Podle posledního průzkumu společnosti Kantar za duben koalice Spolu oproti volbám posílila na 33 procent, hnutí ANO je s 28,5 procenty druhé a třetí je PirStan, který má 11,5 procenta. Z tohoto pohledu je vidět, že společná koalice pravicových a středových stran - koalice Spolu - měla a má - aspoň zatím - u voličů úspěch. Co z toho vyplývá pro opozici? Bude do budoucna možná i nějaká taková koalice na této straně politického spektra? Je vůbec reálně možná? „Je to složité, protože pro úspěšnou koalici vždycky platí, že musí mít výraznou tvář. Pak funguje a může mít smysl. V situaci, kdy Andrej Babiš i Tomio Okamura jsou vyprofilovaní. Vytvářet společně koalice by se jim nevyplatilo. Každý oslovuje jiný svět. Velmi dobrou šanci v jejich případě by mělo získávat k sobě další výrazné osobnosti. Což u voličů obecně funguje. Ovšem pravda je, že je komunikace tolik postavena na nich, že by to musely být opravdu výrazné osobnosti, aby znásobovaly efekt širšího rozkročení těch stran. Pokud se budeme bavit o opozici sněmovní, tak na nějakou úzkou součinnost či koalici to rozhodně není. Jejich voliči to nevyžadují. Pro oba se ten příběh jmenuje stále hledat další výrazné osobnosti, dávat jim prostor, nechat je vyrůst,“ konstatuje politolog Jan Kubáček s tím, že stejně to bude hlavně o komunikace Andreje Babiše a Tomio Okamury, protože oni jsou prostě značkou, identitou obou subjektů.
Tomio Okamura
- SPD
- Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
- poslanec
Mimoparlamentní opozice musí najít výraznou osobnost
U mimosněmovních stran si všímá příkladu Francie, kde se uvažuje o širší koalici levicových a protestních stran pod vedením lídra Jeana-Luca Mélenchona, který v nedávným prezidentských volbách jen těsně skončil třetí. „To má logiku, ale musí to být podmíněno výraznou osobností. Mélenchon je tak silnou osobností, že synergie přichází ruku v ruce. Synergie se jmenuje politická spolupráce, aby znásobila, posílila Mélenchona. A ne aby byla prvním krokem a pak se teprve objevil nějaký Mélenchon. U nás by tato širší spolupráce opozičních mimosněmovních stran měla logiku, ale musí být zaštítěna výraznou osobností. V tu chvíli to může být pro voliče zajímavé. Ale nejdříve musí najít toho Mélenchona, výrazného kandidáta, který dokáže oslovit veřejnost, vybojovat si prostor a dokáže i prodat užší spolupráci levicových subjektů. Typově se ukazuje, že vedle sociálních demokratů a Zelených by bylo zapotřebí zapojit spoustu lokálních uskupení, ale primárně je třeba nejdříve najít výraznou osobnost, která dokáže oslovit a funguje u ní toto rozkročení,“ objasnil.
Anketa
Je sněmovní opozice (ANO a SPD) dostatečně důrazná v boji s vládou?
hlasovalo: 36799 lidí
Spojí se opoziční tábor například v prezidentské volbě, která se kvapem blíží? Že by třeba ve druhém kole Tomio Okamura řekl svým voličům, podpořte Babiše..? „Vyloučené to není. Dovedu si představit, že by tam byly takové nepřímé podpory, že by se řeklo, koho nemáte volit a zároveň kdo je těm jejich hodnotám nejblíž. Může to být tedy přímá podpora, nebo rétorická či varianta typu nevolte tohoto kandidáta. Viděli jsem to teď ve francouzských prezidentských volbách, kdy Mélenchon řekl svým příznivcům, aby ve druhém kole nevolili Le Penovu, ale neřekl volte Macrona. Realita bude nakonec taková, že budou platit všechny tyto tři varianty,“ předpokládá Kubáček.
Otázkou ovšem je, jak voliči poslouchají tato doporučení. V případě voličů Mélenchona třetina nakonec Le Penovou volila, třetina Macrona a třetina zůstala doma... „Je to vždycky i o tom, jak si kandidát v debatách řekne o podporu voličů. Vzpomeňme, co dělal v posledních volbách Miloš Zeman, že šel explicitně za tématy voličů, kteří chodí málo k volbám, jsou protestně naladění, politikům příliš nevěří. Některá témata je prostě štvala. Zákaz kouření, omezování některých práv, třeba práva nosit zbraň. Šel vysloveně po těchto tématech. Je dost dobře možné, že se toto bude ve druhém kole opakovat. Že ti, co do něj postoupí, půjdou po tématech, které nenesou jméno nějakého kandidáta, ale jsou pro voliče velice důležitá. Tipuji, že to budou témata ekonomická a hodnotová,“ konstatoval.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
- ODS
- předseda vlády
Topka vplula do mateřského přístavu ODS
V zatím volebně úspěšné koalici Spolu je vidět trend, že posiluje ODS, která v preferencích samotných stran je těsně druhá za ANO, ale TOP 09 či KDU-ČSL jsou pod čarou, tedy pětiprocentní hranicí. Vidět je premiér Fiala, ale jsou slyšet hlasy, že topka či lidovci jsou neviditelní. Samozřejmě také Piráti, ti ale nejsou součásti koalice Spolu. Znamená to pro ně problém, že je ODS vysaje, nebo pozitiva pro ně převažují? „Je to varující především pro lidovce, protože ti mají řadu výrazných témat. Jsou moravskou stranou, ale není pro ně komfortní být dlouhodobě moravskou frakcí koalice Spolu. TOP 09 se čím dál víc vidí něco jako KDS v ODS. Křesťanskodemokratická strana vedená svého času Ivanem Pilipem a také Markem Bendou, který se přetavil v jednu z nejvýraznějším tváří ODS. Myslím, že TOP 09 do mateřského přístavu v pozici věčného vnitřního koaličního partnera vpodstatě vplula. Mám pocit, že si mnozí v TOP 09 spíše vydechli tou spoluprací v koalici Spolu, protože jim to posunulo životnost a prodloužilo perspektivy. Mám z toho dojem, že TOP 09 už neuvažuje o samostatné cestě. To by ODS musela být v dramatických problémech, musel by tam být nějaký reputační problém jako v době Petra Nečase. Mám ale stále silnější pocit, že TOP 09 bude KDS občanských demokratů. Vnitřní frakcí, která zůstane pevným a spolukandidátským partnerem i v budoucnu,“ domnívá se politolog.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
- TOP 09
- předsedkyně PS PČR
„U lidovců si to však zdaleka nemyslím. Je tam stále vlivná skupina říkající, že KDU-ČSL musí být samostatná politická síla, která sice teď úzce spolupracuje s ODS, ale musí být v budoucnu připravena kandidovat sama a uspět. Mít ambici dosáhnout více než pět procent. To je teď pro lidovce docela problém. Přitom mají nejpočetnější poslanecký klub v historii. Na to nesmíme zapomínat,“ připomíná Kubáček.
I z tohoto důvodu nepřevažují tedy i pro lidovce více pozitiva z koaliční spolupráce nad negativy? „Jsou pozitiva v tom, že jejich voliči jsou disciplinovaní, jsou schopni k volbám přijít a vybrat toho dotyčného. Do budoucna ale lidovci potřebují mít neustále personální a hodnotovou nabídku, aby dokázali existovat sami. Pak se jim bude dlouhodobě dařit. Pokud budou neviditelní a budou jenom přívažkem koalice Spolu, pro některé přívažkem občanských demokratů, tak jim postupně podpora a loajalita bude oslabovat. Tato loajalita je nesena vyššími ročníky. Oni teď potřebují oslovovat mladší a střední generaci, aby jim tato loajalita zůstala. To také znamená, že KDU-ČSL se musí prezentovat jako vlastní samostatný politický proud, politická síla ve vládě. Nesmí se jim stát to, co se stalo Pirátům, že se stali neviditelnými, pátým kolem u vozu,“ uvedl.
Ing. Marian Jurečka
- KDU-ČSL
- místopředseda vlády
Piráti jsou naprosto neviditelní
„Piráti přitom mají svého lídra na pozici ministra. Pak také mají post ministra zahraničí, které obecně má potenciál na medialitu. Dlouhodobě u nás byli ministři zahraničních věcí oblíbení. Piráti jsou v tomto naprosto neviditelná síla. Ministr vystupuje na pozici řadového úředníka. Ministrem zahraničních věcí je premiér a částečně i ministryně obrany. Pro Piráty je hlavně velký problém, že se úplně vytratila jejich témata. Když si řeknete, co vláda hrne před sebou za témata, tak si lidé řeknou, že to jsou témata občanských demokratů, potažmo Petra Fialy,“ upozornil.
Přitom Piráti měli šanci být sociální tváři vlády. „Je třeba říci, že doba je složitá. Ovlivňuje to válka, ekonomika, sociálno, migrace. Na druhou stranu Piráti si předpřipravovali celou řadu návrhů zákonů, aby měli možnost vytvořit jen tím, co navrhnou, symbolickou tématickou smršť a tím ukázat - jsme tady, počítejte s námi, budeme vnášet svá témata. Ale ono je nevidíte,“ podivil se Jan Kubáček na závěr.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
