Líbí se vám, jak v České republice dopadly eurovolby?Anketa
Jan Petránek je novinářem, zpravodajem a komentátorem již řadu desetiletí. Stále se však aktivně o vývoj událostí u nás i ve světě zajímá. Jak sám říká, někdy o události ve světě ještě o trochu více. Jeho pozornosti tak nemohly uniknout ani víkendové volby – v Evropě a též na Ukrajině. Jelikož ty evropské se naší země týkají bezprostředně, začal povídání s ParlamentnímiListy.cz jimi.
„Všichni hovoří o špatné volební účasti. Ovšem já říkám, že volební účast byla dobrá a byla to vlastně také volba. Vždyť více než 80 procent občanů České republiky vyjádřilo, že tyto volby, a zřejmě tedy i Evropský parlament, pro ně nemají smysl – anebo ho nevidí. Dá se tedy hovořit o antivolbě české veřejnosti,“ uvedl Jan Petránek pro ParlamentníListy.cz.
Poukázal i na to, že ve volbách do Evropského parlamentu ukázali Češi typ politiků, který chtějí a kterému dávají šanci pro budoucnost. „Kroužkováním a preferenčními hlasy dali najevo, že chtějí slušňáky. Potvrzují to výsledky u profesora Jana Kellera (ČSSD) a Jiřího Pospíšila (za TOP 09) – těmto superslušňákům v politice dali občané zelenou,“ pokračoval dále Petránek.
Psali jsme:
Evropa v krizi. Je na čase uvažovat o potřebnosti megalomanského Evropského parlamentu
Co si myslíte o prezidentu Zemanovi? (Hlasování od 16.5.2014)Anketa
Podle něj je však na místě otevírat debatu o tom, jakou roli má v nejbližší budoucnosti Evropský parlament hrát. Je totiž nesporné, že se Evropa nachází v krizi. „Evropský parlament by měl být podřízen národním zájmům a nikoli opačně, jak je tomu nyní. Upozorňují na to již i některá významná britská média. Dle mého mínění by se skutečně měl přehodnotit význam a potřeba tak obrovského molochu, jakým Evropský parlament v současné době je. Kdyby existoval na evropské úrovni jakýsi Senát vždy se dvěma představiteli členských zemí, splnilo by to zřejmě stejný účel jako nyní, když se jedná o stovky politiků. Dokonce si umím představit i možnost, že by se hlavy států sjížděly na pravidelných summitech, kde by jednaly a rozhodovaly a tím by padla i potřeba Evropské komise,“ vyjádřil několik odvážných myšlenek na možný vývoj Evropské unie zkušený politický komentátor.
Poté se však ještě na okamžik zastavil u faktu, že Češi projevili druhý nejslabší zájem o volby do Evropského parlamentu mezi všemi členskými zeměmi. Jako již několik měsíců před tím, než se volební místnosti otevřely, asi i nyní se opět totiž dá očekávat diskuze o tom, zda by se nemělo volební právo změnit na povinnost – tak jak je tomu v některých jiných zemích (povinná volební účast je například v Belgii, v Lucembursku nebo v Austrálii, pozn. red.).
„Ale ano, diskutovat se má o každé myšlence, která vylepšuje demokratické systémy. Ale v případě toho, že by se volební účast stala povinnou, dalo by se očekávat, že by to pro řadu občanů bylo vnímáno daleko přes čáru toho, co vnímají pod pojmem demokracie. Nemyslím si tedy, že by uplatnění takových návrhů do praxe bylo užitečné,“ poznamenal na toto téma Petránek.
Psali jsme:
Volby na Ukrajině otevřely šanci k uklidnění
Souběžně s volbami do Evropského parlamentu se konaly i dlouho a s napětím očekávané prezidentské volby na Ukrajině. Vítězem se stal miliardář Petro Porušenko. To je podle Jana Petránka velmi dobrou zprávou – jak pro Ukrajince, tak pro Evropu a i pro celkové zklidnění stavu, který v zemi vládne již řadu měsíců.
Psali jsme:
„Podle informací, které mám od přímých pozorovatelů z místa (Petránek mimo jiné pracoval i pro Hlas Ruska), se situace na Ukrajině nesmírně zklidnila. Porošenko má šanci a dobrou pozici úspěšně jednat se všemi stranami. Snadné to nebude,“ uvedl Jan Petránek.
Shrnul pak skutečnosti, kterými je současná Ukrajina charakteristická. „Ukrajina se opravdu rozpadla. Myšlenka na její federalizaci, tak jak přichází i z Ruska, je tedy plně na místě. Nebude-li se tímto směrem další politický vývoj ubírat, je vždy riziko, že přijde druhý Majdan. Pravdou však je, že jsme byli svědky v přímém přenosu toho, jak to vypadá, když někdo někde příliš ‚tlačí na pilu‘. A ten někdo, kdo tlak vyvíjel, byla Severoatlantická aliance (NATO). Snažila se co nejvíce přiblížit svá vojska k ruské hranici, což nebylo možné připustit,“ uzavřel Petránek svůj komentář k dvěma aktuálním víkendovým volbám pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: Alena Hechtová
