Je to všechno zatím účet bez hostinského, jeden den v politice může být dlouhý úsek, a tím více potom rok a čtvrt. Ale vysvětluje se tak segment někdy až fašizující hysterie kolem prezidentské podpory Karlu Schwarzenbergovi. Na ní se docela šupem zapomnělo. Aby taky ne, když mnozí její původci drží prst na tepu zdejšího mediálního a kulturního života. Avšak na internetu tehdy zhusta rozhozené sítě diskuzí, že když řádně vyhraje "náš", je to demokratické, když Miloš Zeman, demokratické to není, stojí za vzpomínku. I na takzvanou druhou republiku. Zlehčované výkřiky nejmenovaného režiséra stran "hnědých a rudých prasat" jí pak svou "svobodomyslností" evokují už celkem nepokrytě. A jistě není tomuto myšlení konec.

Avšak zpět k sociáldemokracii, jejíž kořeny onehdy "intelektuál" z vedení valem vadnoucí ODS přesadil zrovna do sféry extrémní pravice. Jinde by za to skončil v politice, u nás je dotyčný ministrem Nečasovy vlády. Tuto muziku mocí opentleného primitivizmu - asi aby udal tón kýženého vracení se k duchovním zdrojům české pravice - čerstvě tvrdí exšéf dotyčného ve straně i vládě, Mirek Topolánek. Vylučuje totiž existenci jiného extremismu než levicového.