„Protože mám mnoho známých poctivě věřících a příležitostně se setkáváme, nejsou pro mne jakékoli křesťanské svátky dobou konzumu, opilství a obžerství,“ předesílá politolog Zdeněk Zbořil k velikonočním svátkům. „Většinou jsem ale až do Velikonoc jezdil lyžovat. To tento roku nemohu a tak jsem doma a čtu si. Třeba tu citlivou kritiku zpolitizovaného hesla o pravdě a lásce, kterou krátce před svou smrtí napsal katolický básník Jiří Kuběna. Zjednodušeně se snažím vyložit si jeho slova tak, že pravda je u Boha a láska (Ježíš Kristus) je cesta k pravdě. Nemusíme s tím souhlasit, ale je lepší o tom přemýšlet, než pravdu a lásku degradovat na výzvu k boji,“ dodává.
Papež František v neděli ve Vatikánu ve velikonočním mírovém poselství před tradičním požehnáním „Městu a světu“ vyslovil svá největší přání. Jsou jimi například konec „probíhajícího vyvražďování“ v Sýrii či „ovoce moudrosti“ pro osoby odpovědné za řešení diplomatické krize kolem KLDR. Ve svém projevu také zmínil konflikty v Jemenu, v Jižním Súdánu či na Ukrajině. A čemu bychom měli zvlášť věnovat pozornost? „Rozhodně všem zemím, které papež František ve svém poselství jmenoval. Bohužel, všichni, a zejména ti nejmocnější, jsou přesvědčeni jen o své pravdě a papežovo poselství občas někde zmíní, ale nenaslouchají mu,“ říká Zbořil. „Nemohli by pak páchat svá pověstná zla ve jménu dobra. A bez ohledu na to, zda jsou to protestanti, katolíci, muslimové a všichni, kteří neváhají loupit a zabíjet ve jménu spravedlnosti a svého lidského práva. To často je, jak říká jeden moudrý jezuita, barvy bílé,“ dodává.
Nová hymna? Národní síla je i v tradici
ČOV představil ve středu novou verzi hymny společně s autorem úprav, skladatelem Milošem Bokem. Podle záměru iniciátorů by měla být hymna sebevědomější a vlastenečtější, případně také delší. U řady politiků se ale nápad výboru setkal s odporem. Ministr kultury Ilja Šmíd dokonce označil novou verzi hymny představenou ČOV za kýč. Podle ministra zahraničí Martina Stropnického je síla české hymny v její prostotě. „Na hymnu se nemá sahat. Věci, jako je hymna, státní vlajka a některé další státní symboly, by měly kvůli tradici zůstat zachovány a neměly by se měnit jako módní doplňky,“ uvedl prezident v posledním pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov. „Nejen, jak říká pan Stropnický, je síla národní v prostotě, ale i v tradici. Přece nejde jen o Fidlovačku, ale i o celé dějiny bojů za svobodu českého národa a jeho symboliku. Možná ale právě to vadí nejvíce. Žijeme přece v zemi, kde lze ukrást prezidentskou vlajku, rozstříhat ji, zašantročit a nekritizovatelný soud to prohlásí za roztomilý hapenning,“ reagoval Zbořil. „Když už chceme ‚kotvit‘ na Západu a snažíme se o likvidací arci jen některých národních států, co se dohodnout o spojení Zachovej nám Hospodine, Bože krále chraň a Vzhůru Francouzi, formujme bataliony! Třeba z každé této hymny vezmeme jeden verš a napasujeme na melodii Kde domov můj, protože jistě brzy nějaká neziskovka dojde k názoru, že nemá jít ani o instrumentaci, ale že slova Ódy na radost nejsou košer,“ dodal.
ČOV sdělil, že chtěl hlavně vyvolat diskusi o podobě hymny a tvrdí, že nikdy neměl ambici prosazovat novou verzi hymny od skladatele Boka. Pouze chtěl vyvolat veřejnou debatu o podobě hymny na celonárodní úrovni. Už dříve hovořili iniciátoři této aktivity o tom, že právě výročí sto let od vzniku státu je vhodná příležitost zamyslet se i nad českou hymnou. Jenže, je skutečně pravý čas o tom otevírat diskusi? A prošla by vůbec nějaká nová verze? „V dnešním Parlamentu ČR je možné cokoliv. Hlavně si ale myslím, že pokusit se objednat, zaplatit a prezentovat novou nebo upravenou hymnu na veřejnosti není vedeno ničím jiným než touhou po zisku. Samozřejmě nevím, zda je pravda, že ta nová úprava hymny měla stát 600 tisíc korun, ale když si spočítáme, jaký by to mohl být ‚kšeft‘, nechce se věřit v naivitu takového nápadu,“ reagoval Zbořil. „Mezi dnes už zapomenutými šejdíři z pražské ODS se takové myšlenky hodnotily pozitivně slovy ‚to je dobré, to se dá dobře profinancovat‘. Stejně jako se vlastně skoro nedávno ‚profinacoval‘ asi za 10 mil. Kč nápad Českého olympijského výboru a hl. m. Prahy ucházet se o uspořádání OH v Praze. Ještěže máme nového ministra kultury. Alespoň podle jeho stručného vyjádření k ‚případu česká národní hymna‘ se zdá, že uvažuje jinak a lépe než někteří jeho předchůdci,“ dodal.
Kauza Skripal? Stále nevíme, čemu věřit
Ruské diplomaty uplynulý týden jako projev solidarity vykázaly téměř tři desítky zemí, které společně vypověděly přes 150 Rusů. Česká republika vypověděla tři diplomaty, stejný počet českých diplomatů proto musí opustit Rusko, a to nejpozději do 5. dubna. „Jistě bude zajímavé, až naši poslanci, kteří chtěli prezidenta republiky soudit za velezradu, že si dovolil otázat se BISu, zda se novičok u nás nacházel, budou omlouvat, anebo budou čekat tak dlouho, až paní/slečna Skripalová přestane mluvit. Stále ještě nevíme, čemu můžeme věřit, ale to, že reprezentanti ČR přestali zmiňovat, jak jsou uražení (jeden se senátorů dokonce dotčen ve svém vlastenectví, i když je z KDU-ČSL) svědčí o nějaké změně názorů,“ uvedl Zbořil. „A protože ani v dalších členských zemích EU není všechno průzračně čisté, bojujeme sice stále ještě proti Putinovi, ale už ne proto, že máme nezvratné důkazy, ale ze solidarity k Velké Británii. K té, která naši milovanou Evropskou unii právě zrádně opouští,“ dodal.
Ke kauze také dodává: „Vypadá to ale tak, že nejen na Slovensku a v Rakousku vědí, že vyhlašování diplomatů za nežádoucí osoby je akt ne snad ještě válečný, ale předválečný (viz podobná rozhodnutí v předvečer druhé světové války, s výjimkou SSSR). Na druhé straně ale víme, že přece jenom válka už leží nejen na diplomatických stolech, ale i mezi ‚muži ve stínu‘ a v Sýrii dokonce i na bitevním poli.“
Server Refex.cz připomíná, že v posledních měsících táhli prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš za jeden provaz. Jenže po znovuzvolení prezidenta Zemana se prý situace změnila. Babiš začal dávat jasně najevo, že je premiérem země, která patří do EU a do NATO. Důrazně odmítl požadavek SPD Tomia Okamury či komunistů, aby Češi, Moravané a Slezané mohli v referendu hlasovat o vystoupení z EU a z NATO. „Přestože je Andrej Babiš trestně stíhaný, přestože jeho vláda zatím nemá důvěru, přestože má na krku kauzu Čapí hnízdo a v minulých letech byl v mnoha věcech ve střetu zájmů, jeho zahraniční politika daleko více sleduje české národní zájmy, než bychom mohli předtím předpokládat. Na rozdíl od Zemana, který stále, a v poslední době ne moc úspěšně, hraje ruskou a čínskou kartu,“ chválí Babiše publicista Viliam Buchert. Zmiňuje i to, že se Babiš sešel s předsedou dolní komory amerického Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů Paulem Ryanem, a prezident ne.
„Nechci, aby se moje slova někoho dotkla, ale nejsem si jistý, že je mohl napsat někdo ve stavu střízlivém. Tak snad jen poznámku: V PL jsme o sporné existenci ‚tandemu‘ Zeman–Babiš, o kterém se toho napsalo v minulých dvou letech až příliš mnoho, upozorňovali již před rokem. Domnívali jsme se, že je to trochu jinak a že Zeman a Babiš jsou soupeři, arci na vyšší úrovni než třeba politici tzv. demokratického bloku a těch ostatních,“ uvedl Zbořil.
„Z toho, že se prezident nesetkal s Paulem Ryanem, ale ten naopak mluvil s předsedou vlády, a to přesto, že je k údivu mnoha českých novinářů stále ještě ‚v demisi‘, nelze nic důležitého vyvěštit. Spojené státy mají své zájmy a jsou ochotny v zájmu svých zájmů adorovat stejně jako hanobit kohokoli, kdo si myslí, že je jejich přítelem nebo nepřítelem. Něco jiného je přemýšlet o tom, zda státní návštěvy se připravují dlouhodobě a ceremoniálně, ale přepadové nálety mají větší dynamiku. Takže asi šlo o něco jiného. Možná opravdu, jak tvrdí mnozí komentátoři, jen o pana Nikulina, který až se uloží na léta do některého z humanitárních vězení ve Spojených státech nebo na Guantánamu, jistě si vzpomene na něco, co by tam od něj rádi slyšeli,“ dodal.
A zda se nějak mění vztahy mezi Milošem Zemanem a Andrejem Babišem? „To nesleduji, protože k tomu nemám dost informací a nejsem tak odvážný jako většina českých zpravodajů a politických komentátorů, abych se mohl dopouštět šířit informace, které většinou mají jen jepičí život. Navíc je obstarávají zejména ti, kteří nás zahlcují detaily, které nám nepomáhají něco pochopit, ale vytvářejí, možná i žádanou, fiktivní politickou realitu,“ uvedl politolog.
Psali jsme:
„Léta jsem vedl na katedře a později v Ústavu politologie FF UK seminář…“
Proti přednáškám členů vlády ANO na Vysoké škole ekonomické v Praze sepsali studenti petici. Obávají se, že jim bude prezentován jen jeden názorový proud, což je podle nich nepřípustné jen několik měsíců před komunálními a senátními volbami. O chystané sérii přednášek s názvem Hospodářská politika pohledem jejích tvůrců informovaly dříve Hospodářské noviny. První z přednášek na Národohospodářské fakultě VŠE je naplánovaná na 4. dubna, postupně by před studenty měli předstoupit jednotliví členové vlády. Sérii má uzavřít 10. května premiér Andrej Babiš. Mimosemestrální kurz je jedním z výsledků memoranda o spolupráci mezi Úřadem vlády ČR a Národohospodářskou fakultou VŠE.
„Léta jsem vedl na katedře a později v Ústavu politologie FF UK seminář nazvaný Aktuální problémy politiky a zúčastnily se ho desítky politiků ve vládních funkcích i v opozici – a nezdá se mi, že by to našim studentům nějak uškodilo. Byli to lidé z různých politických stran, od Zelených přes KDU-ČSL a dokonce ještě i KDS, ODS, ODA i KSČM a ČSSD, a to nejméně ve dvou, třech stranických generacích,“ reagoval Zbořil. „Kromě toho tam chodili nejen členové vlády a straničtí funkcionáři, ale i jejich občanští oponenti. Nemyslím si také, že by přítomní studenti tyto volné i řízené diskuse s politiky považovali za indoktrinaci. Jsou dnes často úspěšní v politice a zachovali si, alespoň někteří, různou schopnost reflexe. Umějí dodnes kriticky číst a zkoumat to, co je jim předkládáno jako nezvratná tvrzení nebo domnělé pravdy.“ Podle politologa je důležité, aby na VŠE nechápali takové přednášky nebo diskuse jako „nalejvárnu“, ale jako možnost poznávat politické osobnosti nikoli jako podivné exoty uměle vypěstované audiovizuálními a tištěnými médii. A doplňuje: „Nebo řečeno kulturně a s odkazem na Jana Ámose Komenského, aby si i na VŠE uvědomovali, že ‚studentova hlava není nádoba, kterou musíme za každou cenu naplnit nějakým obsahem, ale lampou, kterou je třeba rozsvítit‘...“
Jiří Drahoš založil spolek Společně pro Česko. Na jednu stranu tvrdí, že půjde o apolitický spolek, který bude spojovat lidi různého politického smýšlení, jenže on sám ohlásil kandidaturu do Senátu. Reagoval i Miroslav Kalousek, který napsal na sociální síti: „Dobrou noc. Teď jsem slyšel, že zítra bude pondělí. Plně se s tímto názorem ztotožním hned poté, co se o tom poradím se svým analytickým týmem. Apolitický spolek Společně pro Česko,“ uvedl Kalousek. Doplnil i to, že sdružovat by se měly demokratické strany, ale spolky smysl nemají. „Protože rodem jako pan Drahoš pocházím z Moravy, dovolil bych si mu připomenout, že už na začátku devadesátých let jsme slýchávali, že ‚Morava a Slezsko, nejsou žádné Česko!‘ Jeho snaze vytvořit něco spíše nadstranického rozumím, protože si také myslím, že by se mohli hádat, polemizovat a diskutovat lidé různého politického smýšlení,“ uvedl Zbořil. „Doufám, že to není jen pokus na jedno použití (třeba pro volby do Senátu) a že se panu profesorovi podaří dát dohromady lidi ‚svobodomyslné‘ a ‚realisticky‘ uvažující (odkazuji na TGM na začátku 20. stol.) Asi s nimi nevyhraje příští volby, ale mohli by nastavovat zrcadlo těm, kteří se v něm nechtějí vidět. Už okamžitá reakce pana Kalouska svědčí o tom, že takových politiků a stran, které a kteří by se raději neviděli, bude asi mnoho,“ dodal.
Možná by syndikové mohli častěji upozorňovat na vulgarismy
Nevybíravým kritikům novinářů už zřejmě zvoní hrana. Syndikát novinářů ČR se totiž rozhodl spustit projekt, který učiní přítrž tomu, jak se mezi veřejností a hlavně na sociálních sítích šíří urážky vůči novinářům. Informoval o tom Newsroom ČT24. Útoky bude monitorovat tým, který má pro začátek šest členů, ale počítá se se zapojením dalších lidí. Pro vyhledávání nejrůznějších urážek budou členové Syndikátu využívat on-line nástroj SocialWatch. Tento program podle nadefinovaných slov prohledává diskusní fóra nebo sociální sítě. Když objeví podezřelé příspěvky, které budou obsahovat například slovní spojení „mediální žumpa Václava Moravce“ nebo výraz „presstituti“, tak je zobrazí na počítačovém monitoru.
„Já už podobné snahy o ‚čistky‘, tentokrát mediální, zažívám asi potřetí nebo počtvrté. Možná by syndikové mohli častěji upozorňovat na vulgarismy a prohřešky proti českému pravopisu a stylistice, když už vidíme, že i lidé na úrovni univerzitních profesorů mluví lidovou, někdy až obhroublou češtinou,“ reagoval Zbořil. „Nevím, co všechno budou v Syndikátu považovat za citové sémantické exprese hodné evidence a jak budeme informováni o tom, co se smí a nesmí. Chtěl bych jim připomenout jejich slavného předchůdce Eduarda Basse, kterého už téměř před stoletím trápila otázka, ‚zda má mluvit jak mu zobák narost, nebo jako Gebauer‘. A pro jistotu doporučuji také přečíst si Listinu základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR, a její apelativní odstavec o tom, že ‚jakákoli cenzura je nepřípustná‘,“ dodal.
Předseda pražské buňky Syndikátu novinářů Marek Zouzalík se k tomu vyjadřoval podrobněji: „My pak uděláme screenshoty a o celém incidentu vytvoříme záznam,“ uvedl v pořadu Newsroom ČT 24. Na autory příspěvků, kteří onu hranici snesitelné kritiky překročí, pak bude Syndikát novinářů podávat trestní oznámení. „A co když někde napíši něco o ‚Zouzalíkových záznamech‘? Bude to hodné trestního oznámení jako nesnesitelné? Také by stálo za to, upozornit Policii ČR a státní zastupitelství, že se blíží syndikátová tsunami, protože si dovoluji odhadnout, že alespoň v prvních dnech budou mít co dělat a koho soudit...“ říká k tomu Zbořil.
Moderátor TV Barrandov Jaromír Soukup se ve svém pořadu Duel Jaromíra Soukupa postaral o skandál, o němž se nyní hojně hovoří na sociálních sítích. Svých hostů se totiž Soukup zeptal na to, koho by nechtěli mít za souseda. Na výběr byl muslim, Rom, černoch a Miroslav Kalousek. „Zdá se mi, že pana Soukupa chtějí skandalizovat mj. i příznivci pana Kalouska, který není ve svých verbálních útocích na své kolegy v Poslanecké sněmovně právě vybíravý. Pokud se někdo domnívá, že jde o rasismus, mohl by si uspořádat třeba soukromou anketu a zjistit, zda taková otázka lidi zajímá, či nikoli,“ reagoval politolog. A koho by on nechtěl mít za souseda? „Když chcete odpověď, s kým bych já nerad bydlel, pak mohu odpovědět jednoduše: zejména ne s obtížnými sousedy, kteří neumějí pozdravit, slušně se chovat, házejí nám na zahradu odpadky a venčí tam, pokud zapomenu zavřít, svoje mazlíčky. A upozorňuji, že bydlím s příbuznými, v nejbližším sousedství mám etnické Čechy a jen jednoho souseda z Uzbekistánu a Gazpromu (ale toho jsem za poslední rok ještě ani jednou neviděl). A pro toho, kdo si myslí, že jsem rasista předem oznamuji, že se od roku 1960 zabývám studiemi jihovýchodní Asie, žil a pracoval jsem v Korejské republice a Vietnamu, v Indonésii, v Indii a v Íránu, a i tam jsem měl také dobré a špatné sousedy, ale obvykle slušněji vychované než někteří naši současní i bývalí politici a hlavně v televizích všeho druhu vystupující povídaví herci a herečky, jejichž osobité projevy si zde nedovolím pojmenovat, abych nebyl zařazen na Zouzalíkův seznam jako první v pořadí,“ říká Zbořil.
A čemu bychom měli v příštích dnech věnovat pozornost? „Možná bychom se v nejbližších dnech měli věnovat tomu, co se děje v blízkém i vzdálenějším zahraničí. Je to, a bude to, asi mnohem důležitější a nebezpečnější než u nás za humny,“ uzavírá Zbořil dnešní Rozjezd.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
