Kvůli nebezpečí nákazy koronavirem se začalo s tzv. chytrou karanténou. Byl tím ovšem ohledně ochrany osobnosti překročen příslovečný Rubikon. Lidé a jejich kontakty jsou elektronicky sledováni, i když musí dát svolení. Co tomu říkáte?

Možná přišel čas zavést chytrou hranici. Pod tímto pojmem si představuji určitý komplex právních institutů a technických opatření, jak vysvětluji níže. Nejde o žádné znovuzadrátování hranic. Přeshraniční spolupráce začala hned po listopadu 1989, dávno před vstupem naší země a okolních států Visegrádské čtyřky do Evropské unie. Šlo o iniciativu zdola organizovanou státy, městy, starosty, různými spolky. Je to také souhrn přirozených individuálních aktivit.

Tisíce lidí po obou stranách hranic se spolu seznámily a spolupracují. V sousedících zemích kooperují také hasiči, policie a nemocnice. Zvláštní kapitolu představují pendleři, kteří k plné spokojenosti všech zúčastněných stran našli zaměstnání na druhé straně hranic, nebo naopak k nám dojíždějí. Lidé rádi překračují zelenou hranici jako turisté, dělají si malé výlety do sousední země. Nemusejí jet na Maledivy, ale třeba i během jednoho dne poznají jiné zvyky, jiný svět, mohou si hledat a nacházejí za humny“ přátele.