„Andrej Babiš si toto své turné zvolil hlavně proto, aby mobilizoval voliče hnutí ANO 2011 v době před komunálními a doplňujícími senátními volbami. Ale asi také proto, aby si ověřil, jak by občané ČR reagovali, kdyby se nakonec přece jenom rozhodl kandidovat v následujících volbách prezidentských,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil výjezd bývalého premiéra na jižní Moravu. „Jistě ví, že v současné době je přízeň voličů kohokoliv velmi proměnlivá. Občané reagují až hystericky a někdy stačí jedna nevhodná věta, aby potenciální kandidát ztratil veškeré naděje,“ dodává s tím, že „volební kortešové ANO“ jistě dobře ví, kdo a kde jsou jeho největší příznivci, ale nemůže si být jisto, jak se nálada může změnit ve dnech slavnostního volebního aktu. „Protože ale také víme, že volby mohou být ovlivňovány z politického zákulisí, podobně jako ve Spojených státech a v jiných ‚západních‘ zemích (o těch nezápadních ani nemluvě), může taková předvolební túra vypovědět o sympatiích a antipatiích víc než data agentury Kantar, tak oblíbené Zpravodajstvím a komentátory ČT,“ dodává.
Jste ochotni alespoň částečně omezit topení, ježdění autem či užívání klimatizace, abyste pomohli Ukrajině proti Putinovi?Anketa
Zbořil analyzuje dál: „Zajímavé bude, jak se Babišovo hnutí dokáže připravit na ‚pětikoaliční volební efekt‘, nebo na jiný trik vyrobený opět před volbami třeba Ústavním soudem ČR. Už v minulých komunálních volbách vznikaly předvolení i povolební koalice každého s každým, kdo se chtěl spojit proti Babišovi, a tak se na toto opakované déjà vu můžeme těšit. I když by tentokrát mohli na komunální úrovni podobně reagovat reprezentanti jiných politických stran, protože to vyplývá už z povahy těchto voleb. Nevím, zda voliči a také lidé v ANO už přišli na to, že volby do Senátu mají také svůj význam a budou jim věnovat tentokrát větší pozornost. Alespoň za jednu třetinu nových senátorů by to jistě stálo.“
Slibem nezarmoutíš
Máme nový „deštník proti drahotě“. Jenže, bude efektivní? V uplynulých dnech nabídl premiér pomoc snad pro všechny skupiny obyvatel. „Současná vláda se dá sice kritizovat pro různá podivná rozhodnutí, ale rozhodně ji nechybí snaha slibovat a rozesílat optimistická sdělení a pohledy na všechny strany. Občas si sice ještě zanadává na své předchůdce, ale hlavně se řídí starou moudrostí, že ‚slibem nikoho nezarmoutíš‘. A kdyby někdo protestoval, tak ho jistě někdo vláděvěrný ‚nahlásí‘,“ říká politolog.
Zaznívá už kritika, kterou si neodpustil ani bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, že nelze chránit lidi před drahotou roztáčením inflační spirály. „Zdá se mi, že některé úvahy, i těch nejméně zodpovědných, jsou motivovány osobním nebo skupinovým prospěchem a zájem o to, jak se dostat z inflační pasti se týká lidí až na posledním místě. Ale když už nejsou naše vláda a její bruselští mentoři schopní ovlivnit tempo inflace a její mezinárodní důvody, mohli by se pokusit hledat nástroje, jak její následky zmírnit alespoň u nás doma. Pan exministr Kalousek je v tomto ohledu osoba asi nepříliš důvěryhodná, ale přece jenom by mu mohli členové současné vlády naslouchat a jeho argumenty třeba i kritizovat, ale přece jen o nich přemýšlet,“ dodává.
Fotogalerie: - Tak já jedu! Babiš na cestách
Vláda má podle šéfa resortu zdravotnictví Vlastimila Válka vytipovaná místa pro romské uprchlíky z Ukrajiny. Naráží však na odpor lidí, kteří v okolí těchto lokalit bydlí. Společnost je podle něj vyhrocená. „Pan ministr zdravotnictví zdá se, že za tu krátkou dobu, co se ukazuje na veřejnosti, naslouchá zejména sám sobě. Snad by se mohl poradit se svými kolegy a kolegyněmi, kteří ještě jako členové opozice minulé vlády volali po otevření České republiky pro lidi utíkající z různých koutů světa a tvrdili, že bude snadné se o ně postarat. Pokud tedy mají něco vytipovaného, ať to laskavě sdělí všem, kteří se romských uprchlíků obávají a poradí pražskému primátorovi, mimochodem také Pirátovi, nejen kam s nimi, ale hlavně jak překonat vzájemné předsudky a kulturní zlozvyky, aby ‚společnost nebyla vyhrocená‘. Často to vypadá také tak, že vše ‚hrotí‘ zejména ti, kteří by díky svému mandátu měli uklidňovat alespoň svoje voliče. Vlajky a mávátka jsou sice viditelné, ale i s tím by mohli být všichni trochu skromnější a ‚nehrotit‘,“ říká Zbořil.
Bojíte se Vladimira Putina?Anketa
Ať mluví s těmi stávkujícími!
Ministr si stěžuje, že když shání místo pro ubytování romských uprchlíků, tak mu lidi stávkují. Co s tím? „Ptát se dnes, když celá akce už běží, je asi pozdě, ale možná by pan ministr mohl začít také mluvit s těmi stávkujícími, zkoumat, zda početný kaleidoskop neziskových organizací, jejichž povinností je páchat veřejně prospěšnou činnost, neutrácí jim svěřené prostředky a svou energii zbytečně a na nesprávných místech. Mohli by, všichni společně, romským uprchlíkům vysvětlovat, proč je vítají, jaké jim připravili podmínky, aby se jim u nás dobře žilo a aby proti nim nemusel nikdo panu ministrovi stávkovat,“ komentuje Zbořil.
„Tady je potřeba najít nějaké lokality mimo Prahu, kde budou spokojení, kde budou moct vést svůj způsob života. Ale k tomu budeme muset tu lokalitu najít,“ uvedl ministr Válek v Partii. „Proč zrovna mimo Prahu? Proč se nezeptat v Praze, jak kdysi navrhoval pan Bartoš a jeho pirátská kolegyně, a nehledat v neobydlených domech a bytech malých i velkých oligarchů trochu místa pro naše nové a pozvané spoluobčany. Byť spoluobčany jen dočasné. Když mohli Pražáci poučovat lidi v Mostě, Janově a jinde jak se chovat, ať si sami ověří, jak to vypadá v praxi a jak se má mluvit a jednat s lidmi s jinou sociální inteligencí a vzděláním,“ komentuje Zbořil.
Psali jsme:
Zátopek. „Chodil mezi nás – studenty indonéštiny“
Důležitým tématem ve veřejném prostoru je české předsednictví v Radě EU. Symbolem má být Emil Zátopek.
„Emila Zátopka jsem jako kluk obdivoval, potom také když se vrátil ze svého delšího pobytu v Indonésii a chodil mezi nás – studenty indonéštiny. Viděl jsem ho u sochy sv. Václava v Praze, když jako důstojník československé armády protestoval proti invazi armád Varšavské smlouvy do Československa. Znal jsem jeho osud, když mu někteří normalizační aktivisté ubližovali, a také později, když ti, kteří mu záviděli jeho život, hledali v seznamech něco, co by jim dosvědčilo, že oni byli ti lepší. A tak mi připadá divné, že ho dnešní Česká republika potřebuje ke své reprezentaci. Možná by dnes ani neměl radost, kdo všechno se chce k jeho památce hlásit.“
Bojíte se Vladimira Putina?Anketa
Přípravy na předsednictví v Radě EU jsou v plném proudu. „Nehodnotím je, protože o nich nic nevím. Jen mi někdo občas ukáže obrázek, jak nějaký náš hofrát korzuje koridory a kuloáry eurounijních budov a vysedává na různých shromážděních, aby nám potom řekl, že jsme jednotní a silní. A že nad naši ‚jednotu a sílu‘ není ve světě nic lepšího, protože my nejen jiné Evropany, ale i ty druhé odjinud, něčemu přiučíme. Proto také nemohu udělat nic jiného, než nechat ten evropský svět jít kolem. Ono to jistě nikomu vadit nebude,“ podotýká Zbořil.
„Mnozí si myslí, že svět se točí jen okolo Volodymyra Zelenského“
A co v uplynulých dnech dále zaujalo doktora Zbořila? „Snad jen to, že mnozí si myslí, že svět se točí jen okolo Volodymyra Zelenského. Ale mne dnes zaujala reportáž ruské státní TV o podpisu dohody postsovětských států o vzájemné spolupráci a vojenské pomoci z moskevského Kremlu. Byla to reminiscence na SNS (Spojenectví nezávislých států), které nebylo zvlášť úspěšné. Dnes se prezidenti 12 států představovali jako ti ochotní tento historický neúspěch napravit, a tak alespoň trochu vztyčit varovný prst. Podle jejich velkých slov by se nemusely Spojené státy obávat věrnosti těchto staronových spojenců RF, ale nemusely by je ani přehlížet. Jedno z mnoha slov padlo i na téma ‚Velká země od Vladivostoku po Brest‘, snad abychom si všichni uvědomili, na jakou mapu, nebo spíše globus, se tito politici a jejich vojáci dívají. A jak opatrně a s obavami sledují ‚imperiální ambice‘ Velké Británie, které se jim zdají větší než do sebe zahleděných Spojených států.“
Fotogalerie: - Ukrajinští Romové na Hlaváku
Zároveň si také všímá: „Jak při této příležitosti nevzpomenout, že západní hranice tohoto prostoru je pohyblivá, a že slova polského předsedy vlády a částečně také polského pana prezidenta o eliminaci všeho ruského a odstranění Rusů z povrchu země, může mít echo i v nápadu ‚zrušit‘ Polsko a ‚oslabit‘ Poláky, což bylo přání ruských vladařů už od pozdního středověku. Dokonce i to v Moskvě zaznělo, i když jen v komentáři tiskové mluvčí MZV Lavrova, paní Zacharovové. Také slova o Vladivostoku a ‚Dálněvýchodních mořích‘ se zdála být spíše reakcí na jednu z posledních zmínek amerického prezidenta o spolupráci jeho vlády se zeměmi ASEAN, která oživila jeho slova z inauguračního projevu o ‚indickém Pacifiku‘. A připomnělo to dnes tak hojně citovaného George Orwella a jeho svět, o který soupeří Oceánie, Euroasie a Eastasie jen proto, že jim to umožňuje znevolnit všechny ostatní.“
A čeho bychom si měli všímat? O čem se nemluví? „To je pro mne těžká otázka, protože žijeme v době, kdy všichni mluví o všem, a ještě víc je těch, kteří tomu všemu rozumějí. Snad bych mohl jen doporučit, že by lidé mohli konečně už začít mluvit mezi sebou a nikoliv k někomu, že by mohli přestat mentorovat ty druhé. Nenávisti a obecné neslušnosti je, zdá se, u nás už také požehnaně, ale o tom už nikdo nechce nic slyšet. A pokud ano, obávám se, že ho ti hluční hrubiáni ukřičí.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
