Takhle naletět, směje se Zdeněk Zbořil těm, co křičí kvůli ,,Zemanovu pálení trenek”. Osidlování EU Merkelovou? Pojďme se konečně ptát...

18.06.2018 6:00

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Pálení spodního prádla na Hradě? O trenýrky nešlo. Doslova kouřová clona zastínila podle politologa Zdeňka Zbořila důležitou schůzku. V souvislosti s odchodem Jitky Chalánkové z TOP 09 podotýká, že i uvnitř miniaturní politické strany „jde o boj a udržení se u jakéhokoli ‚politického krmelce‘, řečeno slovy generála Blaška. A ten senátní je pěkně hluboký!“ A dohadování o obsazení postu ministra zahraničí? „Prostě se na osobě nedohodli a teď jde jen o to nějak to veřejnosti, pokud má zájem, vysvětlit. Nechci být prorokem, ale myslím si, že ‚veřejnosti‘ je to jedno,“ podotkl Zbořil. V dnešním Rozjezdu se věnuje také světovému dění a přidává historickou paralelu.

Takhle naletět, směje se Zdeněk Zbořil těm, co křičí kvůli ,,Zemanovu pálení trenek”. Osidlování EU Merkelovou? Pojďme se konečně ptát...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

V minulém týdnu pozval prezident novináře na tiskový brífink. Setkání se uskutečnilo ve čtvrtek u vchodu do Lumbeho zahrady. I když teď víme, co bylo obsahem, dopředu program avizován nebyl. Snad jen to, že půjde o „příjemné události“ a nebude prostor pro otázky novinářů, jak uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. „Zřejmě chtěl prezident a jeho mluvčí dát příležitost různým zájemcům o dění na Hradě, aby si namáhali fantazii a dohadovali se o tom, co bude, až bude. Dělají to ve většině svých setkání s politiky a navíc, i když se něco od nich dozvědí, informují své čtenáře o něčem jiném. Tentokrát měli příležitost uvažovat už před prohlášením pro tisk o důvodech setkání pana prezidenta s designovaným premiérem a ředitelem ČEZ, kteří podle pana Babiše a i podle tiskového mluvčího pana prezidenta měli jednat o ‚budoucnosti české energetiky‘. To, že za tím vším hledali něco jiného, nesvědčí o ničem menším nebo větším, než že hradní slova neberou už tradičně vážně a vždy si dopřávají spíše vlastní dohady prezidentových slov než sdělování obsahu prezidentových sdělení. Domnívám se, že téměř všichni přítomní a ti ostatní, kteří průběh této akce komentovali, se obávali zeptat na to hlavní, co si tito tři pánové vlastně řekli třeba o rozdělení ČEZ na část budovatelskou a část provozní, nebo o tom, kdo by se mohl modernizace nebo rozšíření existujících českých jaderných elektráren účastnit.“

Zbořil také dodává: „Pálení spodního prádla nepochopili jako kouřovou clonu a dodnes se nikdo skutečným tématem rozhovoru nezabýval. A nezeptal se ani nepřímo nebo při jiné příležitosti. Dokonce nikdo ani nepoložil otázku, jakou mají tito tři triumvirové v daném případě oprávněnost o tomto tématu jednat. Snad ale všichni víme, že mnozí politici odmítají komentovat svá rozhodnutí a často odmítají odpovídat na různé otázky. Když jde ale o tak důležitou věc, jako bylo avizované setkání, nemuseli se tazatelé spoléhat jen na prezidenta, ale dotazy určené prezidentovi mohly být položeny i panu Babišovi nebo Benešovi. Pokud vím, dodnes se tak ještě nestalo.“

Před čtvrteční tiskovkou se sociální sítě i mediální prostor zaplnil řadou spekulací o tom, že Zeman odstoupí apod. Tajemnému brífinku se věnovali i sázkaři. Do nabídky zařadili to, že prezident oznámí svou účast na mistrovství světa ve fotbale, plány na léto, okamžitou abdikaci ze zdravotních důvodů, že adoptuje Ovčáčka, zasnoubení dcery atd… A s jakým dojmem sledoval tyto diskuse Zdeněk Zbořil? „S úžasem! Ačkoli nemám valné mínění o úrovni české žurnalistiky, nenapadlo mne, že na tak průhledný prezidentův trik všichni naletí a díky své ignoranci odvedou pozornost od toho podstatného. Mj. pokračování diskuse o jakémsi fiktivním pálení čarodějnic před Hradem poskytlo účastníkům oné podivné schůzky dost času, aby se připravili na její další pokračování. A to ani nemusíme spekulovat o tom, že se tam, okolo ohně, mohlo debatovat o třetím termínu sestavování koaliční vlády nebo případné ‚vlády odborníků‘,“ říká politolog.

Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi…

Na tiskové konferenci nakonec poděkoval prezident novinářům, že přišli v hojném počtu, a sdělil, že „čas spodního prádla v politice skončil“, spálil za asistence hasičů červené trenýrky a odjel. „Pokud vím, pan prezident někde řekl, že tento jeho happening je méně škodlivý a urážející než ‚happening rozstříhání prezidentské vlajky‘, jak pojmenovala věc posuzující ‚nezávislá‘ soudní autorita. Je také pravda, že ‚quod licet Iovi, non licet bovi‘ (co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi), ale také záleží na tom, koho považujeme za boha a koho za vola,“ reagoval Zbořil.

Přidejme některé komentáře, které poté zazněly. Komentátor Jindřich Šídlo na serveru seznamzpravy.cz uvedl: „Domnívám se, že to byl nejtrapnější moment spojený s úřadem prezidenta republiky od novoročního projevu prezidenta republiky Gustáva Husáka v roce 1989. Mně na tom přijde jedině zajímavé, co všechno dokážeme platit ze svých daní. Například tohle mohutné nasazení hasičů vůči tomuto vtipu.“ Karel Schwarzenberg na sociální síti napsal: „Obřadnost tohoto zemanovského autodafé je z jednoho důvodu pozoruhodná. Naznačuje, jak se ta akce, které se smál celý národ, dotkla prezidentského majestátu. Tudíž to muselo být slavnostně spáleno. Mohl by to člověk s údivem a lehkým úsměvem přehlédnout, kdyby nebyla děsivá představa, že by nastala politická situace, kdy osud národa závisí na rozhodnutí muže takto choré mysli.“ Komentářů byla celá řada o tom, jak moc dokáže Zeman všechny naštvat, a Tomáš Klvaňa použil i ostřejší výraz.

„Všechny autory komentářů, které zde zmiňujete, nemám, pokud jde o slušné způsoby, ve velké vážnosti. A to bez ohledu na společenské postavení, které jim je přisuzováno, které nabyli díky svému narození se zlatou lžičkou pod jazykem a ‚výchově na služkách‘. Nemluvě ani o těch, kteří jsou veřejně známí díky své služebnosti politické nebo finanční pervertované moci. Co k tomu tedy dodat? Snad ani nic jiného, že i oni naletěli na prezidentovu hříčku a pomohli mu odvést pozornost od podstatného k nepodstatnému. Zejména ti, kteří ‚prosazují evropské hodnoty‘, by snad nemuseli být tak důvěřiví ve své schopnosti poznat, oč vlastně na Hradě šlo,“ říká Zbořil.

A zda čtvrteční Zemanova akce opět posílila tvrdé jádro jeho příznivců? „K tomu samozřejmě nemáme žádná důvěryhodná data. Ale dovolil bych si souhlasit s možným předpokladem, že to Miloši Zemanovi zvýší popularitu. Nezapomínejme ale ani na to, že v tom bude hrát roli i to, kdo se mezi jeho kritiky snaží prezentovat svou politickou i ‚lidovou‘ moudrost,“ uvedl politolog.

Odmítnout vyznamenání? Antiprezidentská móda

Senát navrhne prezidentu Miloši Zemanovi ocenit 27 osobností, mimo jiné tenistku Helenu Sukovou, kosmonauta Vladimíra Remka nebo sestru protikomunistických odbojářů Zdenu Mašínovou. Mašínová je nominována na medaili Za zásluhy. Serveru iDNES.cz řekla, že by si od Zemana vyznamenání nikdy nevzala. „Takové individuum, co nás cpe na východ, do Kremlu, Číňanům, je podle mě nedůvěryhodné a nebezpečné.“ Prezident Zeman jí ale vyznamenání ani udělit nechce. „Já opravdu nevidím důvod vyznamenávat někoho jenom proto, že je něčí sestra,“ řekl na TV Barrandov. „Odmítnout vyznamenání, které uděluje někomu prezident republiky, ať už na základě jakéhokoli doporučení, ale přece jen z vlastní vůle, je zvláštní ‚antiprezidentská‘ móda. Tentokrát je to kuriózní už proto, že prezident republiky se nevyjadřoval nikoli nekriticky ke střílení bratří Mašínů v Československu, k jejich prostřílení se na Západ, ani nemluvil o působení Ctibora Nováka, kterého paní Zdena Mašínová dobře znala, v celé té stále ne zcela po pravdě popisované záležitosti,“ uvedl Zbořil. „Osudy rodiny Mašínových a jejich přátel byly tragické a pohnuté, ale jako má paní Zdena právo si myslet o prezidentovi, co chce, nemůže ani jemu upřít právo na to, co si o tomto jejich osudu myslí on,“ dodal.

TOP 09 odmítla podpořit kandidaturu Jitky Chalánkové do Senátu, a to i přestože Miroslav Kalousek intervenoval, aby nominovaná byla. TOP 09 ale v tiskovém prohlášení sdělila, že „opustila ideály konzervativní strany“. Chalánková bude kandidovat za Nezávislé a z TOP 09 odejde. „Kdo někdy ještě poslouchá svalnaté řeči reprezentantů TOP 09 v Poslanecké sněmovně, na tiskových konferencích a ve vysílání stále je ještě obdivující ČT,  mohl by snad někdy i uvěřit tomu, že, jak tvrdí pan Farský, tato strana má voličům srozumitelný politický program kromě nadávání Andreji Babišovi, případně těm, kteří s ním ještě mluví. A mohl by si myslet, že v TOP 09 jde o ‚konzervativní ideály‘. Ti, kteří na to nevěří, vědí, že podobně jako jinde jde i uvnitř miniaturní politické strany o boj a udržení se u jakéhokoli ‚politického krmelce‘, řečeno slovy generála Blaška. A ten senátní je pěkně hluboký!“ uvedl Zbořil. „Také neřest nechat se nominovat politickou stranou na nějakou lukrativní funkci, nejen v českém Parlamentu, ale třeba i v tom evropském, je docela populární. Ačkoli jsem pana Kalouska mnohokrát kritizoval za pružné zaujímání politických postojů, myslím si, že tentokrát neměl být oslyšen. Pokud se tak stalo, je krize v TOP 09 zřejmě větší, než si její členové a sympatizanti dovolují přiznat,“ dodal.

„Nechce se mi ani věřit…“

Máme po referendu ČSSD, ale dohadování o vládě pokračuje. Miroslav Poche rozdělil budoucí koaliční partnery. Ve vládě ho nechce vidět premiér Andrej Babiš, ani prezident, ovšem ČSSD za ním stojí. Europoslanec Poche ale neuvažuje o tom, že by přestal usilovat o post ministra zahraničí. „Kdo by si myslel, že se neděje ‚něco divného‘, o tom lze oprávněně pochybovat, že to nemyslí s věcmi veřejnými vážně. Po krkolomném vnitrostranickém referendu ČSSD, ve kterém asi šest a půl tisíce členů strany rozhodlo o účasti v Babišově vládě, a to aniž se někdo ptal asi 350 tis. voličů ČSSD v posledních volbách, je zde nový problém. Nechce se mi ani věřit, že to, co se dnes týká tohoto veřejně nepříliš známého politika, spočívá v tom, že před třemi čtyřmi lety řekl něco podivného o přistěhovalecké krizi v Evropě. Jednak si tehdy přestávali rozumět politici i na nejvyšší úrovni v EU, ale ani v ČR nebylo málo těch, kteří papouškovali heslo Angely Merkelové ‚My to zvládneme!‘. Pan Hamáček ještě v sobotu v Právu tvrdil, že je v této otázce pevný jako skála, ale dnes bude už pondělí a i v ČSSD se názory a postoje mění relativně rychle. Zvláště když Andrej Babiš dal najevo, že by tu druhou funkci ve vládě, funkci MZV, také dokázal, alespoň dočasně, vykonávat. Přesto si ale myslím, že také v tomto případě nejde o ideje a že je vlastně rozhodnuto. Mnohým se pan Poche v PS nelíbí, a tak vláda s ním asi nebude, nebo ten veletoč budou muset udělat jiní,“ uvedl Zbořil.

Nepřijatelný je Poche i pro komunisty. Předseda Vojtěch Filip tvrdí, že varoval ČSSD, že ho nechtějí. „Jestliže mezi občany koluje seznam 12 europoslanců, seznam 12 zrádců se také říká na některých serverech, tak se na mě nezlobte, ale takoví politici nemají důvěru českých občanů. A to je ten důvod, proč my nechceme Miroslava Pocheho,“ hřímal šéf komunistů v Otázkách Václava Moravce. Ovšem Hamáček tvrdí, že je to pro něj novinka. „Na žádném jednání nezaznělo, že KSČM vadí Miroslav Poche a že nemůže být ministrem zahraničí,“ sdělil také v Otázkách. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na sociální síti v reakci na výměnu názorů uvedl, že předseda ČSSD slíbil prezidentovi, že Pocheho někým nahradí. „Nejde o nic nového, co bychom z minulosti neznali. Zase se hraje za zavřenými dveřmi a marně všichni předstírají, že jim jde o zásady. Prostě se na osobě MZV nedohodli a teď jde jen o to nějak to veřejnosti, pokud o to má zájem, vysvětlit. Nechci být prorokem, ale myslím si, že ‚veřejnosti‘ je to jedno,“ reagoval politolog.

Jako hlavní důvod nesouhlasu s obsazením postu ministra zahraničí jsou uváděny postoje Pocheho k migraci. Mezi lidmi koluje jeho článek z roku 2015, který tehdy publikoval na iDNES.cz s názvem „Neotáčejme se k uprchlíkům zády“. „Proto se osobně přikláním k tomu imigranty v České republice přijmout a poskytnout jim prostor pro nový život,“ psal mimo jiné. Podle Hamáčka jde o nedorozumění, které se vysvětlí, a k Pochemu by výhrady chápal, „kdyby měl gumový člun a vozil migranty do Evropy“, ale ne proto, že před lety napsal jeden článek, ale jinak držel zásady zahraniční politiky. Hovořil o tom také v Partii na Primě. „Můžeme souhlasit s panem Hamáčkem, že jde o nedorozumění mezi jednajícími, a nikoli o článek z roku 2015. Kdo chce psa bít, hůl si najde. Teď jenom abychom věděli, kdo to je. A komu pan Poche vadí tak, že se kvůli tomu riskuje neúspěch sestavení druhé Babišovy vlády. Na takové informační poušti je těžko bránit se ‚spikleneckým teoriím‘, falešným zprávám i obyčejnému lhaní i na nejvyšší politické úrovni.  Buď mají pana Pocheho rádi v EU, nebo se líbí nevoleným elitám v ČR, anebo platí oboje. Nebo na něho nic nemají, a proto může být nebezpečný,“ uvedl Zbořil.

Jen někdo Ruskou federaci izoluje

V Rusku začalo mistrovství světa ve fotbale. Někteří novináři obviňují Putina z toho, že bude chtít využít mistrovství k legitimizaci svého režimu. „Putinův Kreml doufá, že s pomocí mistrovství vyvede Rusko z izolace,“ zněl titulek britského deníku The Independent. Doplňme, že příští šampionát se uskuteční v Kataru. „Když uvážíme, jakou roli hrají v pořádání MS v kopané peníze a kdo vlastně toto MS platí a bude platit v budoucnosti, musím se tvrzením v The Independent tak trochu smát. Především i v GB by mohli vědět, že Rusko není Rusko, ale Ruská federace, a že jen někdo ho ‚izoluje‘, jiný vítá s otevřenou náručí. To, že ho ‚chtějí izolovat‘ někde v Evropě, neznamená, že je to celá Evropa. Stačí se jen naučit trochu německy a číst německy psané noviny a mohli by i poddaní britské královny pochopit, co to ta ‚izolace‘ ve skutečnosti je. A zda nežijí o skoro dvě století později, kdy si britská politika zahrávala s výsadou ‚splendid isolation‘,“ uvedl politolog.

Na zasedání Evropské lidové strany v Mnichově kancléřka Angela Merkelová naznačila, že kvóty mají platit pouze tehdy, pokud je přijmou všechny země EU. Zavedení kvót proti vůli části zemí Unie podle ní nefunguje. „Nemám dojem, že by prosazení systému kvót pomocí hlasování kvalifikovanou většinou přispělo ke zklidnění situace,“ uvedla. Další důležitou událostí, která se týkala migrace, bylo, že Itálie odmítla povolit přistání lodi Aquarius, na jejíž palubě bylo přes 600 uprchlíků, což vyvolalo ostrou slovní přestřelku mezi Paříží a Římem, Emannuel Macron hovořil o nezodpovědnosti a cynismu italských úřadů.

„Nová italská vláda je ve funkci teprve několik dnů a je těžké tvrdit, že se snaží plnit předvolební sliby některých představitelů politických stran, kteří jí dovolili vzniknout, anebo že jde o ‚transformaci‘ těchto slibů v rámci agendy EU. Angela Merkelová naopak léčí rány, které utrpěla její prestiž kvůli jejím dodnes nevysvětlitelným rozhodnutím týkajících se ‚osidlování‘ zemí EU z její vůle. Dodnes nevíme, proč k tomu došlo, kdo to financoval a kdo uměl spočítat důsledky, které to bude mít pro změnu sociálních poměrů, situaci na trhu pracovních sil a jaký to může mít vliv na požadovaný vznik armády EU v blízké budoucnosti,“ reagoval Zbořil. „Evropská komise stále ještě provinile hledá viníky krize a snaží se je hledat někde jinde než u sebe. A Emmanuel Macron stále ještě uvažuje o své významné roli evropského politika, ale stále víc a víc nabývám dojmu, že se mu to nedaří, nebo v horším případě že je evropskými událostmi vlečen,“ dodal.

Bavorský ministr vnitra Horst Seehofer se zlobí na německou kancléřku Angelu Merkelovou. Dokonce tvrdí, že s ní už nemůže pracovat. Podle Welt am Sonntag to Seehofer řekl ve čtvrtek hned dvakrát na schůzce se členy vlády. Důvodem sporu má být to, že Merkelová byla vstřícná k uprchlíkům. Teď sice už netrvá ani na kvótách, ale šéf CSU by rád vracel zpět migranty, kteří už byli registrováni v jiné zemi. „Spor mezi Angelou Merkelovou a Horstem Seehoferem je denně komentován s naléhavostí, která se někdy zdá až neuvěřitelná. Ať je to jakkoli, není to dnes už spor jen mezi některými migrací postiženými spolkovými zeměmi, ale i mezi koaličními partnery a skutečně se to může zdát jako ohrožení koalice,“ uvedl politolog. „Shodou okolností jsem projížděl dva dny SRN, četl noviny a díval se na TV, ale ačkoli byla slyšet silná slova, politickou paniku jsem neregistroval. Třeba jsem ale byl tam, kde to lidi tolik nebolí jako v Bavorsku, kde CSU chce dávat najevo svou nejen předvolební neústupnost,“ dodal.

Při svých politických zkušenostech může být Merkelová pesimistická

Podle Spiegelu se Angela Merkelová obrací častěji do historie. Zdroje listu uvádějí, že s diplomaty i spolustraníky několikrát hovořila o Augšpurském míru z roku 1555, který v Německu ukončil první fázi krvavého konfliktu mezi katolíky a luterány. Vydržel třiašedesát let, jenže pak přišla třicetiletá válka. Píše o tom iDNES.cz. Augšpurský mír Merkelové připomíná, jak je poválečné uspořádání světa křehké a jak snadno může naši civilizaci se všemi jejími aliancemi a smlouvami smést nečekaná válečná pohroma. „V německé politice se někdy opravdu připomínají historické paralely mezi protestanty a katolíky a jejich nikoli jen věroučné, ale i ekonomické a politické důsledky. Angela Merkelová i díky své rodinné anamnéze těmto historickým paralelám dobře rozumí. Nevím, zda vámi citovaná slova skutečně řekla, či nikoli, ale umím si představit, že může při svých politických zkušenostech a  současném pohledu na světové dění být velmi pesimistická. Je nás mezi těmi staršími dost takových, kteří sdílejí podobné obavy. Ale těm mladším to nevysvětlíme,“ říká Zbořil.

Prezident Donald Trump se setkal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a hovoří o schůzce historického významu. Zároveň také říká, že by si přál, aby se opět vrátilo Rusko do G7. Přitom vysocí představitelé jeho administrativy jasně sdělují, že Rusko je největší hrozba, a nevypadá to, že by NATO mělo v plánu omezit své aktivity. „V nějakých francouzských novinách jsem zahlédl titulek vztahující se k setkání Donalda Trumpa s Kim Čong-unem. Autor stati, kterou tento titulek uváděl, se ptal, zda toto jednání bylo historické nebo hysterické. Možná bychom podobně mohli nazvat jednání na úrovni G7 nebo NATO a nemusíme k tomu potřebovat ani známou fotografii otráveného Donalda Trumpa, vemlouvavé Angely Merkelové a zasmušilého japonského předsedy vlády. Podobný obrázek ze zasedání NATO sice nemáme, ale snad nám poslouží podivuhodné komentáře českého generála Petra Pavla, o kterých často nevíme, zda je myslí doopravdy, zda nejsou zkreslené politickými komentátory a těmi, kteří je dále trousí, kde se dá,“ uvedl Zbořil.

„Mohu-li si i já, nejen Angela Merkelová, dovolit historickou paralelu, zdá se mi, že se opakuje (samozřejmě s výhradami) situace v předvečer ‚světové revoluce‘, za kterou někteří politici považovali první světovou válku, jiní státní převrat v carském Rusku, události dvacátých a třicátých let v Německu a nakonec léta druhé světové války. Abychom nezapomněli, tato ‚světová revoluce‘ probudila skoro celou Asii, anebo alespoň její nejlidnatější a ekonomicky nejvýznamnější části,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.


Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

12:08 Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „V této souvislosti mne ale také zaujalo nadšení mladých lidí v některých evr…