„Křesťanství se posunuje do individuální volby. Stalo se mnohem intimnější, mnozí ho pěstují a věnují se otázkám tradic a víře, ale vnímají to jako svoji osobní volbu, kterou příliš neprezentují navenek. Velkou většinu české veřejnosti, ale i věřících, pak ovlivňuje dilema, jestli restituce tak, jak byly přijaty, jsou spravedlivé a jestli rozhodnutí nevytváří novou nespravedlnost vůči předchozím restituentům i běžným občanům,“ uvedl politolog Jan Kubáček. Z pohledu politického marketingu se podle něj ale v poslední době projevuje fenomén, který přitahuje více než návštěva kostela nebo účast na církevním svátku.

Dřív se politici ukazovali na bohoslužbě, dnes u lidových zvyků

Mnohem více se v politické komunikaci oživují lidové tradice. Politici se proto o Velikonocích raději ukáží s tatarem v ruce než při bohoslužbě v kostele. „Když se podíváme na to, jak média a dnes už i politici referují o jednotlivých svátcích, tak mám spíš pocit, že to není vysloveně o křesťanských svátcích, ale že se mnohem více začínají oživovat tradice, zvyklosti, praktikování pranostik nebo místních minislavností. Politici sázejí na to, že tohle veřejnost zajímá. Jde také o určitou možnost, jak se ztotožnit s místními regiony. Na počátku 90. let politici více sázeli na křesťanské hodnoty, návštěvu kostela a komunikaci skrze církevní hodnostáře, věděli, že to část voličů osloví. Dnes je mnohem silnější zájem o tradice a zvyklosti, regionální zvláštnosti a specifika. Oslovují totiž voliče napříč stranami. Tento trend se neomezuje pouze na věřící, ale zásah je mnohem širší a in,“ vysvětlil Kubáček.