Dnes probíhá, co K. H. Frank hlásil Hitlerovi. Zbořil a fakta o březnu 1939

15.03.2021 8:24

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Ahoj Máňo! a Ahoj Franto! Zajímavé bylo také, které filmy dostávaly ceny.“ Politolog Zdeněk Zbořil se pozastavuje nad předáváním Českých lvů, které měly svou „chorobnou“ dohru. Kromě „snobské sebranky,“ reagoval také na zásadní vyjádření prezidenta Miloše Zemana k výměně ministrů i šéfky SÚKL. Komentuje také „koncert“ bývalého prezidenta Václava Klause. Část Rozjezdu věnuje výročí okupace v březnu 1939. „Vymývání mozků, nebo ‚zbavování Čechů jejich historické mytologie‘, jak doporučoval už v roce 1940 K. H. Frank ve svém memorandu Adolfu Hitlerovi, probíhá.“ Slova o smíření podle Zbořila nejsou ničím jiným než metaforou pro národní odcizení, omluva jen jednostranným vyjádřením souhlasu s ponížením.

Dnes probíhá, co K. H. Frank hlásil Hitlerovi. Zbořil a fakta o březnu 1939
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil
reklama

Český lev se letos konal bez diváků. Ceremoniál v Rudolfinu nicméně proběhl před kamerami České televize. Umělecká elita v čele s Ivanem Trojanem byla testovaná na covid-19, čili mohla být bez roušek. S ohledem na přísný lockdown už samotná akce vyvolala kritiku, protože lidé nemohou navštívit ani své příbuzné a možnost prokázat se negativním testem jim nikdo nenabízí. A nešlo jen o samotnou akci, ocenění představitelé po skončení přenosu před Rudolfinem kouřili a popíjeli kávu.

Anketa

Byl Emil Hácha kolaborant?

36%
64%
hlasovalo: 6468 lidí

„Je to, podle mého názoru, zase jedna bouře ve sklenici vody, která odvádí pozornost od věcí podstatných k nepodstatným. Např. od toho, že udílení cen Českého lva bylo podivně prezentováno, elegantní dámy ve večerních róbách a konferenciér ve smokingu se zdravili Ahoj Máňo! a Ahoj Franto!, ale zajímavé bylo také, které filmy dostávaly ceny. O mnohých z nich by se mohlo říci, že nezaslouženě, ale o tom veřejná diskuse není. Jde hlavně o to, že významní filmoví tvůrci nepřemohli svůj kuřácký absťák a museli si dát páva někde za rohem. Jistě, měli stejně naivní a svůj chtíč neovládající předchůdce na tribuně pražské Slávie nebo v některých pražských hospodách. Tam i tam byly osoby významné i neméně nevýznamné. Ta bouře nevůle, která se okolo toho všeho rozpoutala, je ale až chorobná,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil.

„Myslím, že ta nařízení ohledně epidemie platí pro všechny. A také by je všichni měli dodržovat. Všichni jsme tímto ‚trestem božím‘, touto nemocí, postižení, tak ať to všichni vydrží. Ta nemoc nedělá výjimky, tak proč bychom měli mezi sebou dělat výjimky my,“ přidal svou reakci pro PL herec a bývalý ministr kultury Vítězslav Jandák.

„Pan poslanec Ventruba a dávný přítel ze studentských dob Honza Vodňanský jsou oběti covidu a větší výstrahou a ponaučením než několik hostů Českého lva, kteří si šli zakouřit jako malí kluci na školním záchodku. Odstrašující příklad z toho udělaly zase ty nešťastné „přímé přenosy“ odněkud zpoza rohu, které jsou, nejen u nás doma, mediálně tak atraktivní. Přiznejme si ale poctivě, že také žádané. Když ale ani zákonodárný sbor a moc výkonná takové dětinské prohřešky nezvládají, proč by se měli jich zdržet i ti ostatní. Pan poslanec Ventruba (ODS) jistě hlasoval proti prodloužení stavu nouze v dobré víře a nepředpokládal, že se mu osud pomstí, a že mu to média připomenou. Ale každý z nás by mohl mít alespoň část osudu pod svou kontrolou,“ říká Zbořil.

Snad si pan prezident mohl odpustit tu „snobskou sebranku“

K udílení cen se vyjádřil v rozhovoru pro PL prezident Miloš Zeman: „Můj tiskový mluvčí Jiří Ovčáček reagoval naprosto správně povzdechnutím, že jsme nemohli realizovat státní svátek 28. října a já se ptám, je snad Český lev, který upřímně řečeno je spíš akcí pro snobskou sebranku, důležitější akcí než národní svátek?“

„Snad si pan prezident mohl odpustit tu ‚snobskou sebranku‘. Ale možná se na to Ahoj Vašku! díval a patrně ho to, jako mnoho jiných diváků, nepřesvědčilo o tom, že na pódiu Rudolfina, které kdysi bylo budovou prvního československého parlamentu, vystupovali lidé, aby to bylo hodno jeho tradice i současné dobré pověsti významné a ve světě známé koncertní síně,“ komentuje politolog. 

Herečka Eliška Balzerová napsala prezidentovi otevřený dopis. Osobně byla přítomná na slavnostním večeru. Psala o tom, že s radostí a hrdá na práci kolegů předávala hlavní cenu pro nejlepšího herce Ivanu Trojanovi za film Šarlatán. „My, ve vašich očích šašci a klauni, jsme od nepaměti měli za úkol nastavovat mocným zrcadlo. Udělám to dnes i já. Prý vás pobouřila a k nevybíravému výroku přiměla fotografie kouřících kolegyň a kolegů bez roušek. Tak pro pořádek: Bylo to místo mimo budovu, k tomuto účelu určené. A ruku na srdce – kolikrát jste vy kouřil na místech zcela nevhodných a dával jste si přinášet ‚popelníček‘, kdykoli a kdekoli se Vám zlíbilo, i k nelibosti ostatních,“ napsala také Balzerová. Jedním dechem dodala, že mnohé české filmy dělají České republice lepší pověst a jméno než někteří vládní politici. Na její slova pak odpověděl mluvčí Hradu a přidávají se další.

„Nejsem si jistý, že právě film Šarlatán, kterému se dávaly ceny ČL jako na běžícím pásmu, je tím, který bude dělat České republice tak dobré jméno, jak si paní Eliška Balzerová myslí. Ale to je věc názoru. Kouření je jistě jedna z prezidentových neřestí, sdílí ji s mnoha ostatními, mj. také s herci. Co se dopisu paní Balzerové týče – napsala, co napsat chtěla. Souhlasit se s ní dá zásadně jen v jednom: Někteří politici (ale ani herci) dobré jméno naší zemi opravdu nedělají,“ konstatuje politolog.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Blatný, Storová, Petříček. Vyměnit?

Zásadní bouři vyvolalo v uplynulém týdnu vyjádření hlavy státu v rozhovoru pro PL, kdy konstatoval, že ministr zdravotnictví Jan Blatný a šéfka SÚKL Irena Storová svým odmítáním ruské vakcíny Sputnik nesou plnou odpovědnost za úmrtí českých občanů na onemocnění covid-19. Podle něho by oba měli být odvoláni.

„Jde o názor pana prezidenta a následující komentář předsedy vlády. Pan prezident odvolává ministry na základě doporučení premiéra a u některých státních úředníků tak musí učinit vláda jako celek. Předpokládám také, že podle toho, jak se bude vyvíjet situace v mezinárodním ‚svobodném‘ tržním prostředí, a po již ohlášené schůzce prezidenta a předsedy vlády na tento pátek, dojde mezi oběma kompetentními činiteli k nějaké dohodě. Měli bychom si také všimnout výroku o ‚odpovědnosti za úmrtí českých občanů‘. Ten se v posledních dnech objevuje stále častěji a zřejmě to bude hlavní hit politických stran v nadcházející volební kampani,“ podotýká Zbořil.



Premiér měl podle prezidenta udělat chybu, když Blatného vůbec navrhl. Pokud by se rozhodl ponechat ho ve funkci, nepřispělo by to ke „zlepšení jejich přátelských vztahů“. Blatný odmítl, že by sám odstoupil a premiér Andrej Babiš uvedl, že žádné personální změny ve vládě nejsou na stole.

„Možná to ani není nic složitého. Pan ministr zřejmě nechce Sputnik V a odkazuje se na dohody v rámci EU, pan prezident si myslí, že pravdu mají v 5–6 státech EU, že je možné objednávat, nakupovat a očkovat. Zajímavé je, že se mluví o ‚ruském‘ Sputniku a zanedbává se, kde probíhá nebo bude probíhat jeho masová výroba.  A odkud jej, a jaké firmy, budou, nebo by měly, pro ČR nakupovat,“ říká Zbořil.

Skončit ve funkci by podle hlavy státu měl i ministr zahraničí Tomáš Petříček. Výhrady vůči jeho práci má prezident dlouhodobě. „Je krátce před volbami a každé vládě prospěje, když včas vymění méně úspěšné ministry.“ Petříček se domnívá, že je Zemanovi trnem v oku kvůli upozorňování na bezpečnostní rizika tendru na stavbu bloku v jaderné elektrárně Dukovany a také odmítání očkování necertifikovanými ruskými či čínskými vakcínami.

„Pan Petříček, jeho alter ego Poche a jim blízcí na MZV, jsou od samého nástupu do funkcí nepříliš váženi prezidentem, ale i některými jinými českými politiky, kteří však nemají možnost ve věci jejich odvolání jednat. Snad to souvisí s možností ‚rekonstrukce vlády‘, která má v české politice svou tradici, ale třeba, jak se dnes říká poamericku, jen pan ministr jen ve špatné chvíli na nesprávném místě. Přesto se domnívám, že hodnocení situace okolo Dukovan a nákupu ruských nebo čínských vakcín panem Petříčkem a postojem pana prezidenta k této záležitosti  odpovídá skutečnosti,“ říká Zbořil.

Chování některých demonstrantů bylo „nekulturní,“ ale…

Prezident Miloš Zeman se v rozhovoru pro PL vyjádřil také k demonstracím, které proběhly minulou neděli. Připomenul, že demonstranty, antirouškaře, antiočkovače a další nedávno veřejně označil za lehce dementní. „A protože jenom lehce dementní, tak jsem s potěšením uvítal, že výrazně roste procento lidí, kteří jsou ochotni nechat se očkovat. Koneckonců i demonstrace, o kterých se zmiňujete, byly velmi málo početné. A co hůř, neměly žádnou kulturní úroveň. Viděl jsem tam v podstatě hysterické stádo. Nic víc.“ Demonstrace nebo spíš pokusy o protesty se uskutečnily v minulých dnech i v jiných městech.

„Média většinou mluví jen o ‚demonstracích‘ a výjimečně sdělují a ukazují na počty jejich účastníků. Podle známých triků, když mluví o tisících, u nás i v zahraničí, jde o tisíce dva, jen někdy i více. Také protesty se konají ‚v jiných městech‘, takže to v Bělorusku vypadá, že povstala celá země. Ve Spojených státech nebo v Berlíně jde spíše o nějaké nedorozumění na ulicích. Chování některých českých demonstrantů bylo sice ‚nekulturní‘, ale který projev je kulturní a který není, se zkoumá a porovnává obtížně. Veřejná vystoupení Václava Klause jsou jistě ‚kulturní‘, až úzkostlivě zdvořilá, ale jeho kritici o něm často mluví, a nejen v ‚době antirouškové‘ s despektem. Daniel Landa, Janek Ledecký a Milion chvilek pro demokracii, kteří chtěli politická shromáždění vyučovat dobrým mravům, se také dosud příliš úspěšně nepředvedli,“ podotýká Zbořil. 

Uplynulo osm let od nástupu Miloše Zemana do funkce prezidenta. „Celou dobu se snažím hájit nikoli zájmy své, ale zájmy české společnosti a českých občanů,“ uvedl.

„Myslím si, že pan prezident říká, co si myslí, ačkoliv to pobuřuje nejméně polovinu politicky aktivních občanů ČR. Je ale i jeho zásluhou, že zřejmě doslouží do konce svého termínu vláda Andreje Babiše, ačkoli snahy o její ‚sejmutí‘ neustávají od prvních dnů její existence. Už to je v českých poměrech možné považovat za úspěch,“ uvedl politolog.

„Pokud jde o ‚zastupování státu navenek‘, jak mu ukládá ústava, nedovolil bych si jej kritizovat jako paní Eliška Balzerová, i když ani o ní si nemyslím, že by si přála, aby Českou republiku reprezentoval ve světě radikál typu Pavla Novotného z Řeporyjí. A pokud si někdo myslí, že by prezident Zeman neměl obracet svou pozornost pouze jedním směrem, měl by si uvědomit, jak to chodí v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu anebo někde jinde, kde si na demokracii jen nehrají,“ dodal.

Všechno špatně! Koncert Václava Klause

Exkluzivním hostem Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News byl v neděli exprezident Václav Klaus, který před pár dny zdárně završil svou covidovou karanténu a je opět zdráv. Vzkázal vicepremiérovi Hamáčkovi, že zdravotnictví „nijak nezatížil“. Zavádění plošných zákazů bylo od dubna loňského roku podle něj naprosto nesmyslné.

„Ano, díval jsem se, jistě to muselo být pro redaktorku anebo moderátorku velmi zajímavé. Asi se často ani v kurzech CNN neučí, jak se kladou otázky a vyžadují odpovědi od takových suverénů, jako je Václav Klaus. Pan exprezident se choval tak, jak jsme jej, my starší, už mnohokrát viděli. Opět hrál svou hru na několika šachovnicích. Řekl, někdy i naléhavě, všechno, co chtěl říct a nenechal se nutit odpovídat, řečeno po cimrmanovsku, na ‚zbytečně kladené otázky v politice‘. Nepřehlédl ani, že tázající ho oslovovala opakovaně pane prezidente a využil toho ve své odpovědi na otázku, zda nebude kandidovat ještě jednou na prezidenta. Jeho odpověď, to byl doslova koncert, který by si měli poslechnout všichni odvážní, kteří na funkci prezidenta chtějí kandidovat,“ říká Zbořil.

„Myslím si, že východiskem celého interview byl popis způsobu, jak pan exprezident překonal své onemocnění, mj. i aspirinem a isoprinosinem. Až se zdálo, že tento jeho odvážný způsob léčby byl nejen bojem s infekcí, ale i válkou s pandemií před očima veřejnosti.
To hlavní bylo však sdělení, že dosavadní vláda dělá všechno špatně. Nebylo sice tak arogantní jako u různých představitelů současné opozice, ale bylo snad pro ty, kteří to chtěli slyšet, ještě důraznější než u nenávistí se zajíkajících představitelů některých politických stran,“ dodal.

Velmi zajímavá byla v rozhovoru i pasáž o tom, že je potřeba nový politický subjekt, který by spojil všechny nespokojené. „Ti by měli zapomenout na rozdíly, které mezi nimi jsou, a měli by se pokusit domluvit. Když padal komunismus, tak vznikly kulaté stoly a ty kulaté stoly vedly k tomu, že společnost nakonec našla nějaký konsenzus,“ řekl Klaus.

„Václav Klaus jistě nechce zakládat nějaké Občanské fórum, které kdysi dokázal rozložit. Tento jeho nový nápad ‚kulatých stolů‘ je, podle mého názoru, starý trik, který např. neprohlédli v Milionu chvilek pro demokracii, když zasedli s politickými stranami ‚okolo‘ a mysleli, že jim budou diktovat své nápady. Základní teze je samozřejmě správná. Nejen politické strany a jejich představitelé, ale i celá společnost musí usilovat o konsenzus, o hledání ‚obecného dobrého‘. To známe z českých dějin a dějepisu. Ale také víme, že to ne vždy dopadne tak, jak si iniciátoři tohoto ‚hledání‘ myslí. Doplácejí na to skoro vždy ti, kteří si myslí, že vůle k moci je něco jako folklor. Z toho, co nebylo řečeno, a tázající se na to nedovedla zeptat, bylo, jak do české politiky zasahuje blízké i vzdálenější zahraničí, které si neodpustí do našich problémů neintervenovat,“ komentuje Zbořil. 

Koalice Pirátů se STAN by nyní ve sněmovních volbách zvítězila se ziskem 34 procent hlasů. Druhé hnutí ANO by dostalo hlasy 22 procent voličů, vyplývá z volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Ve srovnání s předchozím průzkumem si koalice Pirátů a Starostů polepšila o 4,5 procentního bodu. Naopak podpora hnutí ANO klesla. Poprvé ve volebním modelu Kantaru by Piráti ve volbách zvítězili i jako samostatná strana.

„Je to nesporný úspěch České televize a jimi placených agentů, že možná už v třetím kroku je zaznamenaná upadající popularita stran, které podporují současnou koaliční vládu. Je to jakýsi ‚pražský model‘ volebního úspěchu. Přesto by mohlo být zajímavé vědět, kdo má, kromě ČT, tentokrát důvod k oslavám. Ústup ze slávy KSČM a ČSSD je nepřehlédnutelně doprovázen pádem KDU-ČSL a vzestupem popularity SPD. Všechny tyto čtyři strany se mohou právem obávat, že je ke kulatému stolu nikdo nepozve. (Možná o tom ale dosud nevědí.) Stejně jako ANO 2011, které by mohlo být, podobně jako v krajských volbách, zahnáno do ‚oslovské lavice‘. Asi se mi jenom nezdá, že tato ‚televizní anketa‘ zvedne sebevědomí straně Pirátů a jejich sponzorům. Ale kdo ví, na jak dlouho a jaké novoty to do jejich řad přinese,“ podotýká Zbořil.

„Patřím ke generaci, která se druhou světovou válkou zabývala intenzivně“

Máme výročí okupace Československa, v polovině března 1939 došlo vytvoření Protektorátu Čechy a Morava.

„Patřím ke generaci, která se druhou světovou válkou zabývala dost intenzivně. Já sice studoval její průběh v neevropských zemích, ale i tam existují shody nebo paralely s jejím evropským a světovým rozměrem. Snad bych mohl připomenout otázku, zda druhá světová válka nezačala 1. září 1939 útokem na Polsko, ale už 15. březnem, tou ‚hybridní válkou‘, ve které šlo zejména o ‚tažením na Východ‘. Tedy vojenskou akcí na území Československa. Po více než ročním diplomatickém nátlaku a bez účasti československé politické reprezentace, byly dohodou čtyř zemí změněny hranice státu a na jeho torzo vtrhla nejen německá armáda, ale na Těšínsku i armáda Polska…“ připomíná Zbořil.

„Druhou věcí, která by se neměla opomenout, je fakt, že 15. březen 1939 je začátkem přechodu československé armády na nový způsob vedení války, který měl povahu odporu proti říšské moci na úrovni vojenské a vojensko-politické. Nešlo jen o činnost zpravodajskou, ale i o formování vojenských jednotek v zahraničí a ustavení postupně uznávané politické reprezentace ve Velké Británii. Společně se všem, odboji domácímu a zahraničnímu, podařilo postupně přesvědčit náhle se objevující spojence o myšlence kontinuity československého státu a na konci druhé světové války byl tento stát považován za člena vítězné koalice. 
Jen bych byl opatrný s tvrzením, že druhá světová válka skončila pádem Berlína a osvobozením Československa. I to bylo trochu jinak, než si dnes myslíme,“ dodal.

Zní výtky o tom, že zatímco události března 1939 bývají v médiích zmiňovány sporadicky, při výročí srpnových událostí 1968 se nehovoří o ničem jiném. Jenže, lze to srovnávat? V souvislosti s Německem už málokdo připomene minulost, přesto Rusko je často bráno v podstatě jako Sovětský svaz…

„Byl bych opatrnější, 15. březen je pro mne zahájením nevyhlášené války, 21. srpen policejní akcí podle tzv. Brežněvovy doktríny a s odkazem na porušení závazků tzv. Varšavské smlouvy. Současná evropská politická propaganda, jak ji u nás reprezentuje svými výroky eurokomisařka paní Jourová, polovzdělaná v dějinách 20. století, je deformována očekáváními předpokládaného konfliktu ve východní Evropě,“ komentuje Zbořil.

„Za trapného mlčení českých a slovenských historiků a intelektuálů se mluví o ‚nesamozřejmosti československého státu‘ v letech 1918–1938, o selhání jeho demokracie a zejména prezidenta Edvarda Beneše. V českých TV nejrůznějšího typu se denně několikrát prezentuje Adolf Hitler, jeho političtí ‚soukmenovci‘, německá vláda a jeho nejbližší spolupracovníci i osoby jemu blízké. Winston Churchill je hanoben jako rasista.
Osvobození Československa je považováno za ‚jeho dobytí‘, za druhou totalitu, v mnoha případech  hrůznější než šest let německé okupace. Německá okupace je nacistická, komunistická ‚ruská‘. Vymývání mozků, nebo ‚zbavování Čechů jejich historické mytologie‘, jak doporučoval už v roce 1940 K. H. Frank ve svém memorandu Adolfu Hitlerovi, jehož echo známe z pověstných nástupních projevů říšského protektora Heydricha v roce 1941, probíhá. Neobávají se z něho citovat ani současní čeští prominenti.
Slova o smíření nejsou ničím jiným než metaforou pro národní odcizení, omluva jen jednostranným vyjádřením souhlasu s ponížením,“ komentuje politolog.

Anexí okupovaného území Německo porušilo Mnichovskou dohodu, kterou samo 30. září 1938 podepsalo. Podpisy připojila Itálie, Francie a Velká Británie. Slíbená byla garance hranic, jenže po okupaci Československa nikdo nezasáhl. 

„Nešlo o žádné selhání. Byla to jen řešení vlastních politických problémů na úkor někoho jiného. Plán dobytí a ‚osídlení‘ východní Evropy se rodil mezi německými vysokými důstojníky hned v roce 1910–1920, když hledali možnosti obnovení branné moci a hledali vhodného garanta svého nového a předpokládaného tažení na Východ. Mezi obdivovateli Adolfa Hitlera nebyli jen britští nacisté, ale ‚naším člověkem v Londýně‘ byl podle Hitlera i jeho obdivovatel Joseph Kennedy, otec později zavražděného prezidenta,“ říká Zbořil.

Mnichovská dohoda bývá považována za selhání tehdejší československé vlády. Emil Hácha za zrádce, který Německu odevzdal osud českého národa do rukou vůdce německé říše. Někteří v tom vidí paralelu s dneškem v tom, jak jsme závislí na sousední mocnosti a jak se část politiků snaží být k Němcům loajální. Je to nehorázná paralela?

„Protokolárně tak Emil Hácha pod nátlakem učinil. Snad si jako erudovaný právník dělal iluze, že smlouva podepsaná pod nátlakem je neplatná. Známe ale také slova jiného „velkého Němce“ Karla Marxe, jehož výročí úmrtí si v těchto dnech můžeme připomínat, že dějiny se opakují – jednou jako tragédie, podruhé jako fraška. Já bych doporučoval mu moc nevěřit.  Třeba to i napodruhé může být tragédie. Nebo a že by tragikomedie?“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil. 



Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Daniela Černá

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zeman zdravější než Havel, uvidíte. Demoblok v pasti. Binec a jeho zákulisí

9:37 Zeman zdravější než Havel, uvidíte. Demoblok v pasti. Binec a jeho zákulisí

VHLED MICHALA BOKA Komunisté svým odchodem z vlády dali moc do rukou Miloše Zemana a ten je tak abso…