Profesor Tomský zakročil proti Macronovi: EU usmířila zpustošený světadíl? Všechno lži! Mír zajistilo NATO a atomová bomba

11.03.2019 20:41

Britští poslanci zrazují voliče brexitu, kteří referendum v červnu 2016 vyhráli. ParlamentnímListům.cz to řekl politolog a nakladatel Alexander Tomský, který léta v Anglii žil. Tamní zákonodárci jsou prý odhodláni brexit zmařit. Eurokraté jako Donald Tusk jsou dle Tomského nepřáteli společnosti, Evropy i občanského smíru. Macronovo poselství Evropanům prý obsahuje samé lži a Evropský parlament má moc stejnou asi jako ruská duma pod vládou Putina, tedy prakticky žádnou.

Profesor Tomský zakročil proti Macronovi: EU usmířila zpustošený světadíl? Všechno lži! Mír zajistilo NATO a atomová bomba
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog a nakladatel Alexandr Tomský

Pane profesore, brexit se blíží a stále není jasné, jak to dopadne. K odchodu Británie z EU by mělo dojít za pár týdnů. Jak to vidíte? Přijde odklad? Nebo odchod z Unie bez jakékoli dohody?

Těžko předvídat. Blíží se 12. březen a s ním hlasování. Většina poslanců opět dohodu vyjednanou vládou odmítne, jsou zastánci setrvání; a přestože vystoupení Británie v režimu pravidel EU není brexit, jak si jej euroskeptici představovali, je lepší než členství v Unii. Británie by kontrolovala svou hranici a neplatila (v librách) 13miliardový roční příspěvěk. Národ je rozdělený a poslanci ještě více, volili převážně status quo a nyní zrazují voliče brexitu, kteří plebiscit vyhráli. 

V médiích se objevuje, že stoupá šance na chválení dohody v britském parlamentu, neboť někteří ostře protiunijní poslanci mírní své požadavky a pro dohodu by mohli zvednout ruku. Povede to podle vás k něčemu?

Anketa

Vítáte návrat Ivana Langera na scénu, byť jen regionální?

3%
94%
hlasovalo: 11123 lidí

Nic takového. Zastánců brexitu je v Dolní sněmovně pouze 118 ze 640 momentálně hlasujících poslanců.

Spory se vedou především o tzv. irskou pojistku, která má zabránit vzniku klasického hraničního přechodu mezi Severním Irskem a Irskou republikou, která je členem EU. Proč je to tak důležité, že se kvůli tomu dohody o podobě brexitu nehnou z místa?

Premiérka žádnou změnu v tzv. irské pojistce v Bruselu od minulého hlasování nevyjednala. Ani nemohla, vzbouřilo se totiž 15 ministrů její vlády a přinutili ji, aby se po druhém odmítnutí dohody hlasovalo o odložení vystoupení po termínu 29. března. Eurokrati v Bruselu nemuseli tím pádem nic měnit. Ta pojistka byl přílepek Bruselu/Dublinu k dohodě, aby údajně kvůli neviditelné hranici nemohla Británie měnit obchodní pravidla jednotného trhu a celní unie. Jakmile by tak učinila, Severní Irsko by se ocitlo v jiném režimu než republika a platila by ustanovení Bruselu v šesti hrabstvích. Šlo o porušení suverenity království. Celní hranice ale může být propustná, poplatky lze vybírat po internetu a osobní dopravu pomíjet, jako v případě Norska a Švýcarska, které nejsou členy celni unie.

Je vůbec stoprocentně jisté, že Spojené království Unii nakonec opustí? Nakolik je podle vás ve hře varianta, že k brexitu nakonec vůbec nedojde? Třeba na základě druhého referenda, po němž někteří volají.

To záleží na náladě občanů. Zatím se bouří převážně zastánci setrvání. Poslanci jsou odhodláni výsledek referenda zmařit. Druhý plebiscit toryové ve sněmovně neschválí, je to nejen neústavní a nefér klást opět možnost setrvání v Unii, ale zničilo by to nadobro konzervativní stranu, jejíž členové převážně volili brexit (dvě třetiny). Ostatně napětí stoupá už dnes, většina konzervativců ve sněmovně je ochotna své voliče zradit, nemají to lehké, protože jim může jejich místní organizace odmítnout nominaci do příštích voleb, a proto to kamuflují odkladem termínu vystoupení a přetvařují se, že vyjednají lepší smlouvu, ačkoli v Bruselu už padlo mnohokrát, že se na dohodě nic měnit nebude.

Stále dokola se bouřlivě diskutuje o dopadech, jaké bude brexit mít na Británii i zbytek EU. Dennodenně můžeme číst o tom, jak obrovské náklady to bude mít, jaké desítky miliard liber to Brity bude stát a z odchodu se budou hodně dlouho vzpamatovávat. Jak to bude podle vás?

Důsledky odchodu, o nichž se mluví, by se týkaly podmínek po tzv. tvrdém brexitu podle pravidel WTO (světové obchodní organizace) a vzniku celní hranice mezi kontinentem a Británií. Ta by pochopitelně proud zboží zbrzdila a snížila a nepochybně by poškodila obě strany. Těžko odhadnout o kolik.  

Najdou se i tací, a nejde o nějak zanedbatelnou menšinu, kteří tvrdí, že brexit může sice Brity na začátku bolet, ale nakonec na něm vydělají. Skutečně? Lze říci konkrétně, proč, na čem a díky čemu vydělají, nebo to tak prostě nebude?

Samozřejmě. Daleko největší dopad na vzájemný obchod by měla změna anglické obchodní politiky. Británie by nakupovala mnohem méně potravin a zboží z Evropy, s níž má značný deficit (67 miliard liber ročně), měla by bezcelní výhodu s celým světem. Zpočátku by utrpěla o něco víc než EU, ale časem by měla velkou výhodu. Tomu chtěli eurokrati zamezit, té se právem obávali.

Fotogalerie: - Senát o brexitu

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády
Jiří Dienstbier
Milan Štěch
Schůze Senátu. Senátoři projednali mimo jiné zákon...
Schůze Senátu. Senátoři projednali mimo jiné zákon...
Schůze Senátu. Senátoři projednali mimo jiné zákon...

Šéf Evropské rady Donald Tusk de facto řekl, že pro zastánce brexitu je připraveno místo v pekle. Co na to říci? 

Jako Polák zřejmě zapomněl, že většina lidí v peklo nevěří. Staré floskule ale přežívají i ztrátu víry. Já považuji eurokraty, jako je on, téměř za nepřátele společnosti, Evropy a občanského smíru. Bruselská nevolená vláda působí rozvrat, který jejich mandaríni svalují na nebohé protestní strany. 

Proč vlastně brexit a vše kolem bruselští lídři prožívají natolik, že se nezřídka pouští do takto emocionálních komentářů?

Protože jsou posedlí svou ideologií, kterou považují za pokrok lidstva. Je to politické náboženství, stačí citovat nedávné výroky prezidenta Macrona, aby se lidé nenechali rozvraceči (nacionalisty) svést z cesty a neochvějně pokračovali na cestě míru a integrace, velkolepého „projektu blahobytu, svobody a demokracie“, aby stáli na straně světového pokroku, jehož je Evropa (projekt EU) historickým předvojem, neboť „usmířila zpustošený světadíl“ a „dokázala definovat normy pokroku“. To jsou všechno lži; mír zajistilo NATO a atomová bomba, a oni budují „imperiální“ antidemokratickou mocenskou organizaci, ničí hospodářskou konkurenci, euroměna poškodila jižní Evropu atd. a tak dále, ale slyšíte z jejich slov budovatelskou víru ideologů, majitelů „norem pokroku“ a budoucnosti, v níž se zabydleli. Až Macron padne doma, stane se komisařem v Bruselu. Pro mě je ideálem Evropa svobodných národních států, ty mohou jistě v nějaké organizaci formulovat společné zájmy – těch je ale velmi málo a nemají nic společného s integrací a konvergencí. Podstatou hospodářského rozvoje Evropy na rozdíl od všech otrockých říší byla v dějinách svoboda konkurence. Integrace je zlo.

Výraznou debatu vyvolala deklarace Emmanuela Macrona občanům Evropy, v níž francouzský lídr vzývá společné evropské hodnoty a nabádá k těsnější integraci, třeba v rámci migrace, kde navrhuje zřízení celoevropského azylového úřadu. Co Macron touto nezvyklou výzvou všem Evropanům sleduje? A má šanci to prosadit?

Přerozdělování migrantů bylo odmítnuto. Tady politickou šanci nemá, proklamuje jen svou víru v multietnickou a multikulturní společnost, globální svět bez hranic, což prosazují tzv. liberální elity a nadnárodní firmy. Ostatně ve Francii jej už budou volit snad jen migranti.

Macron mluví o svobodě, ochraně a pokroku coby základních pilířích evropské obrody. Dokonce chce vytvořit Evropskou agenturu pro ochranu demokracie. Jaké pocity to ve vás vyvolává? Měli bychom francouzského prezidenta následovat?  

Je to jazyk imperátora, hrozí vzbouřencům. EU je antidemokratická organizace, cenzura má chránit vládu nomenklatury, tak jako to dělá Putin, a evropská armáda má potlačit lidovou rebelii. Budovatelé nové Evropy se obávají opozice vůči svému projektu míru a socialismu, jak říkali komunisti, a ztráty mocenského monopolu.

Názor, že nadcházející volby do Evropského parlamentu budou přelomové a zásadní, je slyšet nejen od Macrona, ale i jeho oponentů či politiků s opačným viděním světa napříč Evropou. Zhodnotíme-li to naprosto chladně, skutečně budou tak zásadní? Neříká se to před každými volbami? 

Samozřejmě, že budou znamením změny, odpor vůči elitě narůstá. Většinu v europarlamentu euroskeptici nejspíš nezískají a tato sněmovna nemá praktický žádnou moc, pouze schvaluje tak jako Putinova duma. Pokud ale bude jejich nástup silný a bude je v europarlamentu slyšet, posílí opozici proti migraci a integraci. Mohou rozbít dosavadní jednotnou ideologickou frontu.

Může nějaký výsledek těchto voleb něco výrazného změnit?

Výrazná podpora protestních stran je důležitá, je to výstraha politikům a bruselské nomenklatuře, že je status quo neudržitelný a nastává potřeba reforem. Politické náboženství je bohužel nereformovatelné a konfliktu se nelze vyhnout.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Oskar Krejčí: 50 atomovek USA v Turecku? Část plánů globální války. A krok Ruska? Náhody neexistují

14:55 Profesor Oskar Krejčí: 50 atomovek USA v Turecku? Část plánů globální války. A krok Ruska? Náhody neexistují

POLITOLOGOVÉ Turecká ofenzíva v Sýrii? „Podle mého názoru, došlo k dohodě mezi Spojenými státy, Ture…