Já jsem zloděj z ODS. Zbořil varuje voliče před provokací a velkou kulišárnou za jejich zády

07.10.2013 14:24

POLITOLOGOVÉ Po volbách prý můžeme čekat zase nějaké významné téma, o němž se zatím mlčí. Přitom politici se už možná dávno dohodli, tak jako v případě rozdělení Československa nebo církevních restitucí. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz to řekl politolog Zdeněk Zbořil. Miroslavě Němcové podle něj chybí pokora a ODS už nikdo nevěří ani nos mezi očima. Řeč byla i o ČSSD, prezidentovi, Andreji Babišovi a volebních průzkumech, kterým Zbořil nevěří.

Já jsem zloděj z ODS. Zbořil varuje voliče před provokací a velkou kulišárnou za jejich zády
Foto: Hans Štembera
Popisek: Volební místnost

Andrej Babiš se svým hnutím ANO v průzkumu TNS Aisa pro Českou televizi propracoval na druhé místo s 13 procenty za vítěznou sociální demokracii s 29 procenty hlasů. Podle průzkumu prý přebírá hlasy ODS a TOP 09. V čem má Babiš lepší kampaň?

Především bych chtěl na úvod ještě říci, že zatím vždycky všechny průzkumy veřejného mínění nebo volebních preferencí, které si objednávala Česká televize, měly největší množství chyb.  A ty vysmívané agentury jako třeba SANEP, nemluvím tedy o jejich metodice a neprůhlednosti, se dokázaly víc trefit. Takže já vycházím z toho, že to, co publikují agentury spojené s ČT, není výzkum veřejného mínění, ale vytváření veřejného mínění. Názor tak vlastně formují. A v tom má tato televize buď vědomou, nebo nevědomou funkci, protože ze čtyřiadvaceti kandidujících stran si vybere jen ty, které mají podle agentur nejvyšší preference, a to se ještě zastaví na čísle sedm, osm nebo těsně okolo pětiprocentní hranice. To už je nefér, protože při každém průzkumu jsme seznamováni jen s omezeným počtem politických stran. Jde tedy o jednoznačné ovlivňování veřejného mínění, a proto výzkumům nedůvěřuji.

Ale pokud bychom výzkum, na který se ptáte, brali hypoteticky jako správný, a komentář v něm o tom, že Babišovo ANO přitahuje bývalé voliče TOP 09 a ODS, tak je zde několik důvodů. Jednak se tato strana představuje jako strana, která bude chránit zájmy podnikatelů, ne těch velkých žraloků v české ekonomice, kteří vlastně pro českou ekonomiku skoro nic neudělali, než že dali trochu příležitostí nekvalifikované práci, rozprodali zastaralá technická zařízení a vyvezli daně a výnosy někam za hranice. Své zisky realizují v zahraničním finančně-bankovním světě nebo v nějaké neviditelné globální ekonomice. Čili je to strana podnikatelů, a sám pan Babiš ztělesňuje podnikatele, který si sice vydělal rychle peníze, ale který je opakem pana Rittiga s jeho pobytem a státním občanství v Monaku, opakem pana Krejčíře, který se přímo pohyboval na hraně mezi podnikatelskou činností a zločinem.

Možná že podnikatelé, kteří chtějí podporovat pana Babiše, jsou také ti, kteří se podílejí na korupci, která u nás panuje, ale možná že už jen nechtějí platit tolik, kolik se od nich vyžadovalo a kolik ti různí výběrčí od nich chtěli získat ve prospěch politických stran nebo nějakých černých fondů.

Babiš má také výhodu v tom, že mluví úplně jiným jazykem, než tím obvyklým ptydepe (absurdní umělý úřednický jazyk bez významu slov, poprvé užito Václavem Havlem v dramatu vyrozumění – pozn. red.). Mluví tak, jak mu s prominutím, zobák narost. Zrovna sedím pod billboardem ODS, kde je napsáno: „Levicoví lyrici, sorry, volím pravici.“ To je vtip jak od nějakého poslance ODS v Poslanecké sněmovně, který zapomněl, že už v ní nesedí, že sněmovna už byla rozpuštěna. A lidé předpokládají, že něco podobného, co se v Parlamentu dělo v minulosti, se už sem nevrátí. To může být třetí profit pana Babiše. On totiž říká, aby šli všichni ti, kteří zemi vedli špatně, proboha, už pryč s tím, že on ji bude vést jako podnik, což je v tomto okamžiku přitažlivé zejména pro bývalé voliče ODS a TOP 09, kteří například ve Středočeském kraji museli volit ČSSD, protože ODS a TOP 09 jim tu pomoc neposkytla, ačkoliv jí důvěřovali.

Miroslava Němcová teď proti Babišovi vytáhla antikomunistickou kartu, kritizuje spolu s dalšími jeho údajnou spolupráci s StB, označuje jeho stranu jako nesystémovou a populistickou. Může být tato kritika účinná? Neujíždí jim takříkajíc vlak?

Já si myslím, že už jim ve skutečnosti ujel. Paní Němcová si totiž neuvědomuje, že cokoliv ona řekne, je vlastně nedůvěryhodné, protože reprezentuje stranu, která se stala nedůvěryhodnou. Tato vysoká míra nedůvěryhodnosti také ulpívá na TOP 09, ale u ODS je to markantní. Když představitel ODS řekne, že dnes bude hezký den, a kdyby ten hezký den nastal, tak jim to už nikdo nevěří. Nikdo jim už nevěří ani nos mezi očima.

A když vytáhli tu antikomunistickou kartu, tak asi zapomněli na heslo „Včera rudý, modrý dnes, já jsem zloděj z ODS.“ To je přece heslo, které žije v této společnosti nejméně deset let, a jen v několika posledních letech nabylo na významu. Paní Němcové by trochu skromnosti neškodilo a možná kdyby nabídla některým politickým stranám politiku konsensu a nikoliv politiku boje, tak by měla větší úspěch. Ale ještě ani neznáme realitě se blížící odhady volebních výsledků a ona už říká, s kým vším do vlády nepůjde. Hovoří, jako by tu vládu měla zítra sestavovat a neví, že ODS jde ve skutečnosti spíš než o sestavování vlády o udržení v Poslanecké sněmovně.

Iniciativa Jakuba Patočky, Anny Šabatové, Erazima Koháka a Marie Lienau vyzývá k volbě sociálních demokratů a ke kroužkování osobností jako je Jiří Dienstbier, Bohuslav Sobotka, Vladimír Špidla a dalších. Sobotka i Hašek tuto iniciativu odmítli. V jakém stavu jsou v tomto ohledu nyní vnitřní poměry uvnitř ČSSD?

Tím, že se mediální hledáček teď zaměřuje na ČSSD s větší intenzitou než v době, kdy seděla v opozičních lavicích v Poslanecké sněmovně, se ukazují vnitřní spory, které v sociální demokracii jsou. Ale na druhé straně sociálnědemokratická strana je strana hašteřivých straníků. Vždyť si vzpomeňme, že během čtyřletého volebního období v letech 2002 - 2006 dokázala vyměnit ze své vlastní vůle, nikoliv z rozhodnutí politických soupeřů, tři předsedy vlády a nejprve je vychválit jako ty nejlepší a poté je okamžitě zavrhnout.

Mně osobně kroužkování připadá vhodné. Pravda je, že nemusí mít takový efekt jako v těch minulých volbách, kdy to bylo překvapivé, a ze kterých se snaží odvodit ponaučení to současné vedení sociální demokracie. Obávají se toho, aby někdo z posledního místa zase nepřeskočil toho prvního, aby alespoň v Jihomoravském kraji z druhého a třetího místa nepřeskočili toho prvního. To se skutečně může stát, ale to ještě neznamená, že se Miloš Zeman postaví proti ČSSD a její vůli, aby byl předsedou nové vlády Bohuslav Sobotka, protože si to jednou odhlasovali.

A i to současné hašteření by stranu mohlo zase po volbách sjednotit. Trochu mi to připadá jako takový vedlejší efekt toho, že část vedení ČSSD přejala tezi od pana Kalouska, který od ní teď v poslední době ustupuje, že tyto volby nejsou volbami o politických stranách a zástupcích lidu, kteří se dostanou jejich prostřednictvím do Parlamentu, ale že to jsou volby proti Zemanovi. Kvůli tomu mohou přijít o voliče, kteří chtějí vidět v Poslanecké sněmovně někoho jiného než ty, co si myslí, že se politika dá vysedět.

To heslo „Prosadíme dobře fungující stát“ si může spousta lidí vykládat také jako „prosedíme dobře fungující stát,“ kdy zase budeme sedět v té Poslanecké sněmovně, v dozorčích radách, na ministerstvech… Co je na tom nového? To je až odrazující, ale vybrali si ho, tak na něj budou trpět.

Máme necelé tři týdny do voleb. Můžeme čekat nějaký ještě zvrat?

Já si myslím, že dojde k nějaké provokaci, tak jako před každými volbami. Tím myslím ala Kubiceho zpráva. To se strany v posledních dvaceti letech naučily, takže se s tím dá počítat, nebo že se přijde na to, že se někde kradlo víc, než víme a že tyto peníze šly ve prospěch nějaké politické strany. To je ta spekulace okolo pana doktora Ratha a jeho možném upozornění, jak se peníze odvádějí do kasiček stran. To všechno se může stát.

Ale víte, co je ještě zajímavé? Ukazuje se, že vlastně zase nedovíme, o co v té politice po volbách půjde. V roce 1990 jsme se nedozvěděli, že jde o fundamentální změnu vlastnických vztahů. Domnívali jsme se, že budou odstraněny některé chyby, které vznikly znárodňováním. V roce 1992 žádná politická strana nemluvila o rozdělení Československa, a přesto se tři neděle po volbách Mečiar s Klausem dohodli o rozdělení. Václav Havel chtěl rozpouštět NATO a posléze se stal nejen obhájcem našeho členství v NATO, ale dokonce i obhájcem jeho vojenských akcí.

A samozřejmě také jako před posledními volbami, ani jedna politická strana, ani KDU-ČSL, která se do Poslanecké sněmovny nedostala, nemluvila o církevních restitucích, a přesto to bylo kruciální téma hned po volbách. Takže já předpokládám, že tu možná je už dokonce něco dohodnuto mezi některými politickými stranami, ale strany o tom mlčí a zahrnují nás zdánlivě nesmyslnými úvahami o tom, který zákon v které době jsou schopny přijmout, aby se zlepšilo postavení důchodců a do škol šlo více peněz a tak dále, což je všechno na dlouhé lokty.

Ale proč nepřiznají, že když pan Nečas jel do Bavorska a omlouval se takzvaným sudetským Němcům, že třeba projednávali kompenzaci za konfiskovaný majetek? Očekávám zkrátka nějaké velké téma, o kterém se nemluví, že se objeví. Uvidíme, kdo s ním přijde, ale až tedy po volbách. Před volbami se s tím už nesetkáme, to se budou jen vytahovat kompromitující materiály na kohokoliv.

Podle Vašich dřívějších vyjádření by byl prezident spokojený, pokud by se do sněmovny probojovalo více stran. Blíží se očekáváný výsledek voleb Zemanově spokojenosti?

Já myslím, že zatím ne. Ale musíme si připomenout, že Miloš Zeman jako zkušený politik je připravený na všechny varianty. Hlasy pro malé strany jsou jakési vzdorohlasy, jsou to hlasy kritiků současného politického režimu anebo způsobu vládnutí, takže se může stát, že z těch dosud neparlamentních stran nebo nově vznikajících stran se tam mohou dostat některé, anebo těch šedesát dnů, které měly na přípravu voleb, bude natolik smrtících, že se tam prostě nedostanou.

Zdá se mi, že se skutečně může stát, že oslabení ODS a TOP 09 bude osudové a že je to jedna si ze tří variant, s níž Miloš Zeman také počítá, protože v tom okamžiku, kdy bude jmenovat nového premiéra, bude mít zase relativně dlouhou dobu na to, aby zahájil jednání s politickými stranami a aby si ověřil, jaké mají představy o povolební budoucnosti, až budou zapomenuta hesla, kterými nás oblbovaly před volbami, a bude se formovat nějaká povolební koaliční politika, protože předpokládám, že nikdo nezíská 51%.

Podle průzkumu agentury STEM Miloši Zemanovi věří ještě více lidí než před prázdninami a dokonce 60 procent občanů by uvítalo prezidenta s rozsáhlými pravomocemi. Co od toho lze čekat?

Když začalo to ústavně-právní kutilství a reprezentanti všech politických stran podlehli přesvědčení, že přímá volba prezidenta omezí jeho pravomoci a posílí jejich vládu nebo alespoň vládu Parlamentu, tak od té doby se snad poučili a to rozpuštění a vypuštění Poslanecké sněmovny je snad přesvědčilo definitivně o tom, že by se s tím dalo přestat. Že ty dvě změny, kterých se dopustili, byly změny k horšímu. Tam je problém v tom, že oni si neuvědomují, že máme moc výkonnou, zákonodárnou, soudní, ale že organizaci každé z nich máme zdvojenou a moc výkonná je rozdělena mezi prezidenta a vládu a to je pak specifikováno jednotlivými paragrafy.

Takže není to tak, jak si myslí pan Pehe, že už směřujeme k poloprezidentské vládě, my ji prostě máme. A teď jde o to, jestli podléhat další vlně populismu a posilovat pravomoci prezidenta, jak může být dočasně atraktivní pro spoustu voličů, ale pro strukturu nebo architekturu Ústavy to může být smrtící. Už se takto napáchalo dost zla a rozšiřování pravomocí by mohlo vyvolat další chaos, protože lidé, kteří s Ústavou mají zacházet, ji obvykle neznají. Já si myslím, že ústavně-právní nevzdělanost je u nás na mimořádně vysoké úrovni.

I za těch komunistů jsme věděli, že tady vládnou komunisti a národní fronta a že se něco rozhoduje na ÚV a něco ve vládě. Ale dneska je z toho takový guláš, že vlastně pořádně nevíme ani, jestli prezident má nebo nemá jmenovat univerzitní profesory. A jeho pravomoci jsou rozšířené právě absencí lhůt. Není jasné, dokdy musí jmenovat premiéra, dokdy musí jmenovat další a další funkcionáře, státní úředníky včetně profesorů. A v tom spočívá ta jeho moc, že tato jmenování může prodlužovat. A vláda má mít zase tu sílu, aby na něj mohla tlačit, aby to dělal co nejrychleji. Rozšiřování pravomocí prezidenta je naivita, ne že neodpovídající ústavně-právní tradici, ale znalostem občanů Ústavy ČR a ústavně-právního vývoje.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Petr Kupka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Teď Merkelová začne přemýšlet nad Jarkem Nohavicou... Zdeněk Zbořil došel k překvapivým závěrům

6:40 Teď Merkelová začne přemýšlet nad Jarkem Nohavicou... Zdeněk Zbořil došel k překvapivým závěrům

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Angela Merkelová začne usilovně přemýšlet, jak to Putin s Nohavicou vlastně m…