„Domnívám se, že hlavním důvodem temperamentního vzplanutí paní europoslankyně je obava, aby ona sama neupadla do zapomenutí. Podobně i její kolegové z některých opozičních stran hledají předvolební politické téma, když už rezignovali na starost o věci občanů ČR,“ komentuje opět poté, co se na čas odmlčel ze zdravotních důvodů, události uplynulých dnů politolog Zdeněk Zbořil. Debatu plnou emocí totiž vyvolal návrh europoslankyně Michaely Šojdrové přijmout padesát sirotků ze Sýrie, který premiér Andrej Babiš odmítl s tím, že jde o děti ve věku 12 až 17 let, máme pomáhat přímo v problémových oblastech a sami prý máme problémy s péči o děti v nouzi. Ještě než se debata dostala na půdu Poslanecké sněmovny, sklidil Babiš silnou kritiku a na sociálních sítích byl označen za hyenu, psychopata, ďábla atd… Podle Zbořila jde o další příležitost, jak ostřelovat „arci z velké dálky“ vládu Andreje Babiše. „Je v tom i velká dávka demagogie, když se hovoří o padesáti ‚sirotcích‘ v době, kdy ani paní Šojdrová neví, kdo jsou a kde jsou jejich zmizelí rodiče. A proč jde zrovna teď o ‚syrské sirotky‘“, když nešlo o sirotky z Bosny-Hercegoviny, Kosova a bombardovaného Srbska? Nemáme v tom nářku dnes už dvacetileté zpoždění, a navíc jsme se jako ČR na těchto válečných akcích na Balkánu humanitárně podíleli? Kolik po nich zůstalo sirotků, kterým bychom ještě dnes mohli pomáhat?“ ptá se Zbořil.
Fotogalerie: - Steve Bannon u Zemana
Jak raději pomoci sirotkům ze Sýrie?Anketa
Opoziční TOP 09 navázala na iniciativu Šojdrové a na jednání poslanců o globálním paktu většiny států OSN o migraci chtěla prosadit usnesení, v němž by Sněmovna požádala vládu o přijetí nejméně 50 syrských dětí bez rodičů z uprchlických táborů v Řecku. Poslankyně Miroslava Němcová konstatovala, že není možné, abychom řekli, že bohatá, demokratická, svobodná společnost není připravena se postarat o padesát dětí, které nemají rodiče. „Mně se zdá, že to je základní otázka vůbec toho, zda společnost má před sebou nějakou budoucnost, jestliže odmítne základní lidskou pomoc, pomoc tomu nejbezbrannějšímu tvoru, tedy pomoc dětem.“ Máme tedy před sebou nějakou budoucnost, když odmítáme pomoct dětem?
„Pamatuji, na rozdíl od paní Němcové, jak Čechoslováci pomáhali ‚řeckým dětem‘ (obětem občanské války rozpoutané v Řecku ve jménu našich ‚západních hodnot‘), potom přišli na řadu (vedle italských komunistů) děti – oběti korejské války, v rámci rozdělování do tzv. socialistických zemí mladí Číňané, Kubánci, Vietnamci, ale vždy se vědělo, proč a z jakých důvodů z těchto zemí do Československa přicházejí,“ popisoval politolog. „Kdyby měla paní poslankyně pravdu, měla by ‚před sebou budoucnost‘ právě země spravovaná tehdy KSČ a jejími kolegy z Národní fronty. Samozřejmě že není pro ČR problém postarat se o padesát dětí, které přišly o rodiče. Ale musí to být učiněno nějakou vhodnou formou, protože to nemusí být jen padesát dětí vytržených ze svého sociálního okolí, ale třeba i padesát rodin, rodů, klanů a kmenů... Za takových okolností nám ani obě vámi citované dámy nezaručí, zda budeme mít před sebou ještě nějakou budoucnost,“ dodal. Zbořil upozorňuje i na to, že bychom neměli přehlédnout ani varování paní velvyslankyně Filipi, která zná celou oblast, domluví se tam místními jazyky a rozumí kulturním a sociálním vzorcům chování místního obyvatelstva.
Němcová ve Sněmovně připomněla také osud židovských dětí, které za druhé světové války před smrtí v plynových komorách zachránil sir Nicholas Winton tím, že je vlaky odvezly do Velké Británie. „Jestliže v roce 1938 přišel Brit do České republiky, který řekl, zachráním odtud děti, a zachránil jich 669, tak mně přijde tragicky smutné, že v roce 2018 je zde Slovák předseda vlády, který říká, že o 50 dětí se naše země postarat nemůže.“ Na Miroslavu Němcovou pak reagovala Helena Válková: „Co Miroslava Němcová předvedla, je absolutně – po stránce historické, sociální, politologické – nepřípustné srovnání dvou událostí, které spolu nemají vůbec nic společného“. Válková vyzvala Němcovou, aby si udělala historickou analýzu, protože se tyto věci nedají srovnávat. „Paní poslankyně asi pečlivě nesledovala příběh ‚dětí Sira Wintona‘, jak jej natočil režisér Mináč. A kdyby se opravdu trochu více historicky porozhlédla, jak jí doporučuje paní prof. Válková, dozvěděla by se, že Evropa v té době byla ohrožena německými norimberskými zákony, že se schylovalo k organizovanému státem řízenému masovému vraždění Židů a ti utíkali ze střední Evropy všemi směry a se svým ‚přijetím‘ měli dnes těžko uvěřitelné obtíže. Dokonce i do Velké Británie se dostávali většinou jako vojáci a zpočátku měli potíže i členové budoucí československé vlády. A pokud jde o povahu debaty v PS v době přípravy projednávání a schvalování státního rozpočtu na příští rok? Ani to snad nemusíme příliš rozvádět,“ reagoval Zbořil.
Prof. JUDr. Helena Válková, CSc.
Zdá se, že Schwarzenberg chystá překvapení
Konflikt mezi Helenou Válkovou a Miroslavou Němcovou a kritika migračního paktu zřejmě vybudily Karla Schwarzenberga. Ten přednesl radikální návrh, odřekněte oslavy vzniku republiky, vzdali jsme se Masarykových hodnot. V jeho slovech: „Vzhledem k tomu, že jsme se dávno vzdali myšlenky Československa, že zde zdatně bojujeme proti nosné myšlence Tomáše Garrigua Masaryka o evropanství a nadáváme na Evropu a teď jsme se také vzdali jeho velké myšlenky, o které mluvím, totiž humanity, a projevujeme se státní politikou antihumánní proti sirotkům, proti uprchlíkům, proti dětem, tak bych prosil, aby ty oslavy 28. října kvůli přemíře pokrytectví byly odřeknuty. Páč bych se styděl vzpomínat na to, co jsme v roce 1918 nastoupili.“
Zbořil k tomu uvedl: „Pokud si dobře vzpomínám, pan Schwarzenberg už vloni nevydržel ve Vladislavském sále oslavovat a zdá se, že zřejmě chystá opět nějaké letošní překvapení. Pokud myslí slovy o Masarykově evropanství jeho ‚Novou Evropu‘, která byla vlastně geopolitickou úvahou o evropském uspořádání po první světové válce (neuskutečněném), mohl by si vzpomenout, že jejím významným evropským protagonistou byl i Masarykův MZV a jeho nástupce ve funkci prezidenta ČSR Edvard Beneš. Toho, a není to tak dávno, chtěl Karel Schwarzenberg, jako kandidát na prezidenta ČR, alespoň posmrtně soudit dodnes nepříliš populárním Soudem pro lidská práva v Den Haag. Zatím se může pochlubit, že byl blízko rozdělení Československa (jeho někteří němečtí spoluobčané dodnes říkají ‚mrzkého splozence versailleského systému‘) a teď se mu zdá, že je vhodná doba zavrhnout i ten 28. říjen.“
Do debaty vstoupil i Václav Klaus mladší, který se nejdříve ohradil proti nařčením z populismu, která létala Sněmovnou: „Na světě jsou desítky milionů dětí, které umírají hlady, v Africe a různě v Asii.“ „Stejně nedokážeme spasit celý svět, a jestli to myslíte vážně, tak rozprodejte svůj majetek, prodejte poslední košili a jako František z Assisi běžte zachraňovat lidi... Syrské děti patří primárně do Sýrie.“ Politolog jeho vstup komentoval takto: „Nevím, zda se skutečně jedná o ‚syrské děti‘, ale pravda je, aniž si ji naší politici a jejich společenské okolí uvědomuje, že v době, kdy se přecpávají na svých rautech v Praze stejně jako v Bruselu aj., umírá denně na celém světě okolo 40 tisíc dětí, a to jsme odkázáni jen na nedůvěryhodné a statistiky OSN. Možná jich je dnes už víc. Ale skutečně by se mohli naši politici a političky přestat chovat jako americké stars zajíždějící se nechat vyfotografovat v zemích zbídačených naší chamtivostí a touhou po přepychu.“
Psali jsme:
Migrace není vybočení z normálu, ale je to „normál“
Citovat můžeme také výrok poslance za ODS Jana Skopečka: „Migrace je podle mě výchylka z normálu, je to anomálie, nikoliv norma. Normální je podle mého názoru žít ve vlastní zemi a podílet se na jejím rozvoji, případně migrovat jen tam, kam jsem zván. A kde jsem schopen se asimilovat, nikoliv putovat do zcela jiných civilizačních okruhů se zcela jinými hodnotami a kulturními vzorci…“
Politolog předeslal, že by si dovolil pana Skopečka opravit: „Migrace není vybočení z normálu, ale je to ‚normál‘. To ale mluvíme o přirozené spontánní migraci, často vyvolané válkami, ale v krajních případech i záměrně řízené. Připomeňme si třeba jen vývoz černých otroků na americký kontinent, nebo ‚osídlovací politiku‘ Velkoněmecké říše, naštěstí pro nás přerušenou vítězstvím Spojenců ve druhé světové válce. Po staletí se vymýšlela a někdy i kultivovala pravidla přistěhovalectví a osídlování a dnes si málokdo dovolí kritizovat migraci na území Severní Ameriky, která začíná střílením bizonů, potom indiánů a nakonec i Američanů samotných. Pozoruhodné ale dnes je, že se téměř nebavíme o demografických problémech současného světa a jen tu a tam vyjadřujeme obavy o životní prostředí nebo z válek o vodu. A ty jsou dnes on the map, aniž si to zejména politici chtějí uvědomit.“
Ing. et Ing. Jan Skopeček, Ph.D.
Nad situací lomil rukama Marian Jurečka z KDU-ČSL: „Kam jsme se to posunuli, proboha?“ ptal se. „Tady lidé před sedmdesáti lety byli ochotni riskovat svůj život, pomoci někomu bližnímu i někomu, kdo byl třeba ze zahraničí, a my tady v době největšího blahobytu, v době technologií, kdy jsme schopni prověřit, jestli je bezpečné ty lidi přijmout v České republice, zpochybňujeme nutnost pomáhat, ten princip? To je pro mě něco naprosto neuvěřitelného.“ A tak se nabízí otázka, zda skutečně zpochybňujeme nutnost pomáhat. „To je zase jeden z páně Jurečkových politických nesmyslů. Kdo zpochybňuje nutnost pomáhat? Dokonce ani pan Okamura, který je považován za parlamentního nelidu, ne. Nikdo nezpochybňuje princip, ale jen jeho zneužívání a znevažování,“ říká Zbořil.
Ing. Marian Jurečka
Expředseda TOP 09 Miroslav Kalousek ve Sněmovně zmiňoval, že civilizované země se snaží pomáhat. Už v minulosti říkal, že se nám politika ve smyslu: „ani jednoho migranta“ vymstí. Hned poté, co byla medializovaná první reakce Andreje Babiše, Kalousek opět varoval, že říkáme celému světu, že jsme nelidští. „Kráčíme dobrovolně do izolace a opovržení. Na tuhle hloupou a buranskou politiku těžce doplatíme.“ Podle Zbořila by se měl pan Kalousek konečně rozjet do světa a vysvětlit svým obdivovaným partnerům, aby přestali bombardovat a vybíjet civilní obyvatelstvo. „Pro začátek by mohl dohodnout alespoň tu Sýrii, anebo severní Afriku. Kdysi se zmýlil s podporou Su Ťij Aun Schan, kterou chce dnes Evropa soudit v Haagu, potom s pilotkou a mučednicí Savčenko na Ukrajině, kterou obdarovával a se svými soukmenovci za ni chtěl držet hladovku, a dokonce se obrnil mlčenlivostí, i pokud jde o Tibet. Tak ať jde někomu konečně domluvit do Washingtonu, Londýna nebo Paříže a vyzvat je, aby neničili syrským sirotkům domovy a nezabíjeli jejich rodiče,“ uvedl Zbořil.
Tzv. opozice nemá svůj atraktivní program
Návrh Heleny Langšádlové z TOP 09 nakonec podpořilo 31 poslanců z klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN z přítomných 133 členů dolní komory. Proti byli poslanci KSČM, SPD a část poslanců ANO. Sociální demokraté se hlasování zdrželi, stejně jako většina zástupců ANO. Andrej Babiš se z jednání Sněmovny omluvil. „Tzv. opozice nemá svůj atraktivní program, náhodně volená témata jsou na okraji zájmu dokonce i Poslanecké sněmovny. Nikoli však některých médií,“ komentoval politolog.
I přes zamítavé stanovisko Poslanecké sněmovny si europoslankyně Šojdrová trvá na svém. V pátek se setkala s premiérem. Oba interpretovali výsledek různě. Šojdrová zmínila: „Premiér řekl, že když ty děti najdeme, najdeme rodiny, tak je můžeme přivézt.“ Andrej Babiš konstatoval, že bychom měli pomáhat především tam, odkud pocházejí a kde bydlí. „Projekt neexistuje, děti nejsou. Uvidíme, jestli nějaké děti najde,“ řekl novinářům. „Paní Šojdrová má vzhledem ke svému postavení času dost, o peníze svými aktivitami také nepřijde, a tak bude mluvit a mluvit k nezastavení. Třeba když tak ráda vzpomíná na minulost, by si mohla připomenout SOS vesničky a svá vřelá slova do nějaké prospěšné práce obrátit. A pokud jde o vládu, předpokládám, že nějaké řešení najde, ale jen se jí nechce vyhazovat peníze z okna,“ reagoval politolog.
Ankety v médiích svědčí o tom, že lidé spíš nesouhlasí s přijímáním uprchlíků, i když má jít o děti. Odpor vůči tomu, že bychom nepřijali syrské děti, byl ale velmi silný a plný emocí. „Opakovaně mohu říct, že nejde o děti a sirotky, ale o Babiše. Diskuse je vlastně na začátku a už mnozí vědí, kdo je padouch a kdo hrdina. A k tomu je tu příležitost se před volbami nějak ukázat. Teď jen aby to nepřehnali. Jak se říká prý v Anglii: nelez vysoko na strom, je ti vidět pod sukni!“ podotýká Zbořil.
Kněz Tomáš Halík se na serveru NeviditelnýPes.cz vyjádřil ke kardinálu Dominiku Dukovi a kauze syrských sirotků. „Kardinál Duka neví, zda se máme postarat o sirotky ze Sýrie, protože to je třeba vidět především politicky, soudruzi!“ poznamenal Halík s konstatováním, že Duka čeká na názor mocných. „Začínám si klást otázku, zda Dominik Duka (a jeho ovčáček Badal, který nedávno obohatil církev význačným konvertitou) někdy myslí na Soud, který nebere ohled na mínění mocných a vůči němuž není odvolání,“ uvedl Halík. Kardinál Duka totiž jednoznačně nepodpořil v debatě, o které jsme hovořili, stanovisko přijmout padesát syrských dětí. Pro Aktuálně.cz zmínil i to, že jde do určité míry o politický zápas a že je věc v jednání. „Pokud to není vytrženo z kontextu, nechce se mi věřit, že by Tomáš Halík dělal z pana kardinála odsouzeníhodného nelidu. A pokud jde o pokus, o nějaký žert nebo ironii, dovolím si konstatovat, že je to trošku těžkopádné,“ podotkl Zbořil.
Ať si to vyřídí v Českém rozhlasu sami!
Prezident Miloš Zeman ve středu vyjel na třídenní návštěvu Spolkové republiky Německo. Redaktor Českého rozhlasu Pavel Polák přišel na Facebooku s informací, že s prezidentem cestovali i tři lékaři a čtyři zdravotní sestry. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček se kvůli tomu pořádně rozčílil. Označil informaci za totální lež a zlobil se na média, která zprávu převzala. Novinář podle Českého rozhlasu porušil vypuštěním neověřené informace na Facebook vnitřní pravidla zpravodajství. Rozhlas ve svém vysílání pak uvedl: „I přesto, že se informace nedostala do vysílání ani na zpravodajský web, zpravodajství Českého rozhlasu se omlouvá.“ Novinář si trvá na svém, že měl informaci z důvěryhodného zdroje, připustil ale, že si ji měl ověřit a použít i jiný zdroj. „Myslím, že komentáře netřeba. Pan Polák se pod svou hloupostí podepsal sám. Možná by se ale někdo mohl zamyslet nad tím, že jde o šíření poplašné zprávy, a že tím může být ohrožena bezpečnost státu. Dá se o tom docela dobře číst v TrZ Hlava I. Se zpravodajstvím a novinařinou to ale nemá nic společného a ať si to tedy vyřídí v Českém rozhlasu sami. Je to i jejich vizitka,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
