Erik Best: Jestlipak víte, jak to s vámi zkusí vláda sehrát ve věci uprchlíků...

07.07.2015 11:12

Premiér Sobotka bude chtít odkládat rozhodnutí o přijímání uprchlíků do doby, kdy už to lidi tolik nebude zajímat. Myslí si to aspoň novinář a politický analytik Erik Best. Většina evropských politiků je dle něho ve skutečnosti pro přijímání, hrozbu terorismu nepřipouštějí a později budou paradoxně zpřísňovat opatření vůči vlastním občanům kvůli zvýšení hrozby terorismu. A řecké referendum? „Ze všech stran zaznívají silácké řeči, vyhrožování kvůli vylepšení vyjednávací pozice. Jednání budou ale pokračovat,“ říká Best.

Erik Best: Jestlipak víte, jak to s vámi zkusí vláda sehrát ve věci uprchlíků...
Foto: Petr Merta
Popisek: Erik Best, americký novinář

Závěry summitu EU na téma uprchlické krize, která nyní naplno dopadá na Evropu, podle Erika Besta dopadnou na Česko přinejmenším jako původně plánované kvóty. „My netušíme, podle čeho se bude rozhodovat,“ upozorňuje Best.

Ten rovněž zaznamenává názory z EU na Česko, že bychom měli prokázat solidaritu a vzpomenout si, že i Čechům nebo Slovákům v roce 1968 západní státy pomáhaly a jako migranty je přijímaly. „Jestli tohle je ten vzkaz, který chtěli Čechům poslat, tak se spíš zdá, že výsledek současných vyjednávání bude méně příznivý pro Čechy,“ míní.

„Pokud máme pocit, že čím méně uprchlíků, tím lépe – a já chápu, že havlovci a další mají opačný pohled, ale většina Čechů je podle mě pro zachování existující kultury a má strach z toho, co může přijít. Další možnost je, že EU vzkáže státům–potížistům, že pokud odmítnou kvóty, budou dostávat uprchlíky podle toho, kdo je čistým příjemcem evropských fondů či něco takového. Může to znamenat, že to nakonec dopadne jinak, než si premiér Sobotka nebo pan Prouza (státní tajemník pro evropské záležitosti – pozn. red.) představuje,“ sděluje pro ParlamentníListy.cz Erik Best.

Podle jeho slov se Bohuslav Sobotka snaží konečné rozhodnutí oddálit. „To je jeho typická politická strategie. Jednak proto, že se o tom časem bude mluvit méně a méně, a navíc pak rozhodnutí padne někde koncem července nebo začátkem srpna a většina lidí bude na dovolených nebo nebude tolik sledovat zprávy. Už teď je vidět, že klesá počet komentářů na sociálních sítích k tématu. Kvůli tomu oddalování rozhodnutí sice nakonec může být celkový výsledek horší, ale pro pana Sobotku to bude lepší, protože už to lidé tolik nebudou vnímat,“ upozorňuje analytik.

Co ale nějaké celounijní řešení do budoucna? Přerozdělení stávajících imigrantů je jedna věc, ale jak postupovat dál? „Politici se příliš nesnaží nějak situaci vyřešit. Ani to moc není možné, pokud tu stále bude nestabilita. Další argument pana Sobotky je, že jsme se vyhnuli precedentu kvót, které by se pak mohly opakovat každý rok. To je ovšem další falešný argument. Předpokládám totiž, že i to rozhodnutí na přelomu července či srpna bude také svým způsobem precedens, i když nepůjde o kvóty. Příští rok nebo za nějakou dobu nám řeknou, že už jsme něco přijali jednou, tak proč bychom v tom neměli pokračovat. Každý krok může být precedens, a jakmile se sem jednou uprchlíci dostanou, bude o to těžší je umístit někam jinam mimo EU,“ podotýká Best.

Přitom většina států EU říká, že je v 21. století politicky přijatelné, že my přijímáme běžence, a ne že je posíláme zpátky. Pokud bude tato politika hlavní a bude mít prioritu, tak se nic příliš změnit nemůže,“ konstatoval.

„Ministr vnitra Milan Chovanec řekl v televizi, že ve čtvrtek předloží, že Česká republika přijme letos několik set migrantů a příští rok několik set. Pokud je to už dojednáno s Bruselem, jde o zajímavou zprávu. Pokud je to ale pouze návrh, tak to může být jen další jednací taktika a uvidíme, jak to ve skutečnosti dopadne. Pozoruhodné ale je, že ministr vnitra prohlašuje, že současné podmínky pro přijímání budou mnohem lepší, než kdyby byl zaveden systém kvót,“ pozastavuje se novinář.

Jak Erik Best nahlíží na argumenty prezidenta Zemana, že mezi uprchlíky mohou být infiltrovaní islámští radikálové a přijímáním tak otevíráme dveře Islámskému státu do Evropy? „Musím být opatrný, abych říkal, že souhlasím s panem prezidentem, ale myslím, že když se podíváte, co jsem vám říkal před měsícem, je to velice podobné v tom smyslu, že jinak politici uprchlíky vítají. Ti samí, kteří nám teď říkají, že nejde o žádný problém a uprchlíci jsou normální a prověření lidé, tak ti samí budou za nějakou dobu používat úplně jiné argumenty pro to, aby zpřísnili opatření proti vlastním občanům, jak to vidíme v Americe, a budou mluvit o zvýšené teroristické hrozbě. To je standardní politický postup, a možná ne každý si toho všímá.

Velkým tématem posledních dní kromě imigrační krize je i Řecko, jehož občané v nedělním referendu odmítli navrhovaný úsporný program. Co bychom po referendu měli očekávat?

„Zatím se málo co změní. Jednání budou pokračovat. I když z každé strany zní silácké řeči, tak si myslím, že jen pokračují jednání. Otázkou je, kdo má lepší pozici. Bude asi záležet na tom, v jakém stavu jsou řecké banky a jestli budou mít dost hotovosti, aby zvládly nápor. Mně se zdá, že Řecko z eurozóny vystoupit nechce. Nesnažím se vydávat za experta na Řecko, ale mé tušení je, že Řekové chtějí vyhrožovat vystoupením, ale ve skutečnosti to nechtějí. I z druhé strany (EU, MMF, ECB) je to podobné – vyhrožovat, aby vylepšovali vyjednávací pozici. Nikdo by ale neměl velký prospěch z toho, že by některý stát vystoupil z eurozóny,“ uvádí Erik Best.

Poté, co ještě před referendem uzavřelo Řecko banky a fungování bankomatů bylo omezené, začalo se spekulovat, zda by i takto nemohla vypadat nějaká další krize v jiných státech. Ukázalo se v praxi, jak velké potíže způsobí, když se lidé nedostanou pravidelně ke svým bankovním účtům. A dá se říci, kdo za to celé může? Řecko nebo EU?

„Zdá se mi, že to skoro mohou všichni. Nechci to svádět jenom na řecký lid nebo jenom na EU či MMF, každý k tomu nějak přispěl. Určitě bych souhlasil s tím, že mezinárodní finanční organizace včetně velkých amerických i evropských bank chtějí, aby státy byly zadlužené, protože pak mohou vyvíjet větší tlak, nemusí pak tolik prodávat další finanční služby atd. Z mého hlediska je chyba v tom, že to, co vidíme teď v Řecku, přichází pozdě. Může to mít vliv pro celou Evropu. Když se rozpadne jeden stát, bude to mít vliv na další. Že se chtějí Řekové takového tlaku zbavit, je přirozené, ale mělo to přijít dříve. Třeba ve chvíli, kdy Goldman Sachs pomáhala falšovat účetnictví, a už se na to zapomnělo. Skoro každým krokem někdo udělal chybu nebo něco naschvál a zase je to podobná situace jako s imigrací – dobré řešení už prostě neexistuje, protože ten, kdo o tom mluvil před pěti lety, byl vysmíván; a teď je každému jasné, co se děje, a už je pozdě s tím něco dělat. Jako civilizace bychom se měli snažit řešit budoucí problémy a předvídat, co nás čeká. Místo toho jen hasíme požáry. Ti, kteří chtějí předvídat budoucí problémy, jsou často kritizováni, že jsou pesimisté a mají nereálné pohledy na věci,“ dodal pro ParlamentniListy.cz Erik Best.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radim Panenka

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Porodnost

Dobrý den, píšete, co chcete dělat pro zvýšení porodnosti, ale nezapomínáte, že jste už více jak dva roky ve vládě? Co jste zatím pro rodiny udělali? Vždyť i to navýšení rodičovské je nedostatečné a navíc diskriminující. A co je vlastně podle vás hlavní příčinou klesající porodnosti? Koukám, že neod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

10:43 „Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

Teď je na Robertu Ficovi, aby očistil slovenskou politiku od tlaků některých organizací, uvádí po ví…