznamenaných ukázala ve zlomových chvílích historie. Také odmítl hovořit o stavu české společnosti s odůvodněním, že taková zpráva může být předmětem až jeho vánočního poselství. Nechtěl se tedy pouštět do filozofických úvah svých předchůdců a namísto toho ve svém vystoupení zmínil životní příběhy některých vyznamenaných na pozadí historických událostí.
Koho Zeman ocenil?
Přejete si, aby Miloš Zeman za 4 roky znovu kandidoval na prezidenta?Anketa
Nejvyšší české státní vyznamenání, Řád Bílého lva, dostali slovenský premiér Robert Fico a někdejší rakouský kancléř Franz Vranitzky. Dva Řády Bílého lva předal prezident zachránci židovských dětí siru Nicholasi Wintonovi a bývalému britskému premiérovi Winstonu Churchillovi in memoriam.
Řádem Tomáše Garrigua Masaryka ocenil například zpěváka Karla Kryla. Medaili Za zásluhy obdržela in memoriam ruská disidentka Natalija Gorbaněvská, která v roce 1968 protestovala v Moskvě proti okupaci Československa. Stejné ocenění posmrtně dostal i kněz Josef Toufar, který byl obětí komunistického pronásledování. Zeman dále ocenil medailí Za zásluhy režiséra Filipa Renče, který Zemanovi točil předvolební spoty, a režiséra Roberta Sedláčka, jenž o české hlavě státu natočil dokument. Také zpěvačka Lucie Bílá, která Zemana v kampani podpořila, získala medaili Za zásluhy.
Vojáci David Beneš, Ivo Klusák, Jaroslav Lieskovan, Libor Ligač a Jan Šenkýř dostali medaili Za hrdinství in memoriam. „Špína této země označuje tyto padlé vojáky jako žoldáky. Žoldák je ten, kdo bojuje za peníze v cizí armádě, žoldák není ten, kdo bojuje v armádě své vlasti. Je to hrdina, který chrání naši zemi před mezinárodním terorismem,“ uvedl ve svém projevu Zeman. Ocenění obdržel i Jaroslav Mevald, který byl v Afghánistánu postřelen.
Psali jsme:
Zemanova „dvojakost“
Středeční tisk pak přinesl pestrou paletu komentářů. Petr Honzejk, komentátor Hospodářských novin, se pozastavil zejména nad tím, že tentýž člověk, který v komunistické Číně „popřel“ svobodu a demokracii, když uvedl, že respektuje územní celistvost asijské velmoci a distancoval se od Tibetu a Tchaj-wanu, uděluje o den později medaile za zásluhy o demokracii a lidská práva. Zemanovu „dvojakost“ přirovnal Honzejk ke konceptu podvojného myšlení, tzv. „doublethinku“ z románu George Orwella 1984, jehož podstatou je to, že člověk musí být schopný zastávat v jeden moment protichůdná stanoviska a nepřipadat si nepatřičně.
„Hlavní zpráva z předávání státních vyznamenání. Prezident Miloš Zeman mění Českou republiku v zemi doublethinku. Zemi, která ceremoniálně mluví o svobodě, ale utichá ve chvíli, kdy přijde první faktura. Pokud platí Masarykovo `státy se udržují těmi ideály, ze kterých vznikly`, jede český stát vedený Milošem Zemanem hodně rychle z kopce,“ napsal Honzejk. Podobně kriticky se k udílení vyznamenání v kontextu Zemanovy návštěvy Číny vyjádřili i další komentátoři, ale nejen ti.
Vadí vám, že Zeman nepozval na oslavu 28. října některé univerzitní rektory?Anketa
Zbořil: Zeman byl také komunista
„Zapomínají na to, že Miloš Zeman byl také komunista, právě v osmašedesátém roce, kdy vstoupil do komunistické strany, ale hned ho vyhodili. Takže i pro něj ty ideály reformního komunismu nebo socialismu s lidskou tváří jsou stále atraktivní. My se obvykle soustředíme jen na akt invaze, ale zapomínáme na proces, který vedl k reflexi komunistů či k rehabilitacím obětí politických procesů z padesátých let. Miloš Zeman tehdy jako mladý člověk tento proces sledoval, a to ho také vedlo ke vstupu do KSČ,“ uvedl ParlamentnímListům.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Za normalizace podle něj patřil Zeman k reformním kritikům komunistického režimu. „To byli lidé, kteří nechtěli fundamentální změnu socialistického zřízení, ale chtěli jeho reformu a sdružovali se s lidmi, kteří měli podobné názory. Dnešní Miloš Zeman se tedy vymezuje k určitému druhu komunismu a socialismu, ale nikoliv k principům historického socialismu. Pro lidi podobného druhu nebyl apel na lidská práva zase tak významný, jak si dnes mnozí myslí. Tento apel se velice významně objevuje až okolo Charty 77, kdy tuto myšlenku formuluje jednak bývalý komunista Jiří Hájek a také Jan Patočka, Václav Havel a Pavel Kohout,“ připomněl Zbořil.
Psali jsme:
Selektivní pojetí lidských práv
Pojetí lidských práv je u kritiků Miloše Zemana podle Zbořila velmi selektivní. „Všimněte si, kdo všechno bojuje za lidská práva, a zajímalo by mě, kdo z nich se byl podívat ve Vietnamu, do osady Song My (My Lai), kde zdrogovaná skupina amerických vojáků postřílela asi 830 žen a dětí během několika minut. Lidé, kteří kritizovali například potlačování lidských práv v Bělorusku, to dělali pouze do okamžiku, než se Lukašenko, do té doby označovaný jako poslední evropský diktátor, stal vyjednavačem rusko-ukrajinského sporu. Bohužel selektivnost ve výkladu lidských práv převažuje,“ konstatoval Zbořil.
Kontroverzních případů ve světě jen v moderní historii je v rámci udílení vyznamenání podle Zbořila celá řada a jsou dle jeho slov mnohem urážlivější a cti ochránců lidských práv více se dotýkající než cokoliv jiného. Prezident Zeman je v tomto směru podle Zbořila pouhý začátečník a vlastně ani nesnese srovnání s vybranými případy, na které politolog upozorňuje. „Britská královna vyznamenává fotbalisty a tím je povyšuje do šlechtického stavu. Britská královna, Margaret Thatcherová a asi čtyři papežové a američtí prezidenti přijali, hostili a vyznamenávali generála Suharta, indonéského diktátora, který měl na rukou krev desetitisíců lidí. Nicolae Ceausescu byl vyznamenán britskou královnou, dokonce dostal nějaký vysoký britský řád. Josip Broz Tito byl přímo hýčkán a vyznamenáván při různých příležitostech, dokud stál na straně kritiků Sovětského svazu,“ připomněl dále Zbořil.
„Jinak víme, že jedna z hlav japonské Jakuzy, pan Sasakawa, který ukradl čínský státní poklad a který je otcem toho Sasakawy, který tu investoval do Havlova pražského Fóra 2000, dal padesát milionů OSN a hned byl přijat papežem v Římě, na slavné audienci. Máloco jsme slyšeli o genocidě v Kongu, za kterou byl přímo odpovědný král Leopold. Copak si na to dnes vůbec někdo z ochránců lidských práv vzpomene? Ať udělají výčet toho, na čem se podílela evropská civilizace a nositelé evropských hodnot ve světě,“ vyzývá Zbořil.
Psali jsme:
_635482027670177022.JPG&id=26153)
Můžeme si za to sami, když jsme přistoupili na přímou volbu
Vyjádřil se i k tomu, že na jedné straně Zeman ocenil osobnosti, které jsou již dlouhou dobu po smrti, a na straně druhé ty, kteří jej podporovali v prezidentské kampani. „To svědčí o tom, že jsme pitomci, když jsme přistoupili na přímou volbu prezidenta, protože tím jsme na něj přenesli velké pravomoci na této úrovni, a on skutečně může udělit vyznamenání, komu chce, bez toho, aniž by byl korigován nějakou politickou stranou nebo Poslaneckou sněmovnou. Když všichni halasně provolávali potřebu přímé volby, nikdo se nepozastavoval na tím, že prezident přímou volbou získává jisté pravomoci, které by měly být alespoň nějakým způsobem korigovány nebo které by musel vysvětlovat. Neposuzujme chyby Miloše Zemana, za které můžeme my sami. Začněme zpytovat svoje vlastní svědomí,“ prohlásil Zbořil.
Fotogalerie: - Zeman ve Francii
Prezident a jeho postoj vůči islamistům
K označení „špína této země“, jež Zeman použil v souvislosti s těmi, kteří naše vojáky bojující v zahraničních misích vnímají jako žoldáky, Zbořil poznamenal: „To je jeho názor, já bych s ním nesouhlasil. Myslím si, že to nejsou hrdinové, ale oběti, jak říká Jan Schneider (analytik, disident a chartista – pozn. red.). S tímto názorem šel mimochodem Miloš Zeman také do prezidentských voleb, kdy prezentoval svůj vyhraněný postoj vůči islamistům a bojům proti terorismu. Prezident se domnívá, že svět je rozdělen na muslimy a ty ostatní a že každý, kdo bojuje proti muslimům, bojuje proti teroristům. Zeman nerozlišuje mezi Afghánci, Paštuny, Íránci, Araby a dalšími. Nerozlišuje dokonce ani mezi těmi takzvanými teroristy v různých zemích. Něco jiného je ale terorismus v zemích, kde si ho naše civilizace sama vytvořila. Pamatuji si 63 italských teroristů, kteří zavraždili italského premiéra Alda Mora, vzpomínám si na vraždy kapitalistů v Německu.“
Psali jsme:
Zeman versus jeho předchůdci
Přejete si, aby Miloš Zeman za 4 roky znovu kandidoval na prezidenta?Anketa
Fakt, že Zeman odmítl hovořit o stavu české společnosti s odůvodněním, že taková zpráva může být předmětem až jeho vánočního poselství, okomentoval Zbořil těmito slovy: „Miloš Zeman je dost sečtělý a ví toho o minulosti českého národa a československého státu skoro víc než oba jeho předchůdci dohromady. Zeman se ale dost často dopouští jakéhosi historizování, což také není dobrá cesta pro projevy státníků.“
Naproti tomu podle politologa Josefa Mlejnka je fakt, že Zeman nechtěl ve svém projevu pokračovat v tradici svých předchůdců, znouzectnost. „Zeman jistě bude srovnáván. Ale obávám se, že v konfrontaci s tím, co přednášel Václav Havel a Václav Klaus, bude současný prezident kritizován, že jeho projevy jsou slabší. Možná to souvisí i s tím, že jeho intelektuální kapacita je vzhledem k věku a nemocem slabší. Možná si to uvědomuje a nechce se záměrně pouštět do nějakého filozofování, protože by tak odhalil nějaké slabiny. Zeman dokáže rýpat, kritizovat, pronášet bonmoty, ale když má dát dohromady něco souvislejšího, delšího, tak s tím už má problém, což maskuje tím, jaké projevy volí. Ještě navíc má tu zálibu, že rád projevy přednáší spatra, nemá je na papíře. Přednes spatra uchopit filozoficky nelze,“ řekl ParlamentnímListům.cz Mlejnek.
Psali jsme:
 modified.jpg&id=14770)
Schizofrenní Zeman si dělá alibi
To, že Zeman na jedné straně v Číně ujistil čínského prezidenta, že ČR uznává územní celistvost Číny včetně Tibetu a Tchaj-wanu a odmítá se vměšovat do vnitřních záležitostí nejlidnatější země světa, a na druhé straně oceňuje bojovníky za lidská práva, vnímá Mlejnek takto: „Prezident Zeman je v podstatě schizofrenní a možná si také vytváří alibi. Když jde o byznys, tak jede pragmaticky do Číny s podnikateli a lidská práva ho nezajímají. Pak udělí vyznamenání několika chartistům, bojovníkům s komunismem, bojovníkům za lidská práva. Možná je to úlitba špatnému svědomí, ale spíše si vytváří takové hezké etické křoví sám pro sebe. Když mu pak totiž někdo vytkne, že se v Číně nezmínil o lidských právech, tak může oponovat, že vyznamenal Gorbaněvskou,“ podotkl politolog Mlejnek.
Fotogalerie: - Zeman na návštěvě Číny
Za co to dostala Bílá, Renč a Sedláček?
K ocenění Lucie Bílé, Filipa Renče či Roberta Sedláčka Mlejnek dodává: „Prezident si to poskládal tak, aby se mu do toho ti lidé z kampaně vešli. Kdyby ocenil jen Lucii Bílou, Renče a Sedláčka, tak to bude působit podivně. Ale prezentovat jako celek balíček řady osobností, které si ocenění nepochybně zaslouží, s těmi, kteří ho podporovali v kampani, už působí poněkud jinak. V projevu řekl, že představí ty, kterým to vyznamenání dává, pak je nepředstavil všechny a při udílení medaile Za zásluhy jmenoval jen některé. U Lucie Bílé poznamenal, že jde o nejpopulárnější zpěvačku. Vyhnul se však zdůvodnění výběru Renče a Sedláčka. Jsou oba relativně mladí, jako režiséři vyvolali oba jisté naděje svými prvotinami, ale jejich další díla nejsou nijak průlomová nebo nějak důležitá pro vývoj české kinematografie. Je logické, že člověk si položí otázku, za co to tedy mají? Jeden natočil Zemanovi dokument a druhý mu dělal předvolební spot. Ocenění těchto dvou režisérů pak působí zvláštně za situace, kdy ve Vladislavském sále sedí příbuzní faráře zastřeleného v Lidicích (katolického faráře z Lidic Josefa Štemberka) a faráře Toufara. A mají stejný metál. To přímo bije do očí,“ kroutí hlavou Mlejnek.
Mlejnek: Výraz žoldák je skutečně hanlivý
K označení „špína této země“, jež Zeman použil v souvislosti s těmi, kteří naše vojáky bojující v zahraničních misích vnímají jako žoldáky, Mlejnek uvedl: „Můžeme diskutovat o tom, zda se pojem špína hodí k udílení vyznamenání u příležitosti oslav 28. října, zda je vhodné použít takto expresivního výrazu při této události. Ale je v pořádku, že se ohradil vůči těm, kteří označili vojáky, co padli při plnění bojových úkolů, za pouhé žoldáky. Žoldák je někdo, kdo se nechá najímat za peníze a je mu jedno kým. Výraz žoldák je vůči těmto vojákům skutečně hanlivý.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
