Nová "prezidentská vláda" je podle vás ranou pravici nebo demokracii v této zemi?
Demokracie jako taková ohrožená rozhodně není, spíše se posouvají ústavní zvyklosti do sféry, na kterou jsme nebyli zvyklí. A to je překvapením pro všechny, možná více pro pravici než levici, protože dosavadní praxe - vzpomeňme na 101 podpisů, které musel přinést Stanislav Gross na Hrad Václavu Klausovi - prezidentovi ukázala jinou variantu, než jak se nakonec rozhodl Miloš Zeman.
Ing. Miloš Zeman
Směřujeme mílovými kroky k prezidentskému systému? Prezident Zeman se cítí "silný v kramflecích", opírá se o množství voličů, kteří jej poprvé v naší historii zvolili přímo...
Prezidentský systém je možné nastolit, ale musela by se radikálně změnit Ústava a to v českém prostředí nikdo neprosadí. Mandát voličů, kteří volí prezidenta, je jedna věc, ústavní zvyklosti parlamentní demokracie je věc druhá. Na Slovensku také zavedli přímou volbu prezidenta "za pochodu", ale nebyl to důvod k tomu, aby prezident vybočoval z koridoru jemu vymezeném v parlamentní demokracii ústavou a ústavními zvyklostmi.
Pokud bychom touto cestou měli směřovat k prezidentskému či nějakému kvazipoloprezidentskému systému, pak nás dle mého názoru čekají spíše konflikty, které zažívá Rumunsko nebo zažívalo Polsko za dob prezidentství Lecha Walesy v první polovině 90. let. Nebojím se, že by mělo docházet k putinizaci našeho politického systému. Čistším řešením směrem k poloprezidentskému systému by byl celonárodní plebiscit o změně systému, ale pak mohl Miloš Zeman jako kdysi Charles de Gaulle, nechat napsat novou Ústavu, prosadit ji v Parlamentu a vyvolat třeba celonárodní hlasování.
Ale nemyslím si, že se vydá touto cestou, ani že by mohl získat drtivou podporu voličů jako tehdy francouzský prezident. A jak už jsem uvedl, takovou změnu systému nepovažuji v našich podmínkách ani za funkční. Osobně si myslím, že by se významní političtí aktéři, tedy parlamentní strany, měli ubírat opačnou cestou a revidovat tímto směrem i Ústavu a posílit principy parlamentarismu a vládního kabinetu. Například zavedením konstruktivního vyjádření nedůvěry, kdy poslanci mohou odvolat premiéra jen tehdy, pokud se shodnou na nové osobě pro tuto funkci. To existuje v Německu či Polsku.
Další možností je povinnost prezidenta jmenovat napoprvé premiérem kandidáta z početně nejvýznamnější strany. Pokud jím sestavená vláda nedostane důvěru zákonodárců, tak je prezident povinován jmenovat premiérem politika z druhé nejsilnější strany. Tak je to v bulharské ústavě. Možností je samozřejmě více, tyto dvě uvádím jako příklad. Změny by ale měly být koncepční a systémové, nikoliv reaktivní a uskutečňované jen proto, že se někomu to či ono na Miloši Zemanovi nezamlouvá.
Co říkáte na jednání strany LIDEM? Nemyslíte si, že to hraje jak se říká na obě strany?
LIDEM jsou v těžké pozici. Pravicová vládní koalice ji potřebovala kvůli podpoře, ale v dílčích otázkách se někdy oprávněně cítila být strana LIDEM opomíjena. Každý politický subjekt nyní již myslí na blížící se volby a LIDEM se potřebuje marketingově dostat do povědomí voličů a nemyslím si, že to dělá úplně špatně.
Je podle vás čas nových hnutí a uskupení á la Úsvit Tomia Okamury?
Nedomnívám se. Nevýhodou našeho stranického systému nejsou stávající strany jako takové, ale patové povolební situace od roku 1996. Pokud se volební koalice musejí spoléhat na těsné většiny kolem 101 hlasů a na nejisté přeběhlíky, nemají silný mandát a to je frustrující i diskreditující. Spíše si myslím, že by prospěl soubor technických systémových změn, přičemž pouhá změna volebního systému spásu podle mého názoru nepřinese. Nepohodlným "luxusem" našeho stranického systému jsou i dvě silné a navzájem si konkurující strany na levici i na pravici, což je navíc umocněné tím, že na celostátní úrovni sociální demokraté dosud neuzavírali koalice s komunisty a hledali spojence ve středu nebo dokonce na pravici.
Jaký předpokládáte politický vývoj v příštích týdnech? Směřujeme k rozpuštění Poslanecké sněmovny a novým volbám?
Netroufám si odhadnout. Možná by neměla úplně zapadnout odpověď Miloše Zemana na otázku novináře Blesku po pádu Topolánkovy vlády na jaře roku 2009, tedy více než rok před volbami. Otázka zněla takto: Co by on sám dělal na místě prezidenta Václava Klause? Miloš Zeman odpověděl, že by jmenoval premiérem člověka blízkého svému mozku a nechal by ho sestavit vládu složenou z odborníků. A přesně to Miloš Zeman udělal. Druhá část té odpovědi zněla, že by vládu nechal vládnout více než rok, i kdyby nezískala důvěru.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
