Byla pro vás překvapením „finálová“ účast Norberta Hofera v rakouských prezidentských volbách, které navíc pak jen velmi těsně prohrál s Alexandrem Van der Bellenem? A co to bude u našich západních sousedů vlastně znamenat? Dá se to opravdu hodnotit jako významné posílení vlivu populistické pravice a ústup ze slávy tradičních stran, jako jsou sociální demokraté a lidovci?
Mne výsledek voleb vůbec nepřekvapil, protože jsem předtím sledoval průzkumy veřejného mínění a navštívil jsem také počátkem května Rakousko. Ten Hoferův postup do druhého kole byl celkem samozřejmý. Důvody jsou různé, ale jedním z nich je i to, že jak sociální demokraté, tak lidovci nepostavili proti němu své nejsilnější kandidáty, což byla chyba těchto dvou stran. Když si pak ještě k tomu přičteme migrační krizi, kdy Rakouskem prošlo na 400 tisíc uprchlíků a z toho 90 tisíc jich požádalo o azyl, tak se není co divit. Na počet obyvatel jich tak skončilo v Rakousku společně s Německem nejvíce z celé Evropy. Lidem se to nelíbilo a ve volbách to dali znát, hlasovali pro Svobodné.
Někteří evropští komentátoři vyslovili názor, že na popularitu Hofera nemá vliv jen nezvládnutá migrační vlna, ale také prý nedobrá ekonomická situace v Evropě, zvláště pak v období finanční krize, ale také i po ní. Dá se s tímto názorem souhlasit? Anebo je skutečně hlavní příčinou právě nezvládnutá migrace, která je spojená i s vyšší kriminalitou v Rakousku?
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



