Libor Rouček: John McCain se bojí o křeslo v Senátu. Rusko nic nevyrábí, ročně produkuje tolik aut, co ČR. Zaostane za Západem i Čínou

23.06.2016 10:17

EVROPAN LIBOR ROUČEK I John McCain se bojí, že ztratí křeslo v Senátu. Po návratu ze Spojených států popsal nálady Američanů i aktuální problémy, které jsou „na stole“, bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček. „Myslím si, že k přehodnocení vztahů mezi Ruskem a Amerikou nedojde, protože zvítězí-li Hillary Clintonová, a pravděpodobnost je velká, bude víceméně pokračovat v politice Baracka Obamy. Jak víme, Obama byl vůči Rusku velmi vstřícný,“ říká Rouček. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se také věnoval situaci na Ukrajině a odmítl, že by minské dohody postrádaly význam. Popsal i ruské hospodářství: „Nic nevyvíjejí, nic v podstatě nevyrábí. V České republice, v zemi, která má 10 milionů obyvatel, se vyrobí tolik aut jako v Ruské federaci.“

Libor Rouček: John McCain se bojí o křeslo v Senátu. Rusko nic nevyrábí, ročně produkuje tolik aut, co ČR. Zaostane za Západem i Čínou
Foto: archiv L. Rouček
Popisek: Bývalý místopředseda Evropského parlamentu a europoslanec Libor Rouček

Vrátil jste se ze Spojených států amerických z konference o Visegrádské čtyřce. Co nového jste se dozvěděl?

Dlouhou dobu se o V4 moc nemluvilo a nikdo ji neznal, a to ani z řad odborníků. Teď v souvislosti s imigrací země vystupují do popředí a další proto chtějí znát motivy. Samozřejmě když už navštívím Washington, tak se vždy sejdu se svými známými, ať už z řad akademie, tak politiky, ale setkal jsem se také s velvyslancem EU. Zajímal jsem se o TTIP a dozvěděl jsem se, že letos není možné očekávat nějaké výsledky, protože obě strany nejsou schopné dojít ke kompromisu. Američané nechtějí otevřít svůj trh hlavně v oblasti veřejných zakázek a EU nechce ustoupit ve věcech, které se týkají různých sociálních nebo spotřebitelských standardů. Zajímavé je i to, že ve Spojených státech prezident Obama uzavřel Transpacifickou dohodu, ale aby prošla v Kongresu, na to nemá hlasy. Oba prezidentští kandidáti, ať už je to Donald Trump, nebo Hillary Clintonová jsou proti této smlouvě.

Určitě byla řeč také o prezidentských volbách. Jaká vládne atmosféra?

Teď mají za sebou obě strany primárky, takže se připravují na volební sjezdy. Republikáni ho budou mít v Clevelandu a demokraté koncem července ve Filadelfii. U demokratů je to víceméně jasné, i když Bernie Sanders se nevzdává a chce ještě nějak situaci ovlivňovat, za což ho někteří v demokratické straně kritizují. V republikánské straně jsou dost zmatení, protože špičky Trumpa nepodporují. Na podzim nebudou jen prezidentské volby, ale volí se také třetina Senátu a celý Kongres. Republikáni mají obavy, že se averze, která je i ve velké části republikánské strany vůči Trumpovi, projeví i vůči nim a pak by mohli ztratit křesla. Vzniká zajímavá situace, kdy Trump vyhrál primárky a měl by být kandidátem, ale mnozí z toho mají obavy hlavně ve státech, jako je Arizona, kde žije hodně voličů latinskoamerického původu. Trump přitom tvrdě vystupuje vůči nejen latinskoamerickým přistěhovalcům, ale Latinoameričanům obecně a nemůže uvažovat o tom, že by od nich dostal hlasy. Dokonce senátor John McCain se bojí, aby ho to nepostihlo.

Na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru padla od prezidenta Putina i slova směrem ke Spojeným státům americkým. „Nepotřebujeme, aby se nám neustále pletly do našich věcí, učily nás, jak žít a narušovaly naše vztahy s Evropou.“ Mimochodem Rusko prý s napětím očekává výsledky voleb v Americe a snad věří v přehodnocení vzájemných vztahů. Co vy na to?

Myslím si, že k přehodnocení vztahů nedojde, protože zvítězí-li Hillary Clintonová, a pravděpodobnost je velká, bude víceméně pokračovat v politice Baracka Obamy. Jak víme, Obama byl vůči Rusku velmi vstřícný. Byl to on, kdo se snažil o politiku takzvaného resetu. Nechtěl Rusko tlačit do kouta, naopak se snažil pomoci dát mu takové místo, které mu v mezinárodním společenství při řešení nejrůznějších krizí náleží. Rusko bohužel tím, jak se začalo chovat a vymezovat vůči Západu a Americe, i anexí Krymu tyto snahy odmítlo. Barack Obama je velmi kritizován jak z politického středu, tak z republikánské pravice za to, že je vůči Rusku příliš měkký. Někteří mu vyčítají, že je naivní.
Na projevu Vladimira Putina v Petrohradu bylo zajímavé i to, že řekl, že USA jsou jedinou světovou supervelmocí. Z toho je vidět určitý náznak, že se Rusko chce ze své izolace dostat a určitou vstřícnost projevit. Uvidíme. Na straně druhé Rusko stále okupuje Krym, vzplály boje na východě Ukrajiny, ze strany separatistů je používána těžká vojenská technika.
Určitá vstřícnost ale vzniká, například ministr zahraničí Spolkové republiky Německo Frank-Walter Steinmeier i přes prodloužení sankcí dnes mluví o tom, že pokud dojde k viditelnému pokroku, mohly by být v roce 2017 sankce postupně uvolněny. Bude samozřejmě záležet na vývoji situace na východní Ukrajině. 

Velvyslanci zemí Evropské unie se shodli na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku do konce ledna příštího roku. Formálně by krok měli nejspíš v pátek potvrdit ministři zahraničí zemí osmadvacítky za předpokladu, že na poslední chvíli nevznese námitky francouzský parlament. Francouzský parlament v dubnu přijal – byť při velmi nízké poslanecké účasti – rezoluci vyzývající k ukončení sankcí. Rozhodnutí ale nemohou zablokovat, je to tak?

Nemohou. Tím, že rozhodnutí padlo na úrovni velvyslanců, je jasné, že mají pokyny od svých šéfů, tedy od ministrů zahraničí. Teoreticky je možné, že dá Francie námitku, ale rozhodnutí francouzského parlamentu nemusí být respektováno. Neočekávám, že by došlo v pátek k nějaké změně.

Na petrohradském fóru prezident Vladimir Putin o možnosti vytvoření strategického společného prostoru mezi EU a eurasijským projektem řekl: „Projekt velké Eurasie je bezpochyby otevřený také Evropě a jsem si jistý, že taková spolupráce může být vzájemně výhodná. Evropská unie, bez ohledu na všechny známé problémy, zůstane klíčovým obchodně-ekonomickým partnerem Ruska.“ Myslíte si, že tuto rétoriku volí v souvislosti s tím, že na Rusko tíživě dopadají sankce?

Rusko je už druhým nebo třetím rokem ve vážné hospodářské krizi. Částečně jde o následek sankcí, ale z velké části hraje roli propad cen surovin hlavně ropy a nyní i zemního plynu. Je ale ještě třetí aspekt a to je nedostatek reforem. Ve Financial Times byl rozhovor šestým nejbohatším Rusem, panem Mordašovem, který má hlavní kontrolní podíl například v ocelářské společnosti Severstal, a ten říká, že bez reforem se Rusko nikam nepohne. Bez toho, aby Rusové dostali volnost, svobodu, aby občanská společnost mohla být aktivní včetně hospodářského života, se Rusko nikam nepohne. Stejný názor má i bývalý ministr financí Alexej Kudrin, kterého prezident Putin minulý měsíc povolal, aby narýsoval mapu reforem, protože Rusové si začínají být vědomi toho, že bez reforem, řádně fungujícího právního prostředí, právního státu, i kdyby padly sankce, se nepohnou dopředu. Rusku hrozí i do budoucna, že bude jak ekonomicky, tak civilizačně zaostávat nejen za Západem, ale dokonce i za Čínou a dalšími rozvíjejícími se zeměmi a ekonomikami. EU, USA před několika lety, než došlo k ochlazení, byli ochotni Rusku ve všem pomoci. Koncept strategického partnerství byl jasně na stole. Přišla s ním EU, chtěli jsme ho. Kdybyste se podívala na mé projevy, které jsem měl jako místopředseda sociálních demokratů v Evropském parlamentu, v každém jsem zdůrazňoval, že chceme s Ruskem strategické partnerství a zdůrazňoval, že jsou problémy, které nevyřešíme sami a měli bychom spolupracovat. Ano, bylo by nejlepší, pokud by fungovaly minské dohody, Rusko se začalo vůči Ukrajině a východní Ukrajině chovat tak, aby nenarušovalo svrchovanost sousedního státu, a krok za krokem jsme se vrátili k myšlence strategického partnerství. 
Když se ještě vrátím k ekonomice. Jmenujte mi nějaký ruský spotřební výrobek. Dnes známe japonské, korejské, čínské. Číňané pronikají do všech odvětví, Rusové nikam. Nic nevyvíjejí, nic v podstatě nevyrábí. V České republice, v zemi, která má 10 milionů obyvatel, se vyrobí tolik aut jako v Ruské federaci, která má 145 milionů obyvatel a navíc většina vyrobených vozů jsou západní značky včetně Škodovky.

V posledních týdnech roste násilí na východě Ukrajiny. „Znovu se tam používají těžké zbraně, rozhodně to nevypadá, že se situace nějak zlepšuje. Máme hlášené mrtvé dokonce z posledních dní,“ řekl novinářům český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Znamená to, že mírové dohody z Minsku neměly smysl? Že je situace nezvladatelná?

Samozřejmě mají smysl. Není to zázračné řešení nebo celkové řešení, ale minské dohody pomohly k tomu, že se konflikt nerozšířil. To, že je znovu obnovena střelba, není dobrá zpráva, ale stále je v rámci dohod možné jednat a nutné hledat řešení. To znamená, aby Ukrajina měla možnost kontrolovat si svoji hranici, protože cca 750 km mají povstalci. Na druhé straně i samotná Ukrajina musí plnit dohody. Existuje například ustanovení, že v oblastech, které jsou osídleny ruským obyvatelstvem, musí dojít ke konání voleb a určité autonomii. K tomu nedošlo z části i díky neschopnosti Ukrajiny. Je potřeba se zaměřit na obě strany.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šándor: Že by na Srí Lance útočili buddhisté? Neumím si moc představit. Hovada a smrad v Egyptě, řeknu to otevřeně

10:34 Šándor: Že by na Srí Lance útočili buddhisté? Neumím si moc představit. Hovada a smrad v Egyptě, řeknu to otevřeně

„Šlo evidentně o dobře naplánovanou věc. To není dílem nahodilců, kteří se včera rozhodli, že to dne…