Ukrajina volila prezidenta a stal se jím jeden z nejbohatších mužů v zemi. Nejbohatší Ukrajinec Achmetov, majitel důležitého průmyslu v Doněcku, odjel do Kyjeva. Jaké jsou nyní mocenské poměry na Ukrajině? Ve smyslu nejbohatších miliardářů i ve smyslu rozložení politických sil.

Prezidentem se stal „až“ sedmý nejbohatší Ukrajinec, ale to jen pro přesnost. Vynecháme-li Juliji Tymošenko, mám dojem, že nikdo bohatší než Petro Porošenko nekandidoval. Rinat Achmetov minulý týden zkoušel převzít iniciativu ve „svém“ Donbasu, ale nedokázal vyhnat „své“ hutníky a oceláře do ulic v takovém počtu, aby se stal pánem situace. Přičteme-li k tomu, že v Donbasu zabíjí soukromá armáda dalšího oligarchy, dněpropetrovského gubernátora Ihora Kolomojského, „hit-teams“ prezidentského kandidáta Oleha Ljaška, který ve volbách skončil třetí, a k tomu samozřejmě nepřehledná masa bojovníků „lidových republik“ Doněcku a Luhansku, tak lze konstatovat, že Porošenko sice novým prezidentem je, ale vládu nad územím nemá.

Důležité je, že nebojuje jen proti ruskojazyčným rebelům, ale i proti soukromým armádám svých oligarchických „obchodních partnerů“. Ve hře je totiž plánovaná privatizace státních podniků, vesměs z těžkého průmyslu, v celkové hodnotně asi 1,8 miliardy dolarů. Kdo si nyní - v čase chaosu - vybuduje lepší startovací pozici, ten vyhraje. Je zřejmé, že nynější chaos východu Ukrajiny je, při všech ostatních problémech, zneužíván i k ryze prozaickým účelům.

Nicméně, když je řeč o chaosu, není to jen problém východu. V Kyjevě na jedné straně pokračuje Majdan, na straně druhé nově zvolený primátor a hvězda Majdanu Vitalij Kličko velmi slušně žádá „revoluční síly“, aby vyklidily budovu městské rady, protože 120 zastupitelů nemá kde pracovat. Jinými slovy, současná vláda neovládá ani samotný Kyjev.