Celkově zpráva otevřeně připouští konec americké nadvlády ve světě, která charakterizovala svět po konci studené války, mluví otevřeně o nárůstu konfliktů, větší hrozbě terorismu a o krizi mezinárodního systému, který směřuje k multilateralismu. Zpráva předpovídá vzestup populismu a nacionalismu a vidí v Rusku a Číně dva hlavní vyzyvatele Západu.
Současnost podle zprávy charakterizuje paradox. Na jednu stranu bylo možné sledovat pokrok posledních desetiletí, který propojil lidi, dal větší možnosti jednotlivcům, skupinám i státům a pomohl jedné miliardě lidí z chudoby. Na druhou stranu jsou patrné šoky – v podobně arabského jara, globální finanční krize roku 2008 a globálního nástupu populistické, protiestablishmentové politiky. V budoucích pěti letech, jak zpráva píše, čeká svět narůstání napětí mezi zeměmi. Globální růst v hospodářství bude jen pomalý a celkově naroste složitost problémů ve světě.
Konec americké nadvlády
Vznikající světový pořádek bude uzavírat éru americké nadvlády, která nastala po ukončení studené války. Větší počet států a organizací i mocných jednotlivců bude utvářet budoucí geopolitiku. Tento vývoj přinese změnu v mezinárodních pravidlech a také krizi spolupráce, která bude napomáhat nové debatě o odpovídající roli vlády v otázkách, jako je prostředí, náboženství, bezpečnost, práva jednotlivců a také hospodářství.
Snahy o to najít řád ve zdánlivém chaosu mohou vést ke konci demokracie a k nástupu autoritářství. I když je materiální bohatství důležité pro geopolitiku a moc států, úspěšnými státy budou ty, které budou mít sítě spolupráce, vztahy a informace k tomu, aby mohly spolupracovat a také soutěžit, podtrhuje zpráva.
V následujících letech poroste hrozba terorismu, který bude postavený na rostoucím významu malých skupin, na nových technologiích, myšlenkách a vztazích.
Rusko a Čína, nárůst nových konfliktů
Státy budou i nadále velmi významné. Čína a Rusko se budou snažit využít nejistotu kolem současného postavení USA ve svůj prospěch a budou testovat nově vznikající terén. Agrese těchto zemí bude v „šedé zóně“, takže se nebude jednat o horké konflikty nebo války, ale ponese s sebou rizika špatné kalkulace. To bude celkově zvyšovat riziko mezistátních konfliktů na úroveň, která neexistovala od konce studené války. Zpráva vůbec podtrhuje nárůst vnitrostátních i mezinárodních konfliktů. Opakovaně se vrací k roli Číny a Ruska jako vyzyvatelů americké moci ve světě, ale zajímá se i o vzájemné vztahy mezi oběma těmito zeměmi. Zde zpráva doplňuje, že současná spolupráce obou zemí je taktická a může se převrátit v soutěžení, pokud se Čína dotkne ruských zájmů ve Střední Asii.
Populismus a nacionalismus, vyprázdnění středních tříd a migrace
Pohled na domácí politiku není podle studie o nic radostnější. Desetiletí globalizace přinesla mnohým bohatým více bohatství. Také pomohla vyzdvihnout z chudoby miliardu lidí, převážně v Asii. Nicméně také vedla k vyprázdnění středních tříd na Západě. To nyní vede k odporu proti globalizaci.
Migrační toky jsou vyšší než v uplynulých sedmdesáti letech, což vede k obavám o rostoucí sociální výdaje a ze zvyšování soutěže o práci. Migrace posiluje také nativismus. Pomalý hospodářský růst a ohrožení chudobou budou přispívat k nárůstu nacionalismu, a tím i k vzniku napětí mezi zeměmi.
Zpráva nabízí detailní „mapu budoucnosti“, kde obecně a také konkrétně nastiňuje problémy nejbližší budoucnosti s výhledem k roku 2030. V mapě budoucnost figurují především tyto problémy a trendy:
Bohatí stárnou, ale chudí nikoliv
Demografický růst se dnes dotýká hlavně chudých společností, nikoliv těch bohatých, včetně Číny a Ruska. Vzdělávání a odpovídající školení bude v rozvojových společnostech s demografickým boomem na prvním místě.
Globální hospodářství se mění
Vyspělé země budou čelit problémům spojeným s nízkým růstem nebo stagnací, propadem pracovní síly a ztrátou její produktivity. V nejbližší době se ozdravění globálního hospodářství nedá čekat. Čína se bude snažit změnit svoje hospodářství – z na vývozu závislého na takové, které bude postaveno na domácí spotřebě. Malý hospodářský růst omezí boj proti chudobě.
Technologie jsou zdrojem pokroku
Ale také tvůrcem problémů, tvrdí zpráva. Podle zprávy bude automatizace a robotizace umenšovat význam lidské práce. Technologie prohloubí propasti mezi vítězi a poraženými. Mezi poražené z hlediska příjmů zpráva řadí na první místo občany zemí rozvojového světa, ale také řadové občany západních zemí. Naopak v příjmech budou vítězi střední třídy v Indii a Číně a nejbohatší v USA a v západních zemích, ale rovněž v Rusku nebo Brazílií. Biotechnologie a další pokrok v medicíně přinesou do společenské diskuze nové morální otázky.
Myšlenky a identity budou stavět na vlně vylučování
Napětí mezi společnostmi a ve společnostech poroste. Populismus na levé i na pravé straně bude ještě narůstat jako výzva liberalismu. Někteří politici budou využívat nacionalismu ke kontrole, náboženské argumenty nabydou na politickém významu. Nacionalismus a Západ jako ohrožující faktor bude mít význam pro země jako Rusko a Čína. Může ale zažehnout nové konflikty v Africe, na Středním východě a také v jižní Asii. Zpráva konkrétně předpokládá, že populismus bude narůstat v následujících dvaceti letech na Západě a v částech Asie. Naznačuje se, že populismus je reakcí na hospodářskou globalizaci a je projevem frustrace, nespokojenosti veřejnosti s tím, jak na problémy reagovaly politické a hospodářské elity.
Vládnutí se stává těžším
Veřejnost bude požadovat bezpečnost a prosperitu, ale nedostatek příjmů, polarizace a nedůvěra budou omezovat možnosti vlád tyto požadavky splnit. Na řadě bude nárůst veřejné nedůvěry a kritiky, kterou bude sytit rozchod mezi očekáváními veřejnosti a realitou. Také vládnutí v globální rovině bude těžší. V této oblasti zpráva očekává problémy mezinárodních organizací se přizpůsobit novým podmínkám. Očekává se růst napětí v rámci OSN a v Radě bezpečnosti, což bude dál komplikovat dosažení řešení mezinárodních otázek a posilovat roli veta. Dále tu jsou výzvy z oblasti nových technologií (genetika, kybernetický prostor), které nemají pro dosavadní mezinárodní instituce obdoby. Zpráva dále poukazuje na to, že multilateralismus v mezinárodních vztazích bude posilovat a nemá v daný moment alternativy.
Mění se charakter konfliktu
Roste riziko konfliktu díky rozdílnosti zájmů mezi velmocemi, díky nárůstu terorismu, díky pokračující nestabilitě slabých států a také díky rozšíření nebezpečných technologií, a to také zbraní hromadného ničení a dalších nových vražedných technologií. Konflikty budoucnosti zpráva charakterizuje takto: narušení lidské infrastruktury, společenské soudržnosti a základních funkcí vlády. Posílí tak podle názorů zprávy celkově psychologická rovina konfliktů cílená na společnosti a jejich stabilitu.
Klimatická změna, prostředí a také zdravotní otázky budou vyžadovat pozornost
Výkyvy počasí, ničení vody a půdy a nedostatek potravin bude ohrožovat společnosti a jejich stabilitu. Poroste napětí ohledně klimatické změny a také se bude snižovat možnost spolupráce. Zvýšení cestování a slabá zdravotnická infrastruktura povede ke zhoršení boje s infekčními nemocemi.
Budoucnost závisí na připravenosti čelit problémům
To, jakou cestou se svět vydá, bude záviset na současných rozhodnutích. Temný scénář vývoje tak není nutností. Bude záviset na tom, do jaké míry budou státy, organizace a také jednotlivci schopni vyjednat nová pravidla pro mezinárodní spolupráci. Do jaké míry budou schopni nalézt novou architekturu pro mezinárodní vztahy. A na schopnosti všech aktérů – států, skupin i mocných jednotlivců – čelit složitému světu.
Zveřejněná zpráva nabízí tři scénáře na třech úrovních: ostrov, orbit a společenství. Každá představuje jednu úroveň – ostrov národní, orbit regionální a společenství nadnárodní. Každý scénář potom pracuje do detailu se špatnými i dobrými možnostmi vývoje a s problémy, kterým bude třeba v nejbližší době i v delším časovém úseku čelit.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Veronika Sušová-Salminen