Hoňte špiony, nabídla BIS studentům. „Cílená hra.” Co je za tím

08.02.2024 9:52 | Analýza

Nezvyklá zpráva se v těchto dnech objevila na webových stránkách Bezpečnostní informační služby, která vyzývá vysokoškolské studenty bakalářských programů, aby se přihlásili na stáž. Nabízí přitom, že studenti během této praxe budou honit špióny cizích mocností a teroristické skupiny, a to přímo na ústředí služby v Praze. Způsob „verbování“ nových příslušníků BIS pro ParlamentníListy.cz detailně analyzuje její bývalý zpravodajský důstojník Jan Schneider. Podle jeho slov může jít o cílenou hru, jejímž účelem je něco zcela jiného. Nabídka stáže prý může vypovídat také o neschopnosti získávat lidi jinde.

Hoňte špiony, nabídla BIS studentům. „Cílená hra.” Co je za tím
Foto: REPRO TWITTER
Popisek: Koudelka jmenován brigádním generálem

Jste student vysoké školy a baví vás odhalovat cizí špióny a teroristické skupiny? Pojďte na stáž k BIS. Takto lze shrnout výzvu Bezpečnostní informační služby z pondělí 5. února. V tiskové zprávě kontrarozvědka vyzývá vysokoškoláky, aby se přihlásili do pátého ročníku „populárních studentských stáží“.

Anketa

Má zákon omezit držení střelných zbraní?

21%
76%
hlasovalo: 16240 lidí

Ze zprávy plyne, že uchazeči budou pracovat na centrále BIS v pražských Stodůlkách a mohou si zvolit, jaké z pěti nabízených oblastí se budou věnovat. Jde o následující segmenty: kybernetické hrozby, datová analýza, technické prostředky, terorismus a kontrašpionáž.

Je to z hlediska náboru pro kontrarozvědku běžný postup? Lze to srovnat s dřívější praxí, ve smyslu, jak BIS verbovala příslušníky v minulosti? Je vhodné touto formou napůl veřejně oslovovat možné uchazeče o práci v tajné službě? Nepřehání BIS, když slibuje lov cizích špiónů a odhalování teroristů? 

Na tyto otázky pro ParlamentníListy.cz hledá odpovědi bezpečnostní expert, signatář Charty 77 Jan Schneider, který v 90. letech pro Bezpečnostní informační službu jako zpravodajský důstojník pracoval. 

„Jde o pátý ročník takto vypsaných stáží, což znamená, že s touto praxí BIS začala teprve nedávno. Nepochybně jde o kopírování nějakého cizího vzoru ze zemí, kde zřejmě mají problém s náborem nových kvalitních sil. Inspirace pravděpodobně pochází z manažerských kruhů firem, které se ale zabývají něčím jiným, než zpravodajská služba, proto implementace takového způsobu typování a náboru nových příslušníků v případě zpravodajské služby poněkud, avšak viditelně kulhá,“ míní Schneider.

Rozhodně prý v této branži nejde o běžný postup. „Není divu, že u mnohých vzbuzuje údiv až pousmání. Nese s sebou totiž jisté riziko, že se o průnik do této branže budou pokoušet i lidé, kteří mají cosi za lubem. Zpravodajská služba s takovým zvýšeným rizikem musí počítat, když otevírá dveře v podstatě široké veřejnosti. To zvýšené riziko má mnoho podob, zvláště inzeruje-li BIS, že se stáž bude odehrávat přímo na centrále, a nikoliv v nějakém výcvikovém středisku. To znamená, že přijatí uchazeči se mohou seznámit s režimovými opatřeními, jakož i s mnohými příslušníky, používanými počítačovými programy a skutečnými formami a metodami práce,“ varuje bezpečnostní expert.

„Zpravodajská služba musí aplikovat zvýšenou kontrarozvědnou ochranu tohoto kursu, která vyžaduje určité kapacity. Je otázkou, zdali úspěšnost tohoto typu náboru se vyplatí, vzhledem k vynaloženým silám a prostředkům. Z určitého úhlu pohledu, vezmeme-li pro kontrarozvědku tradiční zvýšenou míru podezíravosti, to může vypadat také tak, že se stážisté stanou předmětem kontrarozvědného rozpracování službou, což pro ně může mít ,zajímavé' důsledky pro budoucnost. Nelze vyloučit, že možná jde pouze o cílenou hru ze strany BIS, která doufá, že mezi stážisty objeví nějaké ,ruské bacily'. Každopádně z praxe vím, že předchozí působení ve zpravodajské službě či kontakt s ní není vždy bonusem pro personální oddělení zajímavých, zejména zahraničních firem, u nichž se mohou absolventi této stáže v budoucnu ucházet o zaměstnání, nebudou-li přijati do BIS,“ pokračuje Schneider pro PL.

Zpravodajská služba má podle jeho zkušeností téměř neomezené možnosti náboru. „Ty jsou ale ovlivněny jejím společenským a profesionálním renomé. Kvalitní služby neměly problém s typováním a náborem nových sil, přesně podle svých potřeb. Často oslovily vytypované osoby třeba i ,pod třetí vlajkou', chvíli s nimi pracovaly, než odkryly karty a poté, co vyhodnotily reakci oslovené osoby, mohly přistoupit k řádnému náborovému řízení. Jisté je, že na osoby, které tak či onak samy projevily zájem pracovat ve zpravodajské službě, většinou služby pohlížely s nedůvěrou. Samozřejmě ne vždy, záleželo na okolnostech – třeba u špičkových policistů nebo vojáků tomu tak být nemuselo,“ prozrazuje.

„Spektrum kompetencí příslušníků zpravodajských služeb je veliké. Pro operativce bývá v naprosté většině případů velkou výhodou, ovládají-li nějaké řemeslo, jsou-li zběhlí v nějaké civilní profesi. Nějaké specializované akademické vzdělání pro ně nemusí být vždy výhodou, a někdy dokonce tomu může být naopak. Závisí samozřejmě i na kvalitě vzdělání, o čemž v současné době mohou být důvodné pochybnosti. Operativci musejí být společensky hbití a psychologicky odolní. Na rozdíl od analytiků, kteří mohou být velmi nekonformní až morousovití, mají-li ovšem požadované schopnosti,“ uvádí někdejší zpravodajský důstojník BIS a připomíná, že snaha veřejně „verbovat“ mezi studenty může mít svá rizika. „Otázka povídavých studentů je samozřejmě na stole, ale v této fázi to může být součást prověrky vhodnosti uchazeče, protože lze předpokládat, že jejich chování je monitorováno,“ podotýká.

Jan Schneider

Nevěří, že by ani v současné BIS kohokoli napadlo poslat stážujícího studenta coby operativce do nějaké skutečné akce. „Dělává se to tak, že stážisti jsou vysláni do nějaké službou připravené situace, kdy roli zájmového prostředí hrají vlastní operativci BIS, kteří pak lektorsky hodnotí stážistovo chování. Pokud jde o analytickou práci, zde jsou omezení podobná, zpracovávané případové studie nemají se skutečnou prací služby nic společného, už jenom kvůli té jejich možné žvanivosti. Nutno si uvědomit, že stážisti nemají žádnou bezpečnostní prověrku, proto nemohou být seznamováni s utajovanými skutečnostmi. Simulovat takové situace na ,placebu' ovšem lze. Nicméně i tak se stážisti seznámí s atmosférou a určitými stereotypy ve službě, což pro práci zpravodajské služby není příliš žádoucí. Proto se takové věci mohou odehrávat v nějakém školícím zařízení, ale na centrále? Podivné,“ klade si otázku Jan Schneider.

V každém případě uznává, že coby bývalý příslušník civilní kontrarozvědky nemůže přesně vědět, co se v této tajné službě děje nyní. „Bylo by asi špatné, kdybych měl o této situaci jako již dlouholetý ousider přehled. Odhadovat něco mohu, ale vypovídalo by to spíš o mně, než o službě. Kontrarozvědné rozpracování cizích špiónů bývá špičkovou disciplínou, odehrávající se v přísném utajení. Poměrně časté mediální výstupy BIS na toto téma ale skutečně vzbuzují pochybnosti, že se BIS mění spíše v nějakou propagandistickou agenturu. Zajímavý je zřejmě nulový dopad zveřejněných amerických kabelogramů (wikileaks) na práci BIS, i když se tam psalo o českých úřednících, kteří se lísali na cizí ambasádu s utajovanými materiály, což – i když se jedná o spřátelenou zemi – by mělo vést k dost razantním opatřením. Je to však otázka i pro NBÚ (Národní bezpečnostní úřad), který má ochranu utajovaných materiálů v kompetenci. Nicméně lze podle nulových mediálních výstupů konstatovat, že žádný z těch úředníků potrestán nebyl, přestože porušil zákon,“ nechápe expert.

Jan Schneider se zamyslel i nad celkovým stavem BIS v současnosti a opět srovnává s vlastní zkušeností dříve. „V devadesátých letech procházely zpravodajské služby zvláštním obdobím otevřenosti vůči veřejnosti. Bylo to dáno i tím, že po skončení studené války si hledaly své místo na slunci. Nicméně studená válka začala zase brzy temperovat – a to nikoliv působením klimatu, ale kvůli klesajícím ziskům vojenskoprůmyslového komplexu a kvůli zakomplexovanosti jistých politiků, kteří ke všemu ještě potřebovali zakrýt své průšvihy a odvést pozornost veřejnosti tradičně vyzkoušeným způsobem na honění tu vnějšího, jindy zase vnitřního nepřítele. Zpravodajské služby v té době začaly v rámci otevřené politiky vůči veřejnosti vydávat výroční zprávy, jejichž přínosem mělo být poučit veřejnost o anticivilizačních rizicích, zejména o terorismu, a především o ekonomických zločinech globálního charakteru,“ upozorňuje.

„To byla taková zajímavá chvilka v historii zpravodajských služeb, kdy se zdálo, že by mohly být prospěšnými vehikly ke snižování napětí a obnovování důvěry mezi státy. Pak však do toho váleční štváči zase hodili vidle, a zpravodajští důstojníci na rozhodovacích místech neměli tolik důstojnosti, aby těmto kazišukům čelili. Zařadili se do podivného tajného houfu, placeného ze státního rozpočtu, nad nímž není pořádné kontroly, protože politici je zneužívají pro své mrzké cíle a ti, co je mají kontrolovat, tomu nerozumí (a když tomu někteří začínají přicházet na kloub, skončí jim volební období, a s těmi novými si staří všeho schopní zpravodajci hrají jako s jojem). BIS bohužel není výjimkou, a její výroční zprávy jsou bohapustou propagandou – i když, pravda, v oblasti ochrany ekonomiky a boji proti terorismu občas zajiskří, abych nekřivdil všem zpravodajcům, protože doufám, že tam ještě jakési zdravé a skutečně profesionální jádro zůstalo, a po odchodu Michala Koudelky povstane z popela a služba začne plnit svou funkci, aniž by jí někdo ze zahraničí chválil a vyznamenával,“ doufá v analýze práce BIS její bývalý zpravodajský důstojník Jan Schneider.

reklama

autor: Radim Panenka

Ing. Petr Bendl byl položen dotaz

Diskuze

Dobrý den, pane Bendle. Hned na začátku říkám, že podle mě nemají zemědělci k demonstracím důvod. Vždyť jejich zisky rostou, tak na co si stěžují? Ale proč vás oslovuji je kvůli vašemu komentáři. Tvrdíte, že protest pokus nelegitimních osob o destabilizaci. Proč myslíte, že by se o to někdo snažil? ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

John Douglas ve svých knihách, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusemravní bahno , 08.02.2024 11:43:57
" Cesta do temnot" a "Lovec duší" popisuje dočasný úpadek FBI, který začal přesně takhle, náborem mladých gaučových dobrodruhů. Potom toho nechali a FBI šla opět nahoru. FBI má sice jiné úkoly než CIA, která je Koudelkovým mentorem, ale cestu náboru absolventů bakalářských programů už v FBI dávno opustili. My se na ni vrháme. Představte si zpravodajskou službu složenou ze samých Lipavských, posílenou ještě o Pekarovou a Langšádlovou. To by byli zpravodajci, panečku!

|  7 |  0

Další články z rubriky

Nepoučitelný Fiala, minule taky strašil Ruskem. Poštve proti sobě další, nevyřeší nic

17:50 Nepoučitelný Fiala, minule taky strašil Ruskem. Poštve proti sobě další, nevyřeší nic

Pražská média odtržená od reality nevnímají problémy českého venkova a premiér Fiala si svou nepouči…