Norbert Hofer by určitě nevyzval voliče, aby šli pást prasata před mešitu. Libor Rouček doplňuje zajímavá fakta z Rakouska

25.05.2016 8:14

EVROPAN LIBOR ROUČEK Úspěchu rakouské strany Svobodných (FPÖ) se bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček moc nediví. Říká, že migrační krize, za níž se Rakouskem převalilo na 400 tisíc uprchlíků, udělala své. Podle něj má také svůj podíl na přízni pravicových populistů, kteří dnes vedou volební průzkumy, jejich známý euroskepticismus. Rakušané totiž nejsou s politikou Evropské unie moc spokojení a vadí jim také rostoucí nezaměstnanost, kdy ze „společného koláče“ jim prý mají ukrajovat i desetitisíce běženců.

Norbert Hofer by určitě nevyzval voliče, aby šli pást prasata před mešitu. Libor Rouček doplňuje zajímavá fakta z Rakouska
Foto: archiv L. Rouček
Popisek: Bývalý místopředseda Evropského parlamentu a europoslanec Libor Rouček

Anketa

Připadá pro vás v úvahu Michal Horáček coby kandidát na prezidenta?

6%
94%
hlasovalo: 20256 lidí

Byla pro vás překvapením „finálová“ účast Norberta Hofera v rakouských prezidentských volbách, které navíc pak jen velmi těsně prohrál s Alexandrem Van der Bellenem? A co to bude u našich západních sousedů vlastně znamenat? Dá se to opravdu hodnotit jako významné posílení vlivu populistické pravice a ústup ze slávy tradičních stran, jako jsou sociální demokraté a lidovci?

Mne výsledek voleb vůbec nepřekvapil, protože jsem předtím sledoval průzkumy veřejného mínění a navštívil jsem také počátkem května Rakousko. Ten Hoferův postup do druhého kole byl celkem samozřejmý. Důvody jsou různé, ale jedním z nich je i to, že jak sociální demokraté, tak lidovci nepostavili proti němu své nejsilnější kandidáty, což byla chyba těchto dvou stran. Když si pak ještě k tomu přičteme migrační krizi, kdy Rakouskem prošlo na 400 tisíc uprchlíků a z toho 90 tisíc jich požádalo o azyl, tak se není co divit. Na počet obyvatel jich tak skončilo v Rakousku společně s Německem nejvíce z celé Evropy. Lidem se to nelíbilo a ve volbách to dali znát, hlasovali pro Svobodné.

Někteří evropští komentátoři vyslovili názor, že na popularitu Hofera nemá vliv jen nezvládnutá migrační vlna, ale také prý nedobrá ekonomická situace v Evropě, zvláště pak v období finanční krize, ale také i po ní. Dá se s tímto názorem souhlasit? Anebo je skutečně hlavní příčinou právě nezvládnutá migrace, která je spojená i s vyšší kriminalitou v Rakousku?

Ono to s tou ekonomikou také trochu souvisí, Rakousko sice nebylo tak postižené jako Řecko nebo ostatní jihoevropské státy, ale přece jen Rakušané byli například zvyklí mít nejnižší nezaměstnanost v Evropě, a teď už tomu tak není. Dokonce v tomto ukazateli je i Česká republika před nimi. I když se Rakušané nemají vůbec špatně a v životní úrovni jsou tak třetí, čtvrtí v Evropské unii, mají pocit, že hospodářsky stagnují. A do toho přišly statisíce uprchlíků, kteří jim částečně mohou vzít práci, a oni si hlavně uvědomili, že než si nějakou najdou, budou je muset živit, což se části tamní veřejnosti dost nelíbilo.

Někteří příznivci Hofera žádají opětovné sečtení hlasů, konečným výsledkům nevěří. Domníváte se, že by v Rakousku mohlo dojít k jejich zmanipulování? A co říkáte na názor, že poprvé vyhráli volby u našich sousedů muslimové. Tedy, že půl milionu muslimů (6,2 %) dalo hlasy právě Alexandru Van der Bellenovi s obavami před Hoferem?

Začnu od konce vaší otázky. S tím, že by rakouská společnost byla rozdělená na muslimy a nemuslimy nesouhlasím a vůbec toto hledisko nejde moc posuzovat, protože nevíme, kolik z těch příznivců islámu přišlo k volbám. Navíc Turci z 2-3 generace mohli klidně volit Hofera místo Van der Bellena. Se zmanipulováním voleb také nesouhlasím, protože od konce II. světové války s tím nikdy Rakušané neměli problém. Sám Norbert Hofer výsledky nezpochybnil, to udělali pouze jeho někteří radikálnější kolegové ze strany Svobodných, kteří na tom mohou stavět do budoucna svou další politiku ve smyslu, že ten konečný verdikt při sčítání hlasů byl celkem pochybný.

Jak na výsledek voleb například zareagovali rakouští sociální demokraté? Jak hodnotí svůj neúspěch? A nemáte zprávy, jestli náhodou nepřehodnotí svoji politiku například vůči nelegální migraci?

Ta politika vůči nelegální migraci už přehodnocena byla. Rakušané se začali více hlídat svoje hranice a zavedli limity pro azyl. Ty myslím dělají 20-30 tisíc uprchlíků ročně. A to byl také jeden z důvodů, proč veřejnost začala sociálním demokratům i lidovcům méně věřit. Protože jejich politiku s otevřenou náručí s heslem ‚každý je vítán‘ vystřídal pragmatický přístup, když se přes jejich zemi začaly valit ty statisíce běženců. Obě strany pak změnily svou politiku a byly tak pro voliče méně srozumitelné, což byl také důvod, proč skončil předchozí ministerský předseda Faymann. Rakouští sociální demokraté ale udělali pak krok správným směrem a vyměnili spolu s lidovci vládu, což velká část veřejnosti ocenila a podle mého názoru to byla i příčina, proč potom dala v dalších kolech hlasy spíše Van der Bellenovi než Hoferovi.

Hofer je známý nejen svoji protiuprchlickou rétorikou, ale také jako odpůrce dohody mezi Evropou a USA (TTIP) i skepsí vůči Bruselu. Domníváte se, že také tyto postoje mohly hrát roli k jeho volebnímu úspěchu?

Já si myslím, že částečně ano, jelikož Svobodní jsou stranou populistickou, kdy jejich lídři zhodnotí témata, která by mohla oslovit společnost, a tam pak napřou svoji rétoriku. V Rakousku například nejsou moc spokojeni s politikou Evropské unie a stejně tak mnoho lidí se tam obává výsledků, které by smlouva TTIP mohla pro Evropu znamenat. I když ten strach není příliš racionální, protože ještě není moc známý obsah té smlouvy a vůbec není jasné, jestli bude uzavřena. Svobodní to ale umí vhodně použít, což je také důvodem, proč nyní vedou ve volebních průzkumech, mají okolo 33 procent a vedou nad sociální demokracií i lidovci asi o deset procent.

Kdo Hofera vlastně nejvíce volil? Byla to mladší generace, konzervativní starší generace, intelektuálové, střední třída anebo většina zaměstnanců? A jaké šance mu dáváte například v parlamentních volbách?

Pokud se na to nejprve podíváme z geografického hlediska, tak ho volili lidé mimo Vídeň, z menších měst a regionů. Jestliže to začneme posuzovat se zřetelem ke vzdělanosti, byli to lidé s nižším vzděláním, spíše zaměstnanci a voliči z dělnických profesí, kteří dříve upřednostňovali sociální demokraty. To je ale v Rakousku už dlouhodobější trend. A vedení rakouských „socdem“ nyní hledá cestu, jak by ty svoje hlasy dostalo zpátky.

V čem se liší Svobodní v Rakousku od českého hnutí Úsvit nebo Konvičkova Bloku proti islámu, které zatím mají v průzkumech dost mizivou podporu voličů? Čím Svobodní nejvíce oslovuji rakouskou společnost?

Strana Svobodných má v Rakousku už dlouhou tradici, dokonce až předválečnou, na rozdíl třeba od českého Úsvitu. Ona má dlouhodobě i svou voličskou základnu a hodně příznivců v některých regionech, jako jsou například Korutany, ze kterých vzešel i známý Jörg Haider. Svobodní už v těch minulých letech dosahovali při volbách tak dvaceti procent. Teď k jejich skoku v preferencích přispěla i migrační krize a ne zvlášť dobrá ekonomická situace.

Velký rozdíl mezi českými stranami, které jste jmenoval, a Svobodnými v Rakousku, je v jejich přístupu k uprchlíkům. Oni se sice staví proti migraci, ale nevystupují radikálně proti islámu a nejsou u nich zřejmé rasistické tendence. Určitě by nevyzvali své voliče, aby šli pást prasata před mešitu, s tím by v Rakousku neuspěli. Sami se pak zařazují do pravicového středu, z té původní krajní pozice. I to mělo určitě vliv na jejich nové voliče.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Štěpán

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šándor: Že by na Srí Lance útočili buddhisté? Neumím si moc představit. Hovada a smrad v Egyptě, řeknu to otevřeně

10:34 Šándor: Že by na Srí Lance útočili buddhisté? Neumím si moc představit. Hovada a smrad v Egyptě, řeknu to otevřeně

„Šlo evidentně o dobře naplánovanou věc. To není dílem nahodilců, kteří se včera rozhodli, že to dne…