Vůl a kráva, staří a hloupí lidé. Zdeněk Zbořil úderně o tom, co zní Evropou po Brexitu, o chování Němců k nám a také o ,,úspěších" Ukrajiny

4. 7. 2016 6:48

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Na tvrzení, že pro Brexit hlasovali méně vzdělaní, chudší a také starší lidé, kteří tak kazí mladým budoucnost, reaguje politolog Zdeněk Zbořil poznámkou, do kolika let by lidé mohli chodit volit a jak by to bylo s blondýnami nebo závislými na drogách. K bolestivým ranám, které na mezinárodní scéně v poslední době utrpěla Ukrajina, říká, že nejde jen o prohru na pomyslné politické šachovnici, ale ve skutečnosti je to už dávno pohyb za startovní čarou ukrajinské koloniální podřízenosti.

Vůl a kráva, staří a hloupí lidé. Zdeněk Zbořil úderně o tom, co zní Evropou po Brexitu, o chování Němců k nám a také o ,,úspěších" Ukrajiny
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Anketa

Přestřelil Miloš Zeman, když velvyslance USA Schapira nepřímo nařkl z korupce?

4%
96%
hlasovalo: 10499 lidí

Svobodná strana Rakouska uspěla se svou stížností na průběh druhého kola prezidentských voleb. Ústavní soud vzhledem k porušení předpisů při sčítání hlasů rozhodl o tom, že se volby o příští hlavu státu mezi kandidátem Zelených Alexanderem Van der Bellenem a kandidátem Svobodných Norbertem Hoferem budou opakovat. Po Brexitu je to další nepříjemná zpráva pro „Evropu“, vždyť si stačí připomenout, jak čeští politici vítali těsné vítězství „zeleného“ kandidáta.  „Je to dobře nejen pro Rakousko, ale pro celou Evropu,“ uvedl tehdy ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. „Poražen zůstává kandidát strachů, předsudků a zloby a hlavně jejich přihnojování,“ liboval si předseda Strany zelených Matěj Stropnický. „Dobrá zpráva nejen pro Österreich, ale i pro celou Evropu! Rozum a rozvaha zase jednou zvítězily,“ nemohl zůstat pozadu ministr kultury Daniel Herman.

„Kdyby se politické dění řídilo alespoň elementární logikou, mohli bychom předpokládat, že jde o dobrou zprávu. Ale kdy vlastně se evropská politika řídila obecnými nebo i přísnými pravidly správného uvažování? Spíše předpokládám, že povstane – jak říkal klasik – ‚zběsilý evropský maloměšťák‘, který ve svých obavách se neštítí ani toužit po krvi. Pro Rakušany, kteří jsou, kromě Vídeňáků, ve vztahu k Evropské unii tradičně chladní, může být Brexit jakýmsi povzbuzením. Ale protože jsou ve svých politických úvahách trochu více realisty než jinde v EU, vědí, že Brexit je jen takový malý krok do neznáma, který dokonce ještě ani nebyl učiněn. A k výrokům různých politiků jen tolik, že je to s nimi jako v diplomacii. Když některý říká ano, znamená to snad. A když snad, znamená to nikolivěk,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Dávno víme, že europoslanci prodali svou sebeúctu a své svědomí

Právě kolem Brexitu bylo v uplynulém týdnu hodně živo. Při úterním mimořádném jednání v Evropském parlamentu zaútočil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na přítomné europoslance UKIP: „Co tady děláte? Vždyť bojujete za odchod.“ Když mu zatleskali za ujištění, že respektuje vůli britských voličů, osopil se na ně znovu: „Tohle je naposledy, co tu tleskáte.“ To předseda Strany nezávislosti Spojeného království Nigel Farage si triumf před auditoriem užíval. „Nalháváte si, že evropský projekt funguje a že Británie nebude jedinou zemí, která z EU odejde. Když jsem sem před sedmnácti roky přišel a říkal, že povedu kampaň za britský odchod z EU, smáli jste se mi. Musím říct, že teď už se nesmějete,“ rýpnul si. „Vím, že nikdo z vás v životě nedělal pořádnou práci, nepracoval v obchodě, ani nikdy žádnou práci nevytvořil,“ vpálil europoslancům, za což se mu od nich dostalo bučení.

„Dobrý voják Švejk říká při jedné příležitosti, že ‚vodu pije jenom vůl, a proto bučí jako kráva‘. Možná by si alespoň někteří čeští europoslanci mohli tuto větu znovu připomenout. V době, kdy Jaroslav Hašek Švejka psal, byla Evropa také nějaká divná. Ale projevům nesouhlasu europoslanců se nedivím, přece už dávno víme, za kolik, na jak dlouho a proč tyto dámy a pánové prodali svou sebeúctu a své svědomí. Jean-Claude Juncker, ač třídního původu dělnického, slouží zájmům největšího bankovního kapitálu a v těchto dnech se snaží až hystericky hájit svou existenci. Proto má jeho vzrušení, stejně jako řady jeho kolegů, takový ohlas u služebných médií, které lidové podání brutálně označuje za presstituty,“ poukazuje Zdeněk Zbořil.

Junckerova věta o posledním potlesku je téměř starogermánsky výhrůžná

V těchto dnech pobývá střídavě v Německu a ve Francii, a tak může posoudit, jak prožívají změněnou situaci po Brexitu v těchto zemích. „Zaujalo mne, že se zde hodně diskutuje o rakouských prezidentských volbách, o teroristickém útoku na letišti v Istanbulu a jen na okraji jsou prezentovány exhibice různých politiků a ‚mluvících hlav‘ týkající se britského referenda. Takové běsnění, jaké předváděla čtyřiadvacet hodin denně nejméně čtrnáct dní Česká televize, jsem zde (při vědomí svého selektivního výběru politického zpravodajství) nezažil. To nic nemění na tom, že Junckerova věta – ‚Tohle je naposledy, co tu tleskáte‘ – je téměř starogermánsky výhrůžná. A nevím, zda si to pan předsedající hlavní komisař vůbec uvědomuje,“ podotýká politický analytik.

Rozhodnutí Britů o odchodu z Evropské unie viditelně podráždilo i německého ministra financí Wolfganga Schäubleho. V rozhovoru pro list Die Welt am Sonntag tvrdil, že teď není čas na složité změny zakládacích smluv EU, které by vedly k navrácení celé řady pravomocí na úroveň národních států. Reagoval tím na volání některých členských zemí Evropské unie po hluboké reformě společenství, která je podle jejich názoru po Brexitu nezbytná. „Pokud nebude Evropská komise spolupracovat, pak se věci ujmeme sami a problémy zkrátka vyřešíme na úrovni vlád,“ varoval Wolfgang Schäuble. „Pokud se od počátku nezapojí všech sedmadvacet zemí, pak jich začne zkrátka několik málo z nich,“ dodal německý ministr financí.

K německé aroganci zbývalo jen dodat, co bude, když neposlechneme

„Je to opět jen projev v některých evropských zemích dobře známé německé arogance a upozornění, že v Evropské unii si sice jsme rovni, ale některé státy si jsou rovnější. Ještě chybělo dodat, že když neposlechneme, bude například letectvo NATO bombardovat Prahu, jako bylo vyhrožováno v roce 1939, nebo Srbsko v roce 1999. Podobně v devadesátých letech mluvil Helmut Kohl o ‚civilizačním poslání‘ své země, jen jsme mu tehdy nechtěli naslouchat, natož rozumět. Tak si pusťme opakovaně jeho tiskovou konferenci po podpisu Česko-německé deklarace – nebo spíše Deklarace německo-české – v lednu 1997. Pokud si dobře vzpomínám, bylo řečeno, volně parafrázuji, že pokud se situace mezi oběma zeměmi nezlepší, budeme to muset řešit tradičním způsobem,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg poskytl Deníku obsáhlý rozhovor, který se točil především kolem Brexitu. Nešetřil přitom obhroublými výrazy jako nekecat, nejblbější, ať nekecáme blbosti, blbnout. Odchod z Evropské unie prý potřebujeme jako díru do hlavy, o složitých otázkách, jako je vystoupení z EU nebo přijetí eura, se podle něj v referendu hlasovat nemá. Mluvil i o Andreji Babišovi, jehož hvězdná chvíle je už prý za námi, předseda hnutí ANO je podle něj za zenitem. I při vystoupeních v televizi je prý vidět, jak je nervózní. Svůj rozbor momentálně nejpopulárnějšího českého politika uzavřel tvrzením, že prý i Andrej Babiš sám asi cítí, že vrchol má za sebou. A také prohlásil, že všude v Evropě máme toho času manko osobností, což bylo vidět i v rakouských prezidentských volbách, kdy sociální a křesťanští demokraté poskytli opravdu opotřebované politiky z minulosti.

Řeči o Babišovi za zenitem jsou opravdu jen kavárenským povídáním

„Vulgární výrazy v projevech pana Schwarzenberga jsou hojnější než u jiných politiků. Ale ačkoli nejsem jeho obdivovatelem, dovolím si tvrdit, že důvodem je to, že přece jenom mluví německy – a třeba anglicky a francouzsky – lépe než česky. A každý, kdo umí nějaký cizí jazyk, ví, jak je obtížné vyjádřit ironii nebo jakoukoli nadsázku v jazyce, který nemám zažitý jako mateřský. Já jsem si spíše ale v tomto rozhovoru všímal toho, pro jakou Evropu Karel Schwarzenberg je. Jako spíše křesťansko-sociální politik bavorského střihu je konzervativní a v podtextu jeho odmítání referenda je neochota přijmout prvky přímé demokracie, jak je zmiňuje Ústava České republiky. Pak ale ať vinu nesvaluje na nás, kteří jsme do toho nemohli mluvit,“ vyzývá Zdeněk Zbořil.

Podle něj „manko osobností“ existovalo už tehdy na začátku devadesátých let, a to i v ČR. „Jen se o tom nemluvilo jako nyní, když je třeba najít někoho, kdo bude zase jednu generaci zodpovědný za všechny neúspěchy toho minulého. Škoda že si pan Schwarzenberg nevzpomněl, kdo ještě před patnácti lety chtěl EU ‚rozšiřovat‘ a ‚prohlubovat‘. Plačící britský premiér a jeho ‚chyba‘ nedaly do pohybu věci, které dnes ‚opotřebovaní politici‘ nepředpokládali. Nemějme ale obavy, ač opotřebovaní, svou touhu vládnout a bohatnout stále ještě mají. A o tom, zda je pan Babiš za zenitem, či nikoli, nemá cenu hovořit. To je opravdu jen kavárenské povídání a může to být pravda, stejně jako nemusí. Nebo ať se o tom baví naši volení zástupci v parlamentních kioscích a restauracích,“ doporučuje politický analytik.

Premiér Sobotka nás straší jinak, než by měl, a chce myslet za jiné

Kdo by pomýšlel na uspořádání českého referenda o našem členství v EU, natož na Czexit, toho určitě zastrašil premiér Bohuslav Sobotka odpověďmi v rozhovoru pro deník Právo. Předseda vlády prohlásil, že hlasování o vystoupení z Unie by pokládal za věc, která by byla v zásadním rozporu se zájmy českého národa. Jakoukoli diskusi (!) o vystupování ČR z Evropy pokládá za nebezpečnou a škodlivou. Vystoupení z EU by prý poškodilo naše občany, zaměstnance, důchodce i mladé lidi. Připravilo by nás to o stovky tisíc pracovních míst, znamenalo by to prudký pokles životní úrovně, hospodářskou recesi a horší perspektivu pro mladé lidi. Vedlo by to k rozsáhlé emigraci z ČR do zemí, které by dávaly mladým lidem šanci na stabilní budoucnost. Bylo by to i v rozporu s bezpečnostními zájmy, protože hrozby terorismu, válek v okolí EU a migrační vlnu nemůže žádná země řešit izolovaně.

„Pan premiér nás straší jinak, než by měl. On a celá jeho politická generace se dopustila chyb, které bychom měli ‚společně‘ napravovat? Hrozba politickou, materiální a morální krizí je odvěký nástroj demagogů, kteří se snaží vyvinit, ale je to nástroj účinný. Každý, kdo o tom realisticky přemýšlí, možná umí lépe než on, ale rozhodně jinak, sečíst klady a zápory podle pana Sobotky apokalyptického rozhodnutí zůstat, nebo vystoupit. Mohl by si ale i uvědomit, že nemusí příliš naléhat, aby tato jeho snaha přesvědčit občany ČR o výhodách členství v EU nevyvolala opak. Je to přece fyzikální zákonitost, tak často se projevující i v politice. Nevím, zda chce myslet za jiné, ale ať pamatuje starou modlitbu za dar odlišování Friedricha Ottingera, německého teologa 18. století: Bože, dej mi sílu změnit věci, které změnit mohu! Dej mi trpělivost, abych snášel věci, které změnit nemohu. A dej mi moudrost, abych obojí od sebe dokázal rozlišit!“ připomíná Zdeněk Zbořil.

Babičky nemají co rozhodovat. A co blondýny a závislé na drogách?

V souvislosti s Brexitem jsou hodně slyšet hlasy tvrdící, že pro Brexit byli méně vzdělaní, chudší, a také starší lidé, kteří tak kazí mladým budoucnost. Jen ekonomka Markéta Šichtařová na svém blogu kontrovala tím, že pro setrvání v EU byl hlavně Londýn, neboli ohromná masa mladých imigrantů, kteří se nenarodili v Británii. Ti chtěli zůstat v EU, protože EU = sociální dávky a slučování rodin. A hodně časté jsou i hlasy, že lidé jsou moc hloupí na to, aby důležité otázky řešili v referendu. „Ty povídačky o starých hlupácích, kteří ale mají své zkušenosti, a mladých ‚telatech‘ napíchnutých na stále rychleji se rozšiřující a prohlubující se sítě jsou dobovým folklorem. Ještě před sedmnácti lety upozorňoval Alexandr Vondra, že by pětaosmdesátileté babičky neměly rozhodovat o vstupu České republiky do NATO,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Klade si proto otázku, v jakém věku by pak mohly: v 75, nebo v 65? „A co blondýny nebo závislé na drogách, ať již jde o alkohol, tabák, marjánku, hašiš, kokain? Třeba neměly, ale pak si nepřipomínejme v každé politické diskusi slovo demokracie, která je nám stejně jen zástěrkou pro ‚páchání zla ve jménu dobra‘. Ten výsledek britského referenda má jistě ještě další příčiny. Co třeba důvody historické – dávné i nedávné? Není Velká Británie dnes úplně jinou zemí, než kterou známe z literatury, filmu, divadla, o nichž si myslíme, že jsou zrcadlem britské vzdělanosti? Víme přece, jak vypadají britské univerzity a jak různí jsou příznivci britské kopané všech generací, od gentlemanů po hooligans. A lze ještě mluvit o střetávání se tradice s moderností, nebo je to jen dobré téma pro politické rozhovory a eseje?“ ptá se politolog.

Podle Kalouska ohrožuje prezident bezpečnost ČR snad i tím, že jde spát

Do vzrušených debat o referendu k setrvání v EU přispěl i prezident Miloš Zeman. „Nesouhlasím s těmi, kdo jsou pro vystoupení z Evropské unie. Ale udělám všechno pro to, aby bylo referendum a aby se v něm mohli vyjádřit. A totéž k vystoupení z NATO,“ uvedla hlava státu. Podle šéfredaktora Respektu Erika Taberyho je to za současné atmosféry a situace v Evropě jasné volání po vystoupení z EU. „Těmito návrhy se Miloš Zeman stal bezpečnostní hrozbou pro Českou republiku,“ přisadil si předseda TOP 09 Kalousek. „Pro jednoho je prezident bezpečnostní hrozbou, i když Respektem obdivovaní ‚performéři‘ ukradnou prezidentskou vlajku. A podle druhého ohrožuje Miloš Zeman bezpečnost ČR vším a kdykoli, snad i tím, že se ráno probouzí a večer chodí spát. Takže to víme a věnujme se něčemu, jak říkal pan prezident Havel, smysluplnějšímu,“ míní Zdeněk Zbořil.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Miloš Zeman poskytl před krátkou dovolenou rozhovor pro ParlamentníListy.cz. Když hovořil o dalších možných odchodech z EU, zmínil v první řadě Rakousko. O velvyslanci USA Andrew Schapirovi poznamenal, že se považuje za bojovníka proti korupci. Ve světle toho, že funkcemi velvyslanců zejména v méně významných destinacích jsou zpravidla pověřováni lidé, kteří byli velkými sponzory volební kampaně úspěšného prezidentského kandidáta v USA, vyslovil hypotézu, že odměna velvyslaneckým postem pro sponzora je jistý druh korupce, takže Schapirův boj s korupcí v ČR je poněkud pokrytecký. A k Petru Pithartovi, jenž odmítl možnost, aby jeho jméno Senát na vyznamenání navrhl, řekl, že neuvažoval, že by ho vyznamenal, protože nezná žádný pozitivní čin, který Petr Pithart jako politik vykonal.

Výsledek rakouského referenda o odchodu z EU by byl nepředvídatelný

„Pan prezident si myslí, že má dobré informace o rakouské politice. Já je mám jen z té nejnižší ‚občanské‘ úrovně a nebojím se opakovat, že přes všechny kritické postoje občanů Rakouské republiky jsou tam všichni trochu lépe než my orientováni v evropské politice. A pokud dnes nadávají a odevzdali by třeba všechny své hlasy Norbertu Hoferovi, ještě to neznamená, že na druhý den začnou jednat o svém odchodu z EU. Dokonce i kdyby se Hofer stal prezidentem, rozpustil parlament a vypsal předčasné volby, asi by FPÖ vyhrála, ale ještě by nemusela sestavit vládu. A pokud by došlo také na nějaké referendum, nebyl by jeho výsledek snadno předvídatelný, jak se nám, ale i mnoha dnes vystrašeným evropským politikům, zdá,“ myslí si Zdeněk Zbořil.

Prezidentova slova o tom, jak to chodí s volebními kampaněmi a vybíráním velvyslanců v USA, považuje za celkem přesná. „Navíc se o tom můžeme přesvědčit v mnoha amerických filmech a televizních seriálech, z nichž jeden právě končí na ČT2. Ale na přímou souvislost charakteru osobnosti pana velvyslance a povahou americké politiky bychom se měli dívat s odstupem. Připomínám už někde citovanou větu A. J. Liehma, který převzal od své paní po návratu z třináctiletého pobytu v USA, že ‚cokoli o Spojených státech řeknete nebo napíšete je pravda‘,“ podotýká politolog a nediví se ani jednomu z aktérů „nevyznamenání“ českého expremiéra. „Pan prezident zapomněl, že Petr Pithart také usiloval o zvolení prezidentem ČR s podporou KDU-ČSL. A také, ačkoli byli oba členy KSČ, jeden asi devět let, druhý dva roky, přece jen jsou jiné krevní skupiny a ve Vladislavském sále by jejich setkání ‚nebylo hodno‘ ani jednoho,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.

U nás i na Slovensku kandidují na prezidenta osoby místo osobností

Druhý den své návštěvy Kraje Vysočina zakončil Miloš Zeman ve Velkém Meziříčí. Před zaplněným náměstím se v jedné z odpovědí rozhovořil o tom, že tady máme opět samozvané elity. „Kdo rozhoduje o tom, kdo elitou je, a kdo není? Tomáš Halík, pražská kavárna, sluníčkáři? Elitu si lidé sami volí. Politická elita musí mít tu odvahu, aby prošla tajnými a svobodnými volbami,“ upozornil prezident s tím, že zdravý selský rozum duševně normálních lidí vede často k rozumnějším názorům, než mají ti, co se považují za elity. Přitom tito lidé do voleb buď vůbec nešli, nebo je prohráli. Poté si vzal na paškál kněze Tomáše Halíka. „Tento člověk řekl: Já bych kandidoval na prezidenta, ale je tu málo moudrých lidí. Kde ten flanďák bere tu drzost?“ zaburácel Miloš Zeman.

„Problém je, že ve volbách vyhrává jen jeden. A ti, kteří prohrávají, se z toho dlouho nemohou vzpamatovat. U nás – i na Slovensku – se stalo, že na prezidenta kandiduje osoba, nikoli ještě osobnost, člověk, který nemá žádné zkušenosti s politikou. A o té F. X. Šalda říkal: ‚Opravdová politická činnost jest činnost organizující – organizující po nejvyšším možném typu český národní život ve všech vztazích‘. Zkusme si prohlédnout aspoň poslední kandidáty na prezidenta ČR prostřednictvím tohoto axiomu. Kdo z nich byl vlastně politikem a dokonce i politikem elitním. Miloš Zeman se naučil při svých spanilých jízdách po republice určitému stylu hodnocení a také šíření svých názorů jeho pomocí. Je zbytečné ale přemýšlet o tom, kdo na válečnou stezku vyšel jako první a proč. Jen se mi zdá, že Zeman systematicky pracuje na své volební kampaní a Tomáš Halík (s podporou pana Sekyry) o podobné usiluje také. Možná by stálo za to včas je upozornit, že by se mohli mýlit oba,“ míní Zdeněk Zbořil.

Už dávno jde o pohyb za startovní čarou ukrajinské koloniální podřízenosti

Ukrajinský politolog Kost Bondarenko prohlásil, že Ukrajina utrpěla na mezinárodní scéně řadu bolestivých ran v citlivých otázkách ve velmi krátkém časovém období. Měl tím na mysli rány, které utrpěla v Evropské unii, v Nizozemsku, v Německu a od úředníků Unie, kteří řekli, že o členství Ukrajiny v EU se neuvažuje, nebo poslední návštěvu prezidenta Petra Porošenka v Bruselu, kde byl doslova ponižován. Z předem dohodnutého programu schůzek se polovina neuskutečnila a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz se s ním odmítl setkat. Ukrajinci upozorňují i na novou koncepci zahraniční politiky EU, podle níž Evropská unie již nepřipouští ani teoretickou možnost vstupu Ukrajiny do EU. „Není to jen prohra na pomyslné politické šachovnici! Je to ve skutečnosti už dávno pohyb za startovní čarou ukrajinské koloniální podřízenosti,“ tvrdí politický analytik.

„Ale proč o tom složitě přemýšlet u země, kde podle médií má prezident státní občanství Švýcarska a Izraele, starosta Kyjeva Vitalij Kličko německou občanku, nechvalně známý sponzor různých politických akcí a autorit Ihor Kolomojskij je také ještě občanem Švýcarska a Izraele, zástupce gubernátora Boris Filatov Izraele, šéf ukrajinské tajné služby SBU, snad ještě ve služebním poměru, Valentin Nalivajčenko je občanem USA. Stejně jako ministryně financí Natalja Jaresková, ta dokonce přísahala na tři ústavy, ministr hospodářství byl Litevec a Ivan Mikloš také chtěl jít za lepším ze Slovenska na Ukrajinu, podobně jako doma trestně stíhaný bývalý gruzínský prezident Saakašvili. Jak asi dělají tito držitelé mnoha pasů proukrajinskou proevropskou politiku, kvůli které se střílelo na Majdanu?“ podivuje se pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Turecká omluva Ruské federaci vyvolává spekulativní otázky

Na závěr si nechal omluvu Turecka za loňské sestřelení ruského bombardéru, která Ruské federaci umožní normalizovat vzájemné vztahy. „Tady je velký prostor pro kladení spekulativních otázek. Naši geopolitici mlčí, a tak se pokusme si představit, že Turecko nevyjednává vřele s EU, ale o trochu intenzivněji se SRN a Angelou Merkelovou. Ta posílá svého ministra do Ruské federace a tam se rozhodnou přijmout neslanou nemastnou omluvu Turecka za ‚sestřelení letadla‘, ale nikoli už za bestiální zavraždění bezmocného, na padáku se zachraňujícího pilota. Co když se zase jen jedná o rozjíždějící se ‚Orient expres‘, tentokrát z Berlína do Istanbulu a třeba i dále až do Bagdádu? Zní to jako pohádka, ale trochu vzpomínek na posledních skoro jedno a půl století nás snad nezabije,“ dodává politický analytik.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zbořil: Milion chvilek vyzval ke státnímu převratu? ČT je součást protistátní akce

11:34 Zbořil: Milion chvilek vyzval ke státnímu převratu? ČT je součást protistátní akce

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Jsou lidé, kteří si myslí, že 17. listopad patří jen jim, jiní, že patří StB…