„Všiml jsem si, že u mnoha zpravodajů to byla hlavní zpráva, dokonce myslím, že se jí nevyhnula ani některá TV zpravodajství. To je pěkné nadělení!“ reaguje na bouři, kterou vyvolala kontrola ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové a jejího poradce Matěje Stropnického ve firmě na Teplicku, politolog Zdeněk Zbořil. „Zdá se mi, že kombinace tropických veder s covidem je nebezpečnější než předvolební opékání špekáčků nebo český export infekce do olympijského Japonska. Anebo nám má tato informace dát zapomenout, co všechno se dnes ve světě děje,“ dodal.
Roman Janoušek se přibelhal do vězení. Myslíte, že je na tom zdravotně opravdu tak zle?Anketa
Matěj Stropnický se návštěvy ve firmě na holítka účastnil jako zástupce ministerstva. Ujistil, že ministerstvo má právo provádět kontroly činnosti inspekce, protože je řídicím orgánem inspektorátu práce. „Rozhodně se jich budeme namátkově účastnit dál,“ uvedl.
„Nevím, jakou autoritou je pan Stropnický přes ‚holítka‘, a zda se dá jeho slovům věřit. Spíš by to měla vysvětlit paní ministryně a říct nám, jak to u nich na ministerstvu chodí,“ komentuje Zbořil. „Ale myslím si, že ať už to bude jakkoli, můžeme v nejbližších dnech klidně spát, svět se kvůli tomu nezboří. Snad jen někteří kritici této ministerské aktivity by měli být na sebe opatrní, mohl by je, jak říkávaly naše prababičky, trefit šlak,“ dodal.
A co vyšetřování předsedy vlády nebo velezrada hlavy státu?
Část mediální scény a sněmovní opozice z koalice SPOLU a PirSTAN se na sociální demokraty za návštěvu sesypala. Senátorka za ODS Miroslava Němcová dokonce kvůli „kauze“ otevřela speciální bod jednání v horní komoře. Němcová mluvila o terorizování podnikatelského sektoru a ptala se, zda je Jana Maláčová nadčlověk. Nadnesla hypotézu, že účast Matěje Stropnického mohla být dokonce trestným činem.
„Předpokládám, že paní senátorka byla opět zděšená jako v dobách, kdy byla poslankyní. Vůbec bych se ale nedivil, kdyby iniciovala nějaké vyšetřování předsedy vlády, nebo dokonce za tím viděla velezradu hlavy státu,“ podotýká Zbořil. „Pan Stropnický jr. je totiž synem velvyslance Stropnického a ten, jak víme, zastupuje prezidenta republiky v zahraničí. A protože podle slov paní senátorky Matěj Stropnický terorizuje ‚celý sektor‘, mohlo by se jednat o ‚státní terorismus‘, o kterém se v Senátu a Poslanecké sněmovně už tak několikrát mluvilo,“ glosuje.
Matěj Stropnický potvrdil už začátkem července, že za ČSSD půjde do voleb. Jenže může jeho osobnost nějak pomoci sociálním demokratům s bídnou voličskou základnou nebo k tomu, aby ve Sněmovně zůstala? „Nedovoluji si tak jednoznačně prorokovat budoucnost ČSSD nebo pana Stropnického, ale jeho veřejné vystupování je názorově bližší neplněnému programu ČSSD než názory mnoha jiných jejích reprezentantů,“ říká politolog. „Sice myslí ‚levicově‘, jak by řekl Václav Klaus, ale hlavní je, že myslí. Nejsem si jistý, jak na jeho postoje budou reagovat potenciální voliči ČSSD, ale rodící se střední generace sociální demokracie by si některých jeho nápadů mohla všimnout, pokud se už dnes s nimi neztotožňuje,“ dodává.
Poručíme větru dešti. „Nechci být prorokem, ale…“
Evropská komise zveřejnila nový klimaticko-energetický legislativní balíček, který má Evropskou unii přiblížit ke splnění cílů pro rok 2030, tedy snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Nová legislativa má také nasměrovat EU k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Plán počítá s ukončením výroby aut se spalovacím motorem od roku 2035.
„Ono to až příliš připomíná to slavné ‚poručíme větru dešti, kdy má pršet a kdy vát‘. Nechci být prorokem, ale snažím se sledovat různé ohlasy na tyto plány, které se mi zdají být příliš ambiciózní,“ předesílá na téma „Fit tor 55“ Zbořil. „Zdá se mi, že nestačí jen dobrá vůle a různá předsevzetí, ale až dojde na technologická úskalí tohoto evropského plánu GOELRO (Pozn. redakce: Státní komise pro elektrifikaci Ruska, sovětský ekonomický plán, na který pak navazovaly další v Sovětském svazu a socialistických zemích), budou se muset některé plány posuzovat více realisticky. Včetně té masivní redukce výroby aut. Konečně, ať v EK zváží, na jaké motory přejdou ozbrojené síly NATO a jak se budou krmit letecké a námořní síly všech na válkách zainteresovaných zemí,“ dodal.
Vnímáte sudetské Němce jako své krajany?Anketa
A jak si vysvětlit, že Evropská komise v době, kdy se země ještě nevyrovnaly s epidemií onemocnění covid-19 a nastupuje ekonomická krize, přidá lidem zátěž „klimatického zdražování“?
„Nejsem nijak agresivní kritik EU a jejích institucí, dokonce si myslím, že jistý druh integrace některých evropských států je nezbytný. Ale myslím si, že EU dnes postrádá podobné velké osobnosti, které stály u jejího zrodu, a na jejich místech jsou rentiéři, kteří mají jiné zájmy než zabývat se skutečnými problémy starého kontinentu. Zdůrazňuji starého, protože ti ‚mladí‘ na evropské stáří brát ohledy nebudou,“ připomíná politolog.
Předpoklad sociálních dopadů a propadu životní úrovně těch nejchudších zcela nepopírá ani Evropská komise a přichází s řešením. „Část zisku z obchodování s emisemi v silniční dopravě a budovách by mohla být vložena do vyhrazeného fondu, který by členské státy mohly použít ke kompenzaci sociálně slabších spotřebitelů,“ uvedl místopředseda Evropské komise a komisař pro Zelenou dohodu Frans Timmermans.
„Místopředseda EK mluví jen o tom, jak se bude hasit oheň, který rozhodnutí EK zažehnou,“ komentuje Zbořil. „Představa toho, jak se budou vytvářet další výběrčí místa a vybrané prostředky se budou trochu jinak rozdělovat, je typické uvažování byrokrata, chcete-li technologa moci, který si neumí představit, co všechno mohou rozhodnutí EK od jejich prostřeného stolu způsobit. A když se Zelená dohoda nepovede, dojde na nějakou jinou?“ ptá se.
Psali jsme:
Když se snažíme zvětšit počet nepřátel ještě o ČLR…
Spojené státy a Německo v uplynulých dnech uzavřely dohodu, která umožní dokončení kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 v Baltském moři. Washington už nebude stavbu projektu nijak bojkotovat. Obě země se také zavázaly, že neprodleně uvalí na Rusko sankce, pokud se Kreml rozhodne plynovod v budoucnu využít jako politickou zbraň. Nespokojenost vyjádřily vlády Polska a Ukrajiny, podle nichž dané rozhodnutí „vytvořilo politickou, vojenskou a energetickou hrozbu pro Ukrajinu a střední Evropu“.
„Jak víme z nedávné minulosti, zatím jako politickou zbraň, jako instrument nátlaku na některé evropské země, ho použila nevyzpytatelná ukrajinská vláda a jako politickou zbraň, kterou si chce vynutit exkluzivní postavení v NATO, Polsko. Když víme, jak je Ruská federace závislá na prodeji plynu, je jasné, že o tak senzitivních rozhodnutích jednají mezi sebou ti nejmocnější,“ komentuje politolog. „Nejsem si jen jistý, zda eurounijní sankce vůči Ruské federaci nezpůsobí její orientaci na ještě hladovější ekonomiku čínskou, ale když jsme s někým v nepřátelských vztazích a snažíme se počet svých nepřátel zvětšit ještě o ČLR, nemůžeme se divit, že občas někdo pohrozí i nám,“ dodal.
Protesty ve Francii? Jako u nás. Hledání viníků
Slzný plyn, těžkooděnci, zatýkání. Proti restrikcím kvůli covidu se ve Francii vydalo v uplynulých dnech do ulic protestovat napříč zemí 160 tisíc lidí. Nesouhlasí se systémem covidových certifikátů a povinným očkováním zdravotníků. Situaci sleduje i politolog Zdeněk Zbořil, který má ve Francii rodinu. Atmosféra je mezi Francouzi podle něj „proměnlivá“.
Je nutné nařídit očkování proti covidu-19 v Česku jakožto povinné?Anketa
„Zpočátku a opakovaně se nebezpečí šíření viru podceňovalo, potom se díky mediální masáži šířily podobné podivné zprávy jako u nás, hledali se viníci, zkoumala se úloha státu a porovnávala se situace v různých oblastech a v blízkém zahraničí. Potom nastala fáze strachu z očkování a naopak potřeba očkovat se,“ popisuje Zbořil. „Bylo to jako u nás, protože vědecké autority se ve svých názorech na původ viru, léčení jeho vlivu a šíření v různých sociálních prostředích orientovaly na hledání viníků. Podle informací z mého okolí si myslím, že se lidé ve Francii chovají v současné době odpovědněji než u nás a dodržování daných pravidel se vyžaduje nikoli nějakou policejní represí, ale občanským zájmem a důrazem na individuální odpovědnost. Ten protestní pochod má jistě mobilizační důvody, ale i 160 tisíc v sedmdesátimilionové Francii není příliš mnoho, stejně jako kravály a dnes už tradiční multikulturní pouliční folklór,“ dodal.
Kauza covid v letadle. Organizační šlendrián?
Odstartovaly olympijské hry v Tokiu a s nimi i kauza kolem nakažení české výpravy. Od středečního večera rezonovalo nejen ve všech sportovních zprávách jméno lékaře Vlastimila Voráčka, který měl jako první pozitivní test v Tokiu hned při testování na letišti.
„Podle zpráv z Japonska a z nešťastných vyjádření některých funkcionářů, a v menší míře i některých sportovců, to vypadá na nějaký organizační šlendrián, jehož oběťmi jsou čeští účastníci olympiády,“ uvedl Zbořil. „Sportovní funkcionáři cestují po celém světě, a tak mohli vědět, že roušky v Japonsku, Číně, Koreji se používají dokonce i při smogovém poplachu a důvodem je ohleduplnost jednoho k druhému. Používat je se považuje za zdvořilost. Snad mohli, nejen lékaři, ale i ostatní věcí znalí poučit účastníky zájezdu, kam jedou, a že třeba v Japonsku neexistuje přezíravé chování k dobře míněným radám odborníků a lidí věcí v tomto teritoriu znalých,“ dodal.
Nakažených z charterového letu do Tokia přibývá. ČOV zřídil vyšetřovací komisi. Ale dozvíme se časem výsledek pátrání? „Asi ano, protože se jedná také o dost velké peníze vynaložené sponzory, ale také ze státního rozpočtu. Spíše si myslím, že někde stranou zůstane morální odpovědnost těch, kteří z nedbalosti obětovali možné úspěchy, nebo dokonce i budoucí sportovní kariéru některých sportovců,“ komentuje Zbořil.
Onemocnění v řadách našich olympioniků zvýraznilo diskusi o povinném očkování zdravotníků a postupně i dalších skupin obyvatel. Někteří už teď předpokládají, že po volbách si všichni, kteří ještě očkovaní nejsou, pro vakcínu půjdou povinně.
„Nevím, zda očkovat na povel jako na vojně, ale spíše věřím na zkušenost a odpovědnost všech, kteří by mohli být potenciálně ohroženi. Zatím se mi zdá, že např. všechny naše tenistky jsou jedinými profesionály, kteří se chovají odpovědně, a není důležité jak, kde a kdy byly očkované,“ říká politolog. „Protože si z komerčních důvodů nemohou dovolit nějakou ledabylost, zdá se, že mohou být příkladem i všem těm, kteří se budou vracet z ‚červených teritorií‘. Těch přibývá sice pomalu, ale stále, a to jsme teprve v polovině letních cestovatelských aktivit. Takže ano, předpokládám jistou větší míru působení na ‚neočkované‘, ale zda to povede ke covidovým bouřím jako v některých evropských zemích, opravdu nevím,“ dodal.
Reakce na dovolenou prezidenta podávají obraz veřejného mínění
Prezident Miloš Zeman se i v tomto roce rozhodl opět navštívit Vysočinu a došlo i na jeho tradiční žlutý člun Challenger. Rekreaci hlavy státu opět mnozí internetoví diskutéři neunesli, pod fotografií prezidenta se strhla velmi ostrá debata, zdali je toto trávení volného času hodno prezidenta. „Osm lidí je třeba na to, aby ho povozili po rybníku. Trapné! Když na něco už nemám, tak si to přiznám a nedělám to!“ vzkázal jeden z diskutujících.
„Pravda je, že Mao Ce-tung také zahájil tím, že se vrhl do čínské řeky řek, ale rybník u Veselíčka bych s tím neporovnával. Spíš si myslím, že je to zase jedna z těch malých provokací, která panu prezidentovi podává lepší obraz o veřejném mínění než lecjaká drahá renomovaná agentura,“ říká Zbořil. „Navíc je to zadarmo, a dokonce se ani okolí pana prezidenta nemusí vyptávat, kdo tak hezky o panu prezidentovi mluví. A těch, kteří zkoumají, co je pravda, co je lež, je v poslední době díky starostem Evropské komise jejích komisařů jak naseto,“ uzavírá dnešní Rozjezd.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
